Foto: Minskem pochodují "Ženy v bílém". Protestují proti brutalitě běloruské policie

Foto: Minskem pochodují "Ženy v bílém". Protestují proti brutalitě běloruské policie
V Minsku tak například vznikl "řetěz solidarity". Nejde ale jen o metropoli (na snímku), řetězy vznikají i v dalších běloruských městech, jako jsou Zhodino nebo Grodno.
Jde o podobnou akci, jako vznikla v minulých týdnech v americkém Portlandu, kde proti policejní brutalitě na demonstracích protestovala "Zeď matek" (Wall of Moms). Zde jsou to "Ženy v bílém".
U vazební věznice v Minsku se během dne začali srocovat příbuzní a přátelé lidí, které zatkla v minulých dnech policie.
Už několik dní nemají o zatčených žádné informace. Na sociálních sítích se dokonce objevila videa, ve kterých popisují, jak slyší za zdmi věznice křik lidí bitých policisty.
Foto: Reuters
ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 12. 8. 2020 15:20
V běloruském Minsku třetí noc pokračovaly protesty proti zvolení staronového prezidenta Alexandra Lukašenka, přestože vůdkyně opozice Svjatlana Cichanouská odjela ze země. Bělorusové také byli během úterní noci opět bez internetu a mobilní sítě, ve středu ráno došlo k jejich částečnému obnovení. V přístupu k vládním budovám a Lukašenkově rezidenci brání policejní kordony.

Státní agentura Belta tvrdí, že v Minsku byli zatčeni koordinátoři protestů. Belta ve středu ráno bez bližších podrobností napsala, že byl zadržen muž, který si v 16. patře hotelu Belarus pronajal pokoj, z něhož koordinoval akce. Řídil prý tři muže, kteří pak dávali pokyny stovkám dalších lidí, s nimiž byli spojení.

Od nedělních voleb vycházejí v Bělorusku do ulic tisíce demonstrantů nespokojených s Lukašenkovou vládou a odmítajících jeho zřejmě zmanipulované vítězství. Prezident ale dal jasně najevo, že je odhodlán udržet si úřad s nasazením "všech prostředků".

Během prvních dvou nocí protestů bylo při rozhánění davů zraněno mnoho desítek lidí a podle ministerstva vnitra policisté zatkli na 5000 osob. Od úterního večera k nim přibylo dalších dalších více než 1000 zadržených. Podle ministerstva zdravotnictví do nemocnic sanitky rozvezly nových 51 zraněných civilistů. Zranění utrpělo i 14 policistů.

Zásahy speciálních policejních oddílů byly brutální, jak dokumentují záběry zveřejněné na sociálních sítích. 

Násilné potlačování protestů v Bělorusku | Video: Facebook

Mluvčí ministerstva vnitra Volha Čamadanová podle serveru tut.by ve středu sdělila, že v Brestu byl postřelen jeden člověk. Tvrdila, že policisty "napadla skupina agresivních občanů se železnými tyčemi". Výstřely do vzduchu je nezastavily, a proto další následovaly na ně. "Jeden z útočníků" byl při tom zraněn.

Cichanouská, hlavní protikandidátka autoritářského prezidenta Lukašenka v nedělních volbách hlavy státu, které opozice považuje za zfalšované, byla pohřešována od pondělí. Tehdy podala protest proti výsledkům voleb, a panovaly tak obavy o její osud. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius v úterý ráno oznámil, že Cichanouská je v bezpečí v Litvě. Běloruské úřady popřely, že by političku vyvezly ven.

"Cichanouskou vyvezly ze země běloruské úřady. Její odjezd umožnil propuštění šéfky jejího štábu Maryje Marozové, zatčené v předvečer voleb. Odjely společně," citoval server Tut.by kandidátčinu spolupracovnici, podle níž Cichanouská neměla jinou možnost. Poradkyně političky dodala, že "část týmu Svjatlany je dál držen jako rukojmí".

Bělorusové podle serveru také v noci na středu hlásili vypínání mobilní sítě a internetu v hlavním městě. Během středečního rána byly tyto služby částečně obnoveny. Podle opozice jde o taktiku úřadů omezit možnost kontaktů mezi lidmi a tímto způsobem dosáhnout menšího počtu účastníků protestů.

V přístupu k vládním budovám a Lukašenkově rezidenci brání policejní kordony.

Rusko hledá své novináře

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý vyzval běloruské úřady, aby co nejdříve propustily na svobodu ruské novináře, které policie zadržela během rozhánění masových protestů po prezidentských volbách. Šéf německé diplomacie Heiko Maas na společné tiskové konferenci s Lavrovem vyzval Minsk k osvobození všech zadržených.

Lavrov podle listu Vedomosti upozornil, že ruské ministerstvo zahraničí sleduje situaci nejen novinářů z ruských médií, ale zajímá se i o osud Maxima Solopova ze serveru Meduza, sídlícího v Lotyšsku. "Zpravodaj Meduzy je pro nás především ruský občan. A jako občan Ruska je samozřejmě pod naší ochranou," řekl Lavrov. Vedomosti dodaly, že už v neděli se objevily informace, že Solopov byl zmlácen a zatčen, ale od té doby o něm už žádné další informace nejsou.

Rozhlasová stanice Svoboda na svém webu uvedla, že v Minsku se od neděle pohřešoval i reportér opoziční televize Belsat (vysílající z Polska), který byl spoluautorem reportáže o "ženách blízkých Lukašenkovi". V úterý se našel v policejní cele. Neznámý ale zůstává osud Solopova z Meduzy, jakož i šéfredaktora listu Naša niva Jegora Martinoviče či zpravodaje ruského serveru Znak.com Nikity Teliženka.

Sám Belsat upřesnil, že běloruská policie zadržela šest spolupracovníků této stanice, kterou financuje polské ministerstvo zahraničí.

Podivné vypínání internetu

"Dva dny protestů ukázaly, že Lukašenko vytvořil efektivní, prakticky dokonalou mašinerii potlačování protivládních protestů," usoudil ruský list Kommersant. Příklad běloruských úřadů podle něj "může být nakažlivý" v postsovětském prostoru, protože ještě letos se budou konat prezidentské volby v Moldavsku a parlamentní volby v Gruzii a Kyrgyzstánu - a všude chce opozice svrhnout stávající režim.

Kommersant rovněž upozornil, že běloruské úřady popírají, že by vypínaly internet. "Z ciziny nám vypínají internet, aby vyvolali nespokojenost obyvatel. Jestli internet funguje špatně, není to naše iniciativa, je to z ciziny," tvrdil Lukašenko. Deník ironicky dodal, že podivným řízením osudu je vypnutý nezávislý server Tut.by, zatímco poruchy nijak nepostihly státní agenturu Belta či prezidentův web, na kterém se objevily gratulace od ruského vůdce Vladimira Putina.

Tut.by na sociálních sítích informuje, že lékaře minských nemocnic šokovala těžká zranění demonstrantů, s jakými se ještě nesetkali. Ministerstvo zdravotnictví připustilo, že během dvou nocí protestů bylo zraněno na 200 lidí a v některých případech byly nutné operace. 

Video: Demonstrace v Bělorusku pohledem novináře Tomáše Vlacha

Vycházet do ulic Minsku není bezpečné. Policie si vytáhne z davu, koho chce, proto se nedoporučuje chodit o samotě, líčí z Běloruska novinář. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 38 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy