Oslo šokovala exploze, ale to nejhorší teprve přišlo. Breivik zavraždil 77 lidí

Oslo šokovala exploze, ale to nejhorší teprve přišlo. Breivik zavraždil 77 lidí
Většina úředníků měla dovolenou, přesto výbuch zabil šest žen a dva muže a zranil okolo 200 lidí.
Po čtvrt na šest odpoledne Breivik stále v převlečení za policistu vystoupil z lodi na ostrově. V kufříku měl celý arzenál zbraní. Jeho prvními oběťmi se stal člen ochranky a organizátorka tábora.
Pietní místo u ostrova Utöya.
Breivik do soudní síně přišel se zdvihnutou zaťatou pěstí a následně chladně popisoval, jak zabil 77 lidí. Při odvolacím řízení v roce 2016 dokonce v soudní síni hajloval.
Foto: Reuters
Dominika Perlínová Dan Poláček Dominika Perlínová, Dan Poláček
včera
Tento týden uplynulo deset let od nejhoršího násilí v poválečných dějinách Norska. Terorista Anders Behring Breivik v Oslu a na ostrově Utöya během pár hodin zavraždil 77 lidí, z toho naprostá většina byly dospívající děti. Zabíjel příznivce tehdy vládnoucí Strany práce, protože podle něj podporovala islamizaci Evropy a multikulturalismus.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy