Obrazem: Tady začínala cesta, ze které nebylo návratu. Po stopách otrokářství v Ghaně

Obrazem: Tady začínala cesta, ze které nebylo návratu. Po stopách otrokářství v Ghaně
Osmašedesátiletý Nana Assenso stojí v čele ghanské vesnice Adidwan. K hrobu svého strýce Kwameho Badua si přišel připomenout rodinnou historii i jednu z nejošklivějších kapitol v minulosti celého státu.
Jméno Assensova prapraprastrýce se dlouhá desetiletí dědí napříč větvemi celé rodiny. Je to vzpomínka na muže, který na vlastní kůži zažil otroctví. Sám byl otrokem. Jeho příběh zná Nana Assenso jen z vyprávění. Jméno Kwame Badu dnes nese i jeho syn.
Právě tento měsíc si Ghana připomíná kulaté výročí. Čtyři sta let od chvíle, kdy k břehům Severní Ameriky dorazili první otroci z Afriky, aby pracovali na plantážích britských přistěhovalců. Na snímku řeka, která protéká podél ghanské vesnice Assin Praso.
Během následujících staletí evropští otrokáři pochytali a přes Atlantik převezli miliony Afričanů.
Foto: Reuters
Reuters Zahraničí dap Reuters, Zahraničí, dap
12. 8. 2019 6:57
Afrika si tento měsíc připomíná smutné výročí, 400 let od chvíle, kdy k břehům Severní Ameriky dorazili první afričtí otroci, aby pracovali na tamních plantážích vlastněných britskými přistěhovalci. Během několika staletí otrokáři z domovů podle odhadů vytrhli mezi deseti až třiceti miliony lidí. Právě na pobřeží Ghany přitom stály pevnosti, které pro otroky znamenaly poslední rozloučení s rodným kontinentem.
 

Právě se děje

Další zprávy