Obrazem: Neví se, jak ani kde zemřeli. Badatelé pátrají po hrobech Čechoslováků

Obrazem: Neví se, jak ani kde zemřeli. Badatelé pátrají po hrobech Čechoslováků
Generál Karel Klapálek (26. května 1893 – 18. listopadu 1984) byl členem československých legií v Rusku. V roce 1915 narukoval k osmému pluku, s nímž odjel do Haliče na ruskou frontu. Pak byl zajat a v Taškentu se přihlásil do legií na Rusi. Zúčastnil se bitvy u Zborova, do vlasti se vrátil až roku 1920. V druhé světové válce bojoval v řadách britských vojsk v Africe. Po procesu s Rudolfem Slánským byl uvězněn ve Valdicích. Rehabilitace se dočkal v roce 1968.
O osudech Čechoslováků, kteří zde zemřeli, se mnoho neví. Proto se je Radim Chrást vydal na začátku letošního ledna zmapovat. Na snímku je křesťanský hřbitov číslo 11 poblíž bývalého zajateckého tábora Trojick (dnešní Uzbekistán). Jsou zde pohřbeny až tisícovky Čechů a Slováků.
Prapor československých dobrovolníků z města Taškent, který si přivezli do legií. Zajateckými tábory v tehdejší gubernii Turkestán prošly i mnohé osobnosti československého protinacistického odboje, například Karel Klapálek, František Kravák, Jan Kasalický nebo Václav Vašátko.
Turkestánem byla nazývána oblast mezi Čínou, Afghánistánem, Persií a Kaspickým mořem. Území bylo pro umísťování zajatců vhodné jak podnebím, tak velkým počtem prázdných kasáren. Téměř třetina přijíždějících zajatců byla z Česka a Slovenska. Celkem se na území gubernie rozkládalo 34 zajateckých táborů, ve kterých koncem roku 1915 žilo 150 tisíc zajatců.
Foto: Archiv Radima Chrásta
Jan Gazdík Dan Poláček Jan Gazdík, Dan Poláček
21. 2. 2020 7:10
Před sto lety zemřely v zajateckých táborech ve Střední Asii tisíce Čechoslováků. Do oblasti tehdejšího Turkestánu se letos vypravil badatel Radim Chrást, aby zmapoval jejich osudy. "V blízkosti bývalých zajateckých táborů z první světové války jsou pohřbeny tisíce Čechů a Slováků, o kterých víme až zoufale málo. Natož aby měli důstojné pomníky," říká.
 

Právě se děje

Další zprávy