Obrazem: Neví se, jak ani kde zemřeli. Badatelé pátrají po hrobech Čechoslováků

Obrazem: Neví se, jak ani kde zemřeli. Badatelé pátrají po hrobech Čechoslováků
Generál Karel Klapálek (26. května 1893 – 18. listopadu 1984) byl členem československých legií v Rusku. V roce 1915 narukoval k osmému pluku, s nímž odjel do Haliče na ruskou frontu. Pak byl zajat a v Taškentu se přihlásil do legií na Rusi. Zúčastnil se bitvy u Zborova, do vlasti se vrátil až roku 1920. V druhé světové válce bojoval v řadách britských vojsk v Africe. Po procesu s Rudolfem Slánským byl uvězněn ve Valdicích. Rehabilitace se dočkal v roce 1968.
O osudech Čechoslováků, kteří zde zemřeli, se mnoho neví. Proto se je Radim Chrást vydal na začátku letošního ledna zmapovat. Na snímku je křesťanský hřbitov číslo 11 poblíž bývalého zajateckého tábora Trojick (dnešní Uzbekistán). Jsou zde pohřbeny až tisícovky Čechů a Slováků.
Prapor československých dobrovolníků z města Taškent, který si přivezli do legií. Zajateckými tábory v tehdejší gubernii Turkestán prošly i mnohé osobnosti československého protinacistického odboje, například Karel Klapálek, František Kravák, Jan Kasalický nebo Václav Vašátko.
Turkestánem byla nazývána oblast mezi Čínou, Afghánistánem, Persií a Kaspickým mořem. Území bylo pro umísťování zajatců vhodné jak podnebím, tak velkým počtem prázdných kasáren. Téměř třetina přijíždějících zajatců byla z Česka a Slovenska. Celkem se na území gubernie rozkládalo 34 zajateckých táborů, ve kterých koncem roku 1915 žilo 150 tisíc zajatců.
Foto: Archiv Radima Chrásta
Jan Gazdík Dan Poláček Jan Gazdík, Dan Poláček
21. 2. 2020 7:10
Před sto lety zemřely v zajateckých táborech ve Střední Asii tisíce Čechoslováků. Do oblasti tehdejšího Turkestánu se letos vypravil badatel Radim Chrást, aby zmapoval jejich osudy. "V blízkosti bývalých zajateckých táborů z první světové války jsou pohřbeny tisíce Čechů a Slováků, o kterých víme až zoufale málo. Natož aby měli důstojné pomníky," říká.
 

Právě se děje

před 52 minutami

USA zakázaly dovoz psů z více než 100 zemí

Do Spojených států nebude ze 113 zemí možné dovážet psy. Oznámilo to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Opatření, které souvisí s falšováním očkovacích průkazů, vstoupí v platnost 14. července a potrvá rok. Netýká se žádné ze zemí EU, tedy ani Česka, na seznamu jsou naopak Brazílie, Egypt, Keňa a Rusko. 

Import psů do USA v posledním roce zažil boom, jelikož poptávka po čtyřnohých domácích mazlíčcích začátkem pandemie covidu-19 vzrostla. Stovky dovezených psů ale podle CDC měly zfalšované potvrzení o očkování proti vzteklině. 

Zákaz se vztahuje na všechna plemena psů, psy poskytující emoční podporu a psy, kteří v uplynulých šesti měsících byli v některé z rizikových zemí. Výjimky se budou udělovat jen ve velmi vzácných případech a majitelé těchto psů budou muset o písemné schválení požádat CDC nejméně 30 dní před cestou do USA.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20 000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15 200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35 285 korun.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Sněmovna by mohla rozhodovat o uzákonění zákazu děti do tří let do ústavní péče dávat. Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že je málo pěstounů a o děti by se po omezení takzvaných kojeneckých ústavů neměl kdo postarat. Podle organizací roli hraje výše odměn, které se devět let neměnily. Také o přidání by měla dolní komora hlasovat. Vládní předloha počítá s navýšením o 2000 na 22.000 korun měsíčně. Poslanci navrhují víc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy