


Pokrovsk stále ještě není kompletně v ruských rukou. Kosťantynivka nepadla. Rusové jsou vytlačení z Kupjansku i z Dnětropetrovské oblasti. Sumy jsou pevně v ukrajinských rukou. Záporoží není v dosahu ruských dronů. Zastavení ruského postupu umožnilo vybudovat řadu záložních obranných linií. A hlavně – Ukrajinci poprvé za několik let zatlačují Rusy zpět.

Když prezident Zelenskyj oznámil osvobození 300 čtverečních kilometrů, mohlo se zdát, že o moc nejde. Jde o oblast velikosti například středočeské Dobříše. Rusové v průměru za rok 2025 postupovali o 13 kilometrů čtverečních denně, takže 300 km2 obsadili v průměru za 23 dní. Jenže není 300 kilometrů jako 300 kilometrů…
Území, které nyní Ukrajinci osvobodili, je klíčové. Postup Ukrajinců v jižním Záporoží, kde Rusy zatlačili o zhruba deset kilometrů, znamená nejen úlevu pro samotné město Záporoží, kde se v ohrožení ocitly stovky tisíc obyvatel. Znamená i vytlačení Rusů z administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti.

I samotné ukrajinské velení je přitom opatrné a spíše než o „protiofenzivě“ mluví o taktickém postupu. O jakémsi narovnání situace, které je hlavně o vytlačení Rusů z „šedé zóny“, kde se míchají ruské i ukrajinské jednotky.
Oblast, o které mluvíme, byla dlouhou dobu stabilní. Jde o otevřenou, rovinatou krajinu s menšími obcemi, kde měli Ukrajinci dobře vybudovanou obranu proti postupu z jihu. Kvůli nepovedeným ukrajinským rotacím ve Vuhledaru a Velike Novosilce došlo v polovině loňského roku k pádu obou obcí a dosud stabilní fronta v jižním Doněcku se začala rozpadat.
Rusové využili momentu překvapení a dokázali postoupit i o deset kilometrů za den. Začátkem roku tak padlo důležité město Kurachove. Rusové začali postupovat na západ, kde jim v cestě na jednom místě stály tři slabé brigády Teritoriální obrany. Snaha „lepit“ obrannou linii narychlo poskládanými a nesecvičenými jednotkami situaci jen zhoršovala a vedla k dalším a dalším těžkým ukrajinským ztrátám. I když šlo z ruské strany o pomalý a těžko zaplacený postup, koncem roku obsadili Rusové město Huljajpole, klíčový opěrný bod, označený prezidentem Zelenským jako „město-hrdina“.

Pádem Huljajpole hrozilo, že Rusové obejdou ukrajinská opevnění na jihu a dostanou se v roce 2026 k Záporoží, městu, kde před válkou žilo 700 000 obyvatel a které je důležitým průmyslovým střediskem Ukrajiny. Už jen možnost dostat se na dolet dronů by Rusům umožnila učinit město prakticky neobyvatelným. Byla by to obrovská rána ukrajinskému válečnému úsilí.
Současná operace tak toto nebezpečí nejen (alespoň dočasně) oddálila, ale dokázala také, že přes všechny pesimistické předpovědi je ukrajinská armáda schopna provést náročnou a dobře připravenou ofenzivní operaci, se kterou si Rusové nedovedou poradit.



V anglické lize vyzněl souboj českých reprezentantů jednoznačně pro Tomáše Součka, jehož West Ham rozdrtil Wolverhampton s Ladislavem Krejčím 4:0. Obránce Robin Hranáč přispěl premiérovým gólem v německé fotbalové lize k remíze Hoffenheimu v Augsburgu 2:2.



Armáda Spojených států se připravuje na nové údery na Írán pro případ, že mírová jednání s Teheránem v Pákistánu nepovedou k uzavření dohody. Listu New York Post to v pátek řekl americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu s deníkem hovořil nedlouho poté, co viceprezident J.D. Vance odletěl do Islámábádu, kde povede americkou delegaci.



Desetitisíce lidí v pátek zaplnily Náměstí hrdinů i přilehlé bulváry v centru Budapešti, aby se zúčastnily obřího sedmihodinového koncertu namířeného proti současnému režimu premiéra Viktora Orbána. Koncert provázejí vulgární vtipy, ostrá kritika vládní strany či popěvky jako „Rusové, jděte domů!“ s odkazem na současnou zahraniční politiku Orbána. V neděli se v Maďarsku konají parlamentní volby.



Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová přemýšlí nad opětovnou kandidaturou na prezidentku Spojených států ve volbách v roce 2028. V pátek to sdělila na konferenci organizace pro občanská prává National Action Network na newyorském Manhattanu. Informují o tom agentury a americká média.



Městský soud v Brně dnes vzal v kauze dotací pro brněnské inovační centrum do vazby viceprezidenta Hospodářské komory ČR Michala Štefla. Další dva aktéry, u kterých státní zastupitelství také navrhovalo vazbu, propustil na svobodu.