Dánsko připustilo, že roky zanedbávalo obranu Grónska, které je jeho autonomním územím. Napsala to agentura Reuters, podle níž premiérka země Mette Frederiksenová ve čtvrtek pozdě večer oznámila, že požádala o schůzku s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale neočekává, že se s ním setká ještě před jeho inaugurací, která bude 20. ledna.

Grónský premiér Múte Egede podle Reuters uvedl, že s Trumpem nebyl v kontaktu, a vyzval mezinárodní společenství, aby respektovalo přání Grónska získat nezávislost, napsala agentura Reuters.

Trump v úterý nevyloučil použití vojenského či ekonomického nátlaku k získání Grónska.

"Dlouhá léta jsme zanedbávali nezbytné investice do lodí a letadel, které pomohou monitorovat naše království, a s tím se nyní snažíme něco udělat," řekl novinářům dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen. Dánská vláda oznámila první výrazné zvýšení výdajů na obranu Grónska několik hodin poté, co zvolený americký prezident Donald Trump poprvé zopakoval své přání koupit toto arktické území, což udělal 22. prosince na sociální síti Truth Social.

Dánský ministr obrany Poulsen uvedl, že půjde nejméně o 1,5 miliardy dolarů (36,5 miliardy korun), což umožní nákup dvou nových inspekčních lodí, dvou nových bezpilotních letounů s dlouhým doletem a dvou dalších týmů psích spřežení, napsal v prosinci server BBC.

Pokud by Trump skutečně splnil svou hrozbu anektovat Grónsko silou, taková invaze by byla "nejkratší válkou na světě", poznamenal server Politico. "V Grónsku není žádná obranná kapacita. Vládu by převzali Američané," řekl serveru vedoucí výzkumný pracovník Dánského institutu pro mezinárodní studia Ulrik Pram Gad.

V roce 1951 podepsaly Spojené státy s Dánskem dohodu, v níž se zavázaly chránit Grónsko před napadením. Po 74 letech přichází hrozba z Ameriky, píše Politico. Ačkoli není pochyb o tom, která země by v boji zvítězila, Dánsko by mohlo mít větší šanci, kdyby se obrátilo na právníky. Kodaň by se jich mohla zeptat, zda je EU nějakým způsobem povinna Grónsko bránit, zda se může odvolat na ustanovení NATO o společné obraně proti útoku ze strany největšího člena aliance a jaké jsou závazky Washingtonu podle smlouvy z roku 1951, připomíná server Politico.

Dánská premiérka Frederiksenová po čtvrteční schůzi s lídry stran zastoupených v parlamentu včetně dvou zástupců Grónska zopakovala, že nevěří, že by se budoucí šéf Bílého domu pokusil zmocnit Grónska násilím. "Nemáme důvod se domnívat, že se to stane," řekla.