"Hlavní město" islamistů v Sýrii se hroutí. Kurdům zbývá dobýt už jen několik čtvrtí Rakky

Radim Klekner Radim Klekner
22. 9. 2017 18:21
Pád bašty Islámského státu v Sýrii je na dohled. Syrské demokratické síly (SDF) dobyly v posledních dnech značnou část Rakky a dál postupují. Podle některých zdrojů nyní islamisté kontrolují už jen pět procent města. Zbývající čtvrti hájí podle odhadů pouhých 700 až 1000 bojovníků Islámského státu. Džihádisté navíc ztrácejí i jiná území v Sýrii. A také v sousedním Iráku, kde tamní armáda zahájila útok na město Havídža.
Jednotky SDF v Rakce.
Jednotky SDF v Rakce. | Foto: Reuters

Rakka - Takzvaný Islámský stát (IS) přichází o svou baštu v SýriiRakka je krátce před pádem, hlásí arabsko-kurdské síly.

Současné rozložení sil v Sýrii a Iráku.
Současné rozložení sil v Sýrii a Iráku. | Foto: Denis Chripák

Syrské demokratické síly (SDF) vedou už tři měsíce usilovné boje o neoficiální hlavní město islamistů v Sýrii. Ve středu zaútočily na jejich obranné linie ze severu a ty se kompletně zhroutily.

Konečné dobytí města je tak podle velení kurdských milic YPG, které jsou hlavní silou SDF, otázkou "jen několika dní".

V Rakce, městě o rozloze zhruba 80 kilometrů čtverečních, žilo před válkou na dvě stě tisíc lidí.

Kurdové během středečního překvapivého útoku obsadili čtvrti Tišrín, Rumajlá a Ravdá, městské sýpky a zejména základnu 17. divize syrské armády. Tu islamisté ovládali od roku 2014, kdy vyhlásili svůj samozvaný stát.

SDF ve středu oznámily, že teroristé z Islámského státu ovládají jen pětinu Rakky. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Londýně, je to dokonce už jen pět procent města.

Zbývající čtvrti nyní hájí podle odhadů pouhých 700 až 1000 bojovníků Islámského státu.

Ten letos ztratil i velkou část území, které dosud ovládal v celé Sýrii. Ze severu na něj útočí jednotky SDF, ze západu zase armáda syrského prezidenta Bašára Asada.

Ofenziva "s minimálními ztrátami"

Středeční ofenziva proběhla podle SDF nejen v rekordním čase, ale také "s minimálními ztrátami" na straně kurdských milic.

Během dobývání Rakky zahynuly v uplynulých týdnech desítky bojovníků YPG. A také několik cizinců, včetně členů turecké Strany kurdských pracujících (PKK), několika západních dobrovolníků nebo bývalých vojáků z USA, Británie či Austrálie. Ty YPG najímá jako žoldáky.

Kurdové v Rakce sváděli s islamisty urputné boje dům od domu.

Ulicemi postupovali velmi pomalu. Velké části Rakky byly zaminovány a ve městě se zdržovaly desetitisíce civilistů, které Islámský stát používal jako živé štíty.

Džihádisté navíc ve velkém nasazovali odstřelovače a sebevražedné atentátníky.

Kurdové na druhé straně využívali leteckou podporu mezinárodní koalice v čele s USA. Američané jim dodávají zbraně - zejména obrněná vozidla, kulomety a lehká děla.

Soumrak Islámského státu

Pád Rakky, která je od června kompletně obklíčená, bude pro islamisty znamenat podle analytiků nejen vojenskou, ale i morální porážku. Jejich syrská bašta měla být ideologickou základnou chalífátu, který chtěli vybudovat na rozsáhlém území Blízkého a Středního východu.

Islámský stát se ale hroutí i v dalších částech Sýrie a Iráku.

Jednotky SDF v Rakce.
Jednotky SDF v Rakce. | Foto: ČTK

Syrská armáda podporovaná ruským letectvem překročila před několika dny řeku Eufrat a pokračuje v obkličování islamistů ve městě Dajr az-Zaur. Bojovníci IS jsou tu sevřeni už ze severu, západu a jihu. Eufrat tvoří východní hranici provincie, a tak se kruh pomalu uzavírá.

Není však jasné, kam až chce Asadova armáda proniknout směrem na východ. Hrozí, že by se tu vojáci mohli střetnout s Kurdy - jakmile přijdou o společného nepřítele.

Kurdové chtějí na severovýchodě země vytvořit autonomní stát Rojavu, který by byl součástí federativní Sýrie. Řeka Eufrat má tvořit jeho západní hranici.

Před několika dny tak došlo k tomu, že kurdské milice YPG uvolnily stavidla hrází ve chvíli, kdy syrská armáda začala budovat přes Eufrat pontonový most. Hladina řeky se následně zvedla a Asadovy jednotky tak pronikly jen asi dva kilometry za řeku.

Rusko navíc ve čtvrtek prohlásilo, že syrští povstalci z SDF stříleli v provincii Dajr az-Zaur na syrské vládní jednotky. Moskva varovala, že na arabsko-kurdské síly zaútočí, pokud se budou podobné incidenty opakovat.

"Místa, ze kterých palba vyjde, okamžitě zničíme všemi možnými prostředky," prohlásil podle agentury Reuters generálmajor Igor Konašenkov.

Boj o ropu a plyn

Východní břeh Eufratu je pro Kurdy i Asadovy jednotky lákavý. Ve hře jsou především rozsáhlá ložiska ropy a plynu, která až dosud kontroloval Islámský stát. Z prodeje obou surovin pak financoval nákup zbraní na černém trhu.

Jednotky SDF v Rakce.
Jednotky SDF v Rakce. | Foto: Reuters

Syrská ložiska nejsou v celosvětovém srovnání zvlášť významná. Tamní těžba představuje jen asi půl procenta celosvětové produkce.

Ropa a plyn však zajišťovaly před občanskou válkou čtvrtinu hrubého domácího produktu (HDP) Sýrie a do státní pokladny díky nim každoročně přitékalo přes tři miliardy dolarů (více než 66 miliard korun).

Část ložisek se nachází v severovýchodním cípu Sýrie, který je plně pod kontrolou Kurdů. Další jsou pak v poušti ve střední Sýrii a na jihovýchodě země u města Majadín, které stále ovládají islamisté.

Ti při svém ústupu ropné vrty často zapalují.

Kurdské jednotky YPG proto nyní vyrazily také směrem na východ od Dajr az-Zauru k městu Suvár, které leží na největším přítoku Eufratu, řece Cháburu. Doufají, že budou u ropných polí dřív než Asadova armáda.

Podobně i v Iráku

Islámský stát rychle ztrácí území i v sousedním Iráku.

V noci na čtvrtek zahájila irácká armáda útok na město Havídža, které leží přibližně 150 km jihovýchodně od Mosulu. Tuto další islamistickou baštu vojáci dobyli už v červnu.

I v Iráku ale dochází k podobné situaci s Kurdy jako v sousední Sýrii.

Havídža leží jižně od ropných polí v okolí města Kirkúk, které nyní ovládají iráčtí Kurdové. Ti chtějí 25. září uspořádat referendum o nezávislosti svého autonomního území na severu země. Právě Kirkúk do něj chtějí začlenit.

Prezident Erdogan využíval Islámský stát jako politický nástroj v zahraničí i uvnitř Turecka, začíná se mu to vymstívat, říká Tereza Engelová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Tenisté Evropy vedou v Laver Cupu po prvním dnu nad světem 3:1

Tenisté Evropy vedou po úvodním dnu Laver Cupu nad výběrem světa 3:1. Body výběru kapitána Björna Borga získali ve dvouhrách v Ženevě Dominic Thiem a Stefanos Tsitsipas, v týmu Johna McEnroea uspěl Jack Sock. Čtyřhru na závěr dnešního programu vyhrál domácí favorit Roger Federer s Alexandrem Zverevem nad Denisem Shapovalovem se Sockem 6:3, 7:5.

Rakušan Thiem v úvodním duelu třetího ročníku Laver Cupu odvrátil v duelu se Shapovalovem tři mečboly a nakonec Kanaďana porazil 6:4, 5:7 a 13:11. Američan Sock pak vyrovnal výhrou 6:1, 7:6 nad Italem Fabiem Fogninim a Evropu pak dostal znovu do vedení Tsitsipas, který v duelu debutantů přehrál dalšího Američana Taylora Fritze 6:2, 1:6, 10:7.

Úvodní ročník, který v roce 2017 hostila Praha, vyhrál tým Evropy a vloni v Chicagu trofej obhájil. V Ženevě bude vítěz znám v neděli.

Tenisový Laver Cup v Ženevě:

Evropa - Výběr světa 3:1 po prvním dnu

Thiem - Shapovalov 6:4, 5:7, 13:11, Fognini - Sock 1:6, 6:7 (3:7), Tsitsipas - Fritz 6:2, 1:6, 10:7, Federer, A. Zverev - Shapovalov, Sock 6:3, 7:5.

Další zprávy