Objev: Každou šestou rakovinu spouští zbytečná infekce

Petr Jemelka Petr Jemelka
10. 5. 2012 10:24
Přibližně 16 procent všech zhoubných bujení způsobují čtyři původci infekce
Mikrosnímek rakovinných buněk v tlustém střevě. Menší z buněk je ještě nevyvinutá.
Mikrosnímek rakovinných buněk v tlustém střevě. Menší z buněk je ještě nevyvinutá. | Foto: Reuters

Paříž - K nastartování rakovinného bujení vede v jednom ze šesti případů infekce, tedy bakteriální či virové onemocnění, jehož se lze v mnoha případech zcela vyvarovat, nebo ho alespoň efektivně léčit.

Tvrdí to francouzští vědci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), jejichž závěry publikoval odborný magazín Lancet Oncology.

Badatelé sledovali incidenci (podíl nově diagnostikovaných případů v závislosti na počtu jedinců v populaci) u 27 typů rakoviny ve 184 zemích světa.

Ze statistik nasbíraných v roce 2008 podle nich vyplývá, že přibližně 16 procent všech zhoubných bujení způsobují především čtyři původci infekce.

Jedná se o lidský papillomavirus (HPV), v populaci široce rozšířený vir známý především tím, že může vyvolat rakovinu děložního čípku, Helicobacter pylori (bakterie napadající žaludeční sliznici) a viry žloutenky typu B a C.

Celosvětově viry a bakterie v roce 2008 vyvolaly rakovinu u přibližně 12,7 milionu lidí, přičemž výše zmiňovaní původci zhoubných bujení na děložním čípku, v trávicím traktu nebo v játrech stojí za asi 1,9 milionu případů (tedy za 16 procenty).

Ostatní infekce mají na svědomí dalších zhruba 100 tisíc případů.

Co se souvislosti mezi infekcí a rakovinou týče, nejhorší je situace v rozvojovém světě. Pro srovnání: nejméně často (v 3,3 % případů) stála infekce za diagnostikovanou rakovinou v Austrálii, nejčastěji naopak v subsaharské Africe (32,7 %). Třetina lidí kvůli infekci onemocněla rakovinou ještě před padesátým rokem života.

"Nákaza určitými viry, bakteriemi a parazity patří k nejvýznamnějším a nejsnáze ovlivnitelným rizikovým faktorům na světě. Užití současných medicínských metod, jako jsou vakcinace, sterilní zacházení s injekcemi či antimikrobiologická léčba, může mít významný vliv na budoucí výskyt rakoviny po celém světě," vysvětlila BBC vedoucí výzkumného týmu Catherine de Martelová.

V současné době se lidé mohou očkovat proti HPV viru i žloutence typu B. Bakterii Helicobacter pylori lze v těle vymýtit antibiotiky. Žloutence typu C, která se přenáší především krví a pohlavním stykem, se zase lze bránit používání sterilních jehel a kondomů.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy