* Jihoafrická vláda předala text tajné dohody z roku 1975 historikovi, který píše knihu * Už dříve kolovaly domněnky, že v roce 1979 Izrael pomohl JAR s atomovým výbuchem v Indickém oceánu
Londýn/Pretoria - Americký historik a spisovatel literatury faktu získal z archívů v Jihoafrické republice kopii dokumentu, která potvrzuje domněnku, že v sedmdesátých letech izraelská a jihoafrická vláda spolupracovaly na vývoji jaderné bomby.
Sasha Polakow-Shuransky obdržel při hledání materiálu pro svoji knihu o izraelsko-jihoafrickém spojenectví dokument, datovaný 31. března 1975 v Jeruzalémě a podepsaný ministry obrany Izraele a JAR Šimonem Peresem a Pieterem Bothou.
Text má charakter smlouvy o vojenské spolupráci a Izrael v něm nabízí Pretorii jaderné hlavice.
O objevu informoval jako první britský deník Guardian, který s americkým historikem hovořil.
Ten uvedl, že když se současná izraelská vláda dozvěděla o jeho knize, přemlouvala jihoafrického prezidenta a příslušná ministerstva, aby dokument z archívu nevydávala a držela ho dál v tajnosti.
Jihoafričané následně některé pasáže textu začernili a v této podobě pak kopii Američanovi předali.
Jihoafrický režim apartheidu byl v sedmdesátých letech v mezinárodní izolaci a nechtěly s ním příliš spolupracovat ani země západní Evropy, ani Spojené státy.
Izrael byl výjimkou a pro spojenectví s Jihoafrickou republikou se rozhodl po roce 1973, kdy většina afrických zemí v izraelsko-palestinském konfliktu stála na straně Palestinců.
Podle zjištění amerického historika se Botha a Peres v roce 1975 znovu setkali v červnu v Curychu, aby dojednali podrobnosti smlouvy.
Obchod nakonec nebyl realizován, patrně kvůli ceně, kterou Izraelci požadovali. Přesto ale židovský stát později dodal do JAR 30 gramů tritia, nutného pro úspěšnou jadernou explozi.
Režim Pretorie nakonec nukleární bombu vyrobil vlastními silami. Do roku 1990, kdy se po pádu apartheidu země dobrovolně vzdala atomové výzbroje, jich vědci z JAR sestavili celkem šest.
Při pokusném jaderném testu v Indickém oceánu v září 1979 údajně asistovali také izraelští odborníci.
Vojenská spolupráce mezi oběma státy začala ochabovat až v polovině osmdesátých let, kdy v izraelském politickém vedení převážil názor, že dobré vztahy s režimem apartheidu poškozují kredit židovského státu ve světě.
Pieter Botha zemřel před čtyřmi lety, Šimon Peres je dnes izraelským prezidentem. Jeho kancelář informaci zveřejněnou britským deníkem odmítla jako nepodloženou.
"Izrael nikdy nevyjednával s Jihoafrickou republikou o předání jaderných zbraní. Žádný dokument s izraelským podpisem neexistuje. Závěry deníku jsou založeny na selektivní interpretaci jihoafrických dokumentů, a nikoliv na konkrétních faktech," uvádí se v prohlášení, vydaném v Jeruzalémě.
Kontakty s JAR prezident Izraele před několika lety obhajoval, shodou okolností v rozhovoru pro deník Guardian.
"Neměli jsme moc na výběr, protože většina zemí subsaharské Afriky podporovala Jásira Arafata a Organizaci pro osvobození Palestiny proti nám. Ale vždy jsme apartheid kritizovali," uvedl Peres.
Izrael a Jihoafrická republika však až dosud veškeré dokumenty držely v přísné tajnosti. Podle Polakowa-Shuranského některé složky z jihoafrických archívů, týkající se Izraele, zmizely v roce 1994, kdy vládu bělošské menšiny nahradil první kabinet Afrického národního kongresu Nelsona Mandely.
