Prezident Kiska vyznamenal Dagmar Burešovou. Česká advokátka hájila matku Palacha

Jan Gazdík Jan Gazdík
Aktualizováno 8. 1. 2019 21:15
Slovenský prezident Andrej Kiska v úterý ocenil in memoriam vysokým státním vyznamenáním Dagmar Burešovou. Česká právnička, která zemřela loni v červnu, před padesáti lety obhajovala Libuši Palachovou, matku Jana Palacha, v procesu s komunistickým poslancem a agentem Moskvy Vilémem Novým. Ten rozšiřoval lživé aparátčické teorie ohledně smrti jejího syna.
Advokátka Dagmar Burešová, polistopadová ministryně spravedlnosti a předsedkyně České národní rady.
Advokátka Dagmar Burešová, polistopadová ministryně spravedlnosti a předsedkyně České národní rady. | Foto: ČTK

"Velmi působivý a až dojemný ceremoniál s obdivuhodným výběrem skvělých lidí a především charismatickým prezidentem Andrejem Kiskou," popsala atmosféru slavnostního večera Aktuálně.cz Zuzana Špitálská, dcera vyznamenané Dagmar Burešové.

Historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů připomíná, že Dagmar Burešová Libuši Palachovou hájila velmi statečně. "Vlastně se tak obě ženy postavily před padesáti lety československému komunistickému zřízení," říká Blažek.

I přestože advokátka Burešová od začátku procesu věděla, že to nebude pro ni a její rodinu jednoduché, rozhodla se případu ujmout a bojovat. Ona i její manžel byli několikrát vyslýcháni StB a byli perzekvováni. Komunistická tajná policie jí dokonce na sedm let zabavila pas. Její mladší dcera Lucie nesměla být přijata na gymnázium. Burešová i přes tyto a další komplikace nikdy nelitovala, že případ Libuše Palachové, která se snažila obhájit čest svého zemřelého syna, vzala. Celý život se řídila heslem "zbabělost by měla být trestná".

Soud s komunistou Vilémem Novým začal ovšem už v jiných poměrech v srpnu 1970. Nový měl podle soudkyně Jarmily Ortové na kritiku Palachova činu nejen právo, ale byla to i jeho povinnost. "Ti, kteří kritizují režim, nemají právo na obhajobu," zněl verdikt. Soudkyně Ortová se nezabývala podstatou sporu - hodnotila jeho účastníky podle politické orientace. 

Někdejší poslanec Vilém Nový opakovaně veřejně i v médiích rozšiřoval lživé teorie ohledně smrti Jana Palacha. Podle něj mu vymyli mozek pravicoví spisovatelé, kteří mu nabídli roztok studeného ohně, takže se mu při jeho protestu nic nestane. Celou kauzu volně zachycuje třídílná televizní série Hořící keř polské režisérky Agnieszky Hollandové.

Jako advokátka Dagmar Burešová pracovala do roku 1989. Advokátní kancelář po ní převzala starší dcera Zuzana, která se zaměřuje na stejnou problematiku - náhrady škody na zdraví. Zuzana Burešová, provdaná Špitálská, vede kancelář dodnes. V rámci soutěže Právník roku byla její maminka Dagmar Burešová uvedena v roce 2007 do právnické síně slávy.

Osobnost Dagmar Burešové vyzdvihuje historik Petr Blažek i proto, že po srpnu 1969 - tedy v době nastupující normalizace a existenčních potíží těch, kteří se nesmířili se sovětskou okupací - aktivně pomáhala lidem v pracovněprávních sporech.

"A mnohé ty spory dokonce vyhrávala, takže lidem, které se komunistický režim snažil existenčně zlikvidovat, opravdu velmi pomohla. I tohle bychom si měli při vzpomínce na Dagmar Burešovou uvědomit. Státní vyznamenání z rukou prezidenta Andreje Kisky si proto zaslouží jako málokdo, byť přichází pozdě," říká historik Blažek.

Burešová zastupovala kolem sta osob stíhaných totalitním režimem, mezi nimi i Milana Kunderu, Ivana Medka anebo Karla Kyncla.

"Dášino nevyslovované, ale o to nespornější krédo znělo: zbabělost by měla být trestná," vzpomínal rovněž někdejší disident a polistopadový premiér české vlády Petr Pithart ve své knize Po Devětaosmdesátém.

"Disidenty tenkrát houfně propouštěli z práce, a protože to podnikoví a kádroví právníci neuměli, byly první výpovědi neplatné. Já vyhrávala spory a postižení za mnou začínali chodit v zástupech," popisovala později Dagmar Burešová.

Video: Palach učinil velké gesto, poté trpěl a měl velké obavy, aby ho lidé pochopili, říká psychiatrička Kmuníčková

Palach byl neustále při plném vědomí, jeho čin byl nadosobní, sliboval si od toho něco většího na politické scéně, říká Zdena Kmuníčková. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 27 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 32 minutami

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

před 1 hodinou

Spojené státy sníží cla na čínský dovoz, tvrdí agentura Reuters

Spojené státy pozastaví plánované uvalení cla na další čínské zboží a sníží existující cla na čínský dovoz a Čína se výměnou za to zaváže, že příští rok koupí více amerických zemědělských produktů. S odvoláním na nejmenované americké zdroje obeznámené s jednáním o očekávané obchodní smlouvě USA a Číny o tom informovala agentura Reuters. Ta zároveň uvedla, že cílem opatření je zmírnit obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Bílý dům nevydal k jednání oficiální prohlášení, což podle Reuters vyvolává spekulace o tom, zda s návrhy souhlasily obě zainteresované strany.

Další zprávy