Ve čtvrtek 96letý bývalý diplomat byl v 70. letech minulého století jednou z ústředních postav při obnovování diplomatických vztahů mezi Pekingem a Washingtonem.
"Pokud necháme konflikt, aby se dál prohluboval, mohl by být výsledek ještě horší než to, co se stalo v Evropě (ve 20. století)," prohlásil Kissinger. "První světová válka vypukla kvůli relativně drobné krizi (…) a dnes jsou zbraně mnohem ničivější," dodal. "Čína je velkou ekonomickou mocností, stejně jako my (USA). Určitě na sebe tedy budeme narážet po celém světě," poznamenal také bývalý diplomat.
Nejvyšší prioritou při konfliktu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v období studené války bylo podle Kissingera dosáhnout dohody o jaderném odzbrojení. Jelikož je ale konfrontace mezi USA a Čínou od počátku "pasivní", nemá Washington vybudované nástroje k tomu, aby s Pekingem jednal jako s vojenskou mocností. Pokud budou obě země stále pohlížet na každý vzájemný problém jako na konflikt, mohlo by to být podle exministra "nebezpečné pro lidstvo".
Kissinger považuje současná obchodní jednání mezi oběma zeměmi za pouhou "náhražku" závažnějších politických rozhovorů, jež by se měly týkat například problematiky Hongkongu. Na dotaz, zda by mohl být právě spor o poloautonomní čínský region jiskrou, jež povede k nové studené válce, odpověděl bývalý šéf americké diplomacie, že doufá, že se tento "vysoce emotivní" problém podaří vyřešit vyjednáváním.
Kissinger v roce 1971 jako národní bezpečnostní poradce prezidenta Richarda Nixona tajně odletěl do Číny, kde zahájil diplomatická jednání. Obě země spolu přitom nekomunikovaly od roku 1949, kdy se v Číně chopili moci komunisté vedení Mao Ce-tungem.
Jen několik měsíců po Kissingerovi přiletěl na státní návštěvu Číny samotný Nixon, který svou cestu nazval "týdnem, který změnil svět". Podle expertů šlo o jednu z nejvýznamnějších zahraničních cest amerického prezidenta v historii.
Kissinger je v Číně stále přijímán s nejvyššími poctami a setkává se tam s vysokými státními představiteli. Loni v listopadu jej v Pekingu přijal i čínský prezident Si Ťin-pching.
