


Šáhidy patří už od začátku války k hlavním zbraním, kterými Rusko útočí na ukrajinské území. Zdá se však, že jejich éra se pomalu chýlí ke konci. Stále větší část ruského arzenálu totiž tvoří nové proudové varianty dronů. Ty jsou podstatně rychlejší, létají ve větší výšce a pro ukrajinskou protivzdušnou obranu představují nesrovnatelně těžší cíl.

Při nočním náletu na Kyjev z 4. na 5. srpna tvořily podle ukrajinského letectva proudové drony poprvé více než polovinu všech útočících bezpilotních prostředků. Z celkem 115 vyslaných dronů se Ukrajincům podařilo téměř 85 procent zničit nebo vyřadit. Hned následující noc Rusové vyslali dalších 101 šáhidů – opět převážně s proudovým pohonem – a úspěšnost ukrajinské obrany tentokrát klesla na 65 procent.

Tento propad úspěšnosti ukrajinské obrany ilustruje, proč Rusko nové proudové drony vyvíjí. Moskva se jejich nasazením snaží zvrátit velmi nepříznivou bilanci z posledních dvou let, kdy Ukrajina dokázala likvidovat 90 až 95 procent útočících dronů.
K vysoké úspěšnosti podle BBC přispěl zejména masivní nástup ukrajinských dronových interceptorů, které dokázaly bez problému dostihnout klasický model Šáhid-136 (v Rusku známý jako Geran-2), jehož jednoduché pístové motory mu umožňovaly letět rychlostí jen kolem 150 až 200 km/h.
Jeho zranitelnost navíc zvyšovala nízká výška letu (zhruba kolem dvou kilometrů) a omezené možnosti navádění. „Mopedy“, jak se původním šáhidům přezdívá kvůli charakteristickému zvuku motoru, tak Rusko postupně začíná nahrazovat účinnějšími proudovými variantami.
Kvůli kompaktnímu proudovému motoru létají nové drony až dvaapůlkrát rychleji než jejich předchůdci. Ukrajinská protivzdušná obrana tak má na reakci podstatně méně času. Novější stroje svými schopnostmi navíc v mnohém připomínají řízené střely – jsou však menší, levnější a nesou výrazně slabší bojovou hlavici.
Nejčastěji používané varianty Geran-3 a Geran-4 dosahují rychlosti přibližně 350, respektive až 500 km/h. Nejvýkonnější Geran-5 má ke klasické řízené střele svým pojetím nejblíže: lze jej vypouštět z letadla a dosahuje rychlosti až 600 km/h. Při běžných útocích se však zatím nevyužívá tak často.
Vyšší rychlost si nicméně vybírá svou daň. Kromě vyšší ceny mají proudové drony i značně vyšší spotřebu paliva. „Pístový motor je úspornější, což stroji dává delší dolet, a zároveň je nesrovnatelně levnější. Proudový motor sice zajistí vysokou rychlost, ale za cenu vyšších nákladů a kratšího doletu,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.
Rusko navíc naráží na technologické limity. Zatímco jednoduché pístové motory pro původní šáhidy už Moskva zvládá vyrábět sama, u proudových motorů je situace složitější. „Jde o technologicky náročné komponenty, které nelze snadno obratem okopírovat. Rusové jsou tak zatím odkázáni na jejich dovoz,“ dodává analytik.
Přesto ukrajinská rozvědka odhaduje, že Rusko již produkuje kolem 500 proudových dronů měsíčně a plánuje zvýšit jejich podíl až na 50 procent z celkového počtu šáhidů. Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj uvedl, že ruská státní zakázka pro letošní rok počítá s téměř 100 tisíci drony typu Šáhid, jejich deriváty a klamnými cíli.
Vysoká rychlost nových ruských dronů představuje pro ukrajinskou obranu zásadní výzvu. Stávající interceptory totiž vznikaly především k likvidaci pomalých klasických šáhidů. Výrobce stíhacího dronů Sting, společnost Wild Hornets, uvádí, že zatímco proti původním dronům dosahuje jejich systém zhruba 90procentní úspěšnosti, u proudových verzí klesá účinnost k pouhým deseti procentům.
„Na klasické šáhidy dnes Ukrajinci mají mimořádně účinný recept a drtivou většinu z nich ničí právě stíhacími drony. Proti proudovým strojům ale tyto interceptory nestačí,“ podotýká Visingr.

Ukrajinští vývojáři proto intenzivně testují rychlejší stíhací drony – včetně variant s proudovým pohonem – které by dokázaly ruské stroje dostihnout i ve větších výškách. Samotné zvýšení rychlosti interceptorů nicméně nemusí stačit. Ve hře je také výraznější nasazení elektronického boje, rušení navigace, rychlopalných kanónů nebo laserových systémů.
Podle Visingra jde o učebnicový příklad souboje zbraně a protizbraně: „Každá taktická výhoda bývá jen dočasná. Vzhledem k tomu, jak rychle dokáže Ukrajina inovovat a adaptovat se, očekávám, že účinnou odpověď na proudové drony najde v řádu měsíců,“ uzavírá analytik.






Omezení Starlinku na Ukrajině vyvolalo ostrou reakci polského ministra zahraničí Radosława Sikorského. Majiteli SpaceX Elonu Muskovi vzkázal, že ho Polsko coby evropský zákazník sleduje. Varšava totiž Ukrajině předplácí provoz terminálů Starlink, za který každoročně platí přibližně 50 milionů dolarů.



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.



Norský fotbalista Sparty Jonatan Brunes vzpomíná v dobrém na angažmá v Lilleströmu, s nímž se Pražané utkají ve čtvrtek v Evropské lize. Šestadvacetiletý útočník čeká už jedenáct soutěžních zápasů na vstřelený gól a na tiskové konferenci s humorem prohlásil, že si branky šetří právě proti bývalému zaměstnavateli.



Dohoda USA a Ruska o dodávkách nafty poskytuje Moskvě legitimitu, zatímco na ukrajinská města dále padají bomby. V italském parlamentu to ve středu řekla premiérka Giorgia Meloniová. Dohodu označila za velmi riskantní volbu, jejíž přínos je nejistý a rizika jsou naopak zřejmá, píše agentura Reuters.



Evropská unie zatížila elektromobily z Číny dodatečnými cly, teď se domluvila na omezení dovozu hybridů ze stejné země, v boji proti levné konkurenci ale pořád tahá za kratší konec provazu. A tak i samotné evropské automobilky volají po rychlejším zavádění dalších opatření. Klíčový je hlavně plán nazvaný „Vyrobeno v Evropě“, který udává, kolik procent každého vozu by mělo být vyrobeno v EU.