Šáhidy patří už od začátku války k hlavním zbraním, kterými Rusko útočí na ukrajinské území. Zdá se však, že jejich éra se pomalu chýlí ke konci. Stále větší část ruského arzenálu totiž tvoří nové proudové varianty dronů. Ty jsou podstatně rychlejší, létají ve větší výšce a pro ukrajinskou protivzdušnou obranu představují nesrovnatelně těžší cíl.
Při nočním náletu na Kyjev z 4. na 5. srpna tvořily podle ukrajinského letectva proudové drony poprvé více než polovinu všech útočících bezpilotních prostředků. Z celkem 115 vyslaných dronů se Ukrajincům podařilo téměř 85 procent zničit nebo vyřadit. Hned následující noc Rusové vyslali dalších 101 šáhidů – opět převážně s proudovým pohonem – a úspěšnost ukrajinské obrany tentokrát klesla na 65 procent.
Tento propad úspěšnosti ukrajinské obrany ilustruje, proč Rusko nové proudové drony vyvíjí. Moskva se jejich nasazením snaží zvrátit velmi nepříznivou bilanci z posledních dvou let, kdy Ukrajina dokázala likvidovat 90 až 95 procent útočících dronů.
K vysoké úspěšnosti podle BBC přispěl zejména masivní nástup ukrajinských dronových interceptorů, které dokázaly bez problému dostihnout klasický model Šáhid-136 (v Rusku známý jako Geran-2), jehož jednoduché pístové motory mu umožňovaly letět rychlostí jen kolem 150 až 200 km/h.
Jeho zranitelnost navíc zvyšovala nízká výška letu (zhruba kolem dvou kilometrů) a omezené možnosti navádění. „Mopedy“, jak se původním šáhidům přezdívá kvůli charakteristickému zvuku motoru, tak Rusko postupně začíná nahrazovat účinnějšími proudovými variantami.
Nová hrozba s proudovým pohonem
Kvůli kompaktnímu proudovému motoru létají nové drony až dvaapůlkrát rychleji než jejich předchůdci. Ukrajinská protivzdušná obrana tak má na reakci podstatně méně času. Novější stroje svými schopnostmi navíc v mnohém připomínají řízené střely – jsou však menší, levnější a nesou výrazně slabší bojovou hlavici.
Nejčastěji používané varianty Geran-3 a Geran-4 dosahují rychlosti přibližně 350, respektive až 500 km/h. Nejvýkonnější Geran-5 má ke klasické řízené střele svým pojetím nejblíže: lze jej vypouštět z letadla a dosahuje rychlosti až 600 km/h. Při běžných útocích se však zatím nevyužívá tak často.
Vyšší rychlost si nicméně vybírá svou daň. Kromě vyšší ceny mají proudové drony i značně vyšší spotřebu paliva. „Pístový motor je úspornější, což stroji dává delší dolet, a zároveň je nesrovnatelně levnější. Proudový motor sice zajistí vysokou rychlost, ale za cenu vyšších nákladů a kratšího doletu,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.
Rusko navíc naráží na technologické limity. Zatímco jednoduché pístové motory pro původní šáhidy už Moskva zvládá vyrábět sama, u proudových motorů je situace složitější. „Jde o technologicky náročné komponenty, které nelze snadno obratem okopírovat. Rusové jsou tak zatím odkázáni na jejich dovoz,“ dodává analytik.
Přesto ukrajinská rozvědka odhaduje, že Rusko již produkuje kolem 500 proudových dronů měsíčně a plánuje zvýšit jejich podíl až na 50 procent z celkového počtu šáhidů. Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj uvedl, že ruská státní zakázka pro letošní rok počítá s téměř 100 tisíci drony typu Šáhid, jejich deriváty a klamnými cíli.
Ukrajina hledá odpověď
Vysoká rychlost nových ruských dronů představuje pro ukrajinskou obranu zásadní výzvu. Stávající interceptory totiž vznikaly především k likvidaci pomalých klasických šáhidů. Výrobce stíhacího dronů Sting, společnost Wild Hornets, uvádí, že zatímco proti původním dronům dosahuje jejich systém zhruba 90procentní úspěšnosti, u proudových verzí klesá účinnost k pouhým deseti procentům.
„Na klasické šáhidy dnes Ukrajinci mají mimořádně účinný recept a drtivou většinu z nich ničí právě stíhacími drony. Proti proudovým strojům ale tyto interceptory nestačí,“ podotýká Visingr.
Ukrajinští vývojáři proto intenzivně testují rychlejší stíhací drony – včetně variant s proudovým pohonem – které by dokázaly ruské stroje dostihnout i ve větších výškách. Samotné zvýšení rychlosti interceptorů nicméně nemusí stačit. Ve hře je také výraznější nasazení elektronického boje, rušení navigace, rychlopalných kanónů nebo laserových systémů.
Podle Visingra jde o učebnicový příklad souboje zbraně a protizbraně: „Každá taktická výhoda bývá jen dočasná. Vzhledem k tomu, jak rychle dokáže Ukrajina inovovat a adaptovat se, očekávám, že účinnou odpověď na proudové drony najde v řádu měsíců,“ uzavírá analytik.
Mohlo by vás také zajímat: Riskantní ukrajinský manévr. Ruské šáhidy sestřelují za letu z letadla osazeného kulometem
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Zásah hasičů u shořelého supermarketu skončil, viníkem je zkrat
Hasiči ukončili zásah u shořelého supermarketu Lidl v Kladně, místo převzal majitel. Likvidaci požáru, který způsobil zkrat, vyhlásili v úterý večer, řekl dnes ČTK mluvčí středočeských hasičů Tomáš Bakalář. Škoda způsobená požárem podle odhadu dosáhla 120 milionů korun, nikdo se nezranil.
Ani Praha, ani Brno. Vedle Babiše byl nejvíc k vidění „anděl s ďáblem v těle“
Když předseda hnutí ANO Andrej Babiš zahajoval v pondělí odpoledne hlavní fázi kampaně ANO ke komunálním a senátním volbám, snažil se u toho zpropagovat kandidáty na primátora Prahy a Brna. Největší kus pozornosti si ale nakonec „ukousl“ někdo úplně jiný. Kandidátka ANO do Senátu Petra Absolonová, která měla k Babišovi nejblíže.
Elektroauta Čína kupodivu také dováží. Počet však Evropě vhání do očí slzy zoufalství
Pokud jde o elektromobily, může Evropa druhé nejlidnatější zemi světa vůbec něco nabídnout? Počet nových aut směřujících do Říše středu jasně ukazuje, že situace je nejspíš ztracená.
Motorista měl chuť opustit sněmovnu, popsal kontrolování Babiše. Jednu daň by zavedl
Andreje Babiše kontrolujeme, je přesvědčený předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora, navzdory schodku rozpočtu 389 miliard. Pikora přiznává, že jednání o státním rozpočtu jsou natolik náročná, že měl myšlenky, zda chce v politice pokračovat. Motoristé podle něj uvnitř budou schopni výslednou podobu rozpočtu změnit. „Jdeme bojovat o každou korunu,“ říká Pikora.