Obamu opět čekají světla ramp. Tentokrát v Evropě

Roman Gazdík
18. 7. 2008 17:10
Prezidentský kandidát vyrazil zdolat starý kontinent
Barack Obama na setkání s příznivci v Pittsburgu
Barack Obama na setkání s příznivci v Pittsburgu | Foto: Reuters

Londýn - Podle listu Los Angeles Times strávil demokrat Barack Obama v Evropě za posledních 10 let pouhých 24 hodin.

Nyní přijíždí tento deficit napravit.

Pro prezidentského kandidáta, který je považován na mezinárodním poli za nezkušeného, je to cesta s obrovskou důležitostí. Republikáni se totiž jen třesou na to, až při ní šlápne vedle nebo snad některému zahraničnímu politikovi na kuří oko.

Při své návštěvě starého kontinentu bude Obama pendlovat mezi Londýnem, Paříží a Berlínem. Mezi nimi si nakrátko odskočí i do Jordánska, Izraele a na palestinská území.

Pojmenování "starý kontinent" je v tomto případě na místě, Obama dal přednost symbolům, centrům evropských velmocí  a "hlavní město" Evropské unie Brusel na své cestě opomene.

Nezkušený Obama

Oproti Johnu McCainovi, který sedí v Kongresu od počátku osmdesátých let, má poměrně nezkušený Obama u voličů ohledně zahraniční politiky výrazné manko.

Černošského kandidáta by podle posledního průzkumu deníku Washington Post a televize ABC volilo 52 procent Američanů, zatímco McCaina čtyřicet.

Čtěte také: Obamovi se jeho velký úkol spojit Ameriku nedaří

Ovšem na otázku, zda toho ví o událostech ve světě dostatečně na to, aby se mohl stát prezidentem, odpovědělo ano jen 54 respondentů. U jeho konkurenta to bylo 72 procent.

Podle McCaina je Obamova cesta
Podle McCaina je Obamova cesta | Foto: Reuters

McCain cestuje více: v březnu byl v Británii, Francii a na Blízkém východě a pak se podíval i do Kanady, Mexika a Kolumbie. Demokratického kandidáta však kritizuje především kvůli tomu, že nebyl v Afghánistánu a Iráku.

Přijde i Afghánistán a Irák

Podle McCaina není hodnověrný člověk, který plánuje stažení vojsk, ale na rozdíl od něj se neseznámil se situací v těchto zemích přímo na místě a osobně nemluvil s tamními veliteli.

To hodlá Obama během léta napravit. Jak je ale u zahraničních cest amerických činitelů zvykem, podrobností, které poskytují o svých detailních plánech médiím, je z bezpečnostních důvodů velmi málo.

Není tak jasné, jestli se tedy do obou zemí Obama podívá už během současné cesty, nebo později.

Čtěte také: Československo, říká McCain. Nezaznamenal rozpad?

Prezidentem nanečisto

Kandidát by rád svou cestou ukázal nejen že se je schopen pohybovat na mezinárodní scéně, ale také otevřel novou éru americké politiky zaměřenou na diplomacii a větší důraz na spolupráci se spojenci.

Jde  vlastně o zkoušku běžné prezidentské cesty: setká se s významnými zahraničními politiky a pronese i veřejné proslovy.

Mluvilo se zejména o jeho plánu přednést řeč u Braniborské brány v Berlíně, který se setkal s chladnou reakcí některých německých politiků, například kancléřky Angely Merkelové.

Mávátka nechte doma

Evropští činitelé však dobře vědí, že mohou setkáním s Obamou získat politické body u vlastních občanů. Pokud by se americký prezident volil v Británii, Francii a Německu, získal by Obama podle různých průzkumů 53 až 72 procent hlasů.

Cesta do Evropy však nemusí illinoiskému senátorovi přinést jen pozitiva. Republikáni doufají, že Obama spadne do "evropské pasti".

Mluvil tu Reagan, promluví i Obama?
Mluvil tu Reagan, promluví i Obama? | Foto: Zuzana Kleknerová

Kandidát, který si uškodil prohlášeními o Američanech, co se "drží zbraní a náboženství", si může totiž svou evropskou návštěvou pověst elitáře ještě zpečetit.

Pokud bude americký politik v Evropě přijat až příliš nadšeně, mohou to voliči doma nést nelibě. Jako v případě předchozího prezidentského kandidáta demokratů Johna Kerryho. Jeho preference šly dolů, když vyšlo najevo, že mluví francouzsky.

Podle francouzských médií tak už Elysejský palác svým zaměstnancům doporučil, ať demokratického kandidáta nevítají příliš nadšeně.

 

Právě se děje

před 6 minutami

V Austrálii protestovaly desetitisíce lidí proti rasismu

Desítky tisíc lidí dnes přišly v australských městech vyjádřit podporu protestům, které se ve Spojených státech konají už více než týden v souvislosti s úmrtím černocha George Floyda při brutálním policejním zásahu. Agentura Reuters píše, že manifestace v Sydney se mohla uskutečnit poté, co soud zrušil zákaz shromažďování, jež platí kvůli pandemii nemoci covid-19.

Odvolací soud Nového Jižního Walesu, v němž Sydney leží, zákaz manifestace zrušil pouhých 12 minut před jejím plánovaným začátkem. Znamená to, že jejím účastníkům nehrozí zatčení. Policie ale vyzývá lidi, aby mezi sebou dodržovali rozestupy.

V Brisbane přišlo proti rasismu protestovat více než 10.000 lidí a nejen tam, ale i v Sydney upozorňovali na diskriminaci Austrálců. Domorodí obyvatelé se na australské populaci podílejí 2,4 procenty, nicméně tvoří více než čtvrtinu odsouzených v australských věznicích, uvedla na svých internetových stránkách americká televize CNN. Mezi lety 1980 a 2011 v policejní vazbě zemřelo 449 Austrálců, což odpovídá 24 procentům všech těchto případů úmrtí.

"Protesty tady jsou inspirovány tím, co se děje ve Spojených státech," řekl CNN australský novinář Angus Watson. "Tady v Austrálii ale také máme problémy," dodal.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Polský premiér Morawiecki doufá, že Spojené státy část vojáků z Německa pošlou do Polska

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes v rozhovoru pro rádio RMF24 řekl, že doufá, že Spojené státy část z vojáků, které údajně plánují stáhnout z Německa, přesunou do Polska. Varšava patří mezi nejbližší spojence Washingtonu v Evropě. List The Wall Street Journal v pátek napsal, že americký prezident Donald Trump nařídil, aby z Německa odešlo 9500 ze stávajících 34.500 vojáků.

"Opravdu doufám, že jako výsledek mnoha jednání, která jsme měli (s USA) část těchto vojáků skutečně přijde do Polska," řekl Morawiecki. "Rozhodnutí je nyní na Spojených státech," dodal.

Americká velvyslankyně v Polku Georgette Mosbacherová minulý měsíc na okraj sporu o jaderné zbraně mezi Spojenými státy a Německem na Twitteru poznamenala, že "pokud chce Německo zmenšit jaderný potenciál NATO a oslabit alianci, pak příslušné síly a prostředky možná přijme Polsko, které alianční povinnosti plní vzorně, uvědomuje si rizika a je na východním křídle NATO".

Zdroj: ČTK
Další zprávy