reklama
 
 

Obama znovu prezidentem? V neděli dostal druhou šanci

22. 3. 2010 16:35
Jeho plán stát se prezidentem-usmiřovatelem je však v troskách

Analýza - Je to předzvěst dalších úspěchů, velké vítězství, které pomůže zachránit demokratickou většinu v Kongresu i v listopadových volbách? Nebo je to arogantní čin odporující vůli lidu, který se ve stejných volbách stane hřebíkem do demokratické rakve?

A jaký to bude mít vliv roku 2012 při druhém pokusu Baracka Obamy stát se americkým prezidentem?

To jsou některé z otázek, jimiž se zabývá Washington poté, co Kongres v neděli večer schválil návrh zákona o reformě zdravotnictví, kterému nemůže přijít na jméno republikánská pravice a jenž se příliš nelíbí ani demokratické levici.

Obama představil během prezidentské kampaně dvě největší domácí priority. První z nich byla zdravotnická reforma, druhou změna fungování politiky a jednota Američanů v čele s nadstranickým prezidentem. A prosazení první z nich mu zřejmě definitivně zavřelo dveře k druhé.

Trumf republikánů

Po podzimních prezidentských a parlamentních volbách roku 2008, ve kterých utrpěli republikáni velkou porážku, se objevila řada spekulací o obrovské krizi v Lincolnově straně. Republikáni však věděli, že ekonomická situace jim hraje do noty. Stejně jako Obamova umíněnost začít ihned se zdravotnickou reformou.

Podobně jako se nynější prezident roku 2008 vezl na vlně protibushovských nálad, stala se reforma zdravotnictví vlajkou, okolo které se republikáni opět shromáždili. Během debaty trvající jeden rok se demokratům při třech hlasováních v Kongresu podařilo přesvědčit jediného republikána, aby reformu podpořil.

Byl jím Američan vietnamského původu Joseph Cao, který ve Sněmovně reprezentantů zastupuje jeden z nejchudších distriktů v celých USA - New Orleans. A republikáni to Caovi dovolili jen na podzim a ve chvíli, kdy už bylo jasné, že reforma dolní komoru projde a Cao nebude tím rozhodujícím hlasem. Při druhém sněmovním hlasování v neděli, kdy bylo vše na vážkách, už musel zpátky do řady.

A co krize?

Podobně dala reforma v okamžiku, kdy začalo ztrácet dech, nový impuls pravicovému lidovému "Hnutí čajového dýchánku" (Tea Party). Na své demonstrace dokázalo přitáhnout do ulic desítky tisíc lidí: nejprve na protesty proti záchraně finančních ústavů za peníze daňových poplatníků a navyšování federálního dluhu, později právě kvůli reformě zdravotnictví.

Republikáni opírající se o podporu čajového hnutí říkají, že je reforma drahá a že si ji USA v tomto okamžiku nemohou dovolit. Také vyčítají Obamovi, že se v prvním roce nesoustředil na řešení ekonomické krize a nenapjal všechny své síly ke snížení desetiprocentní nezaměstnanosti.

Poslední argument je však poněkud pochybný. Byl to právě republikánský senátor Jim Bunning, který ještě před dvěma týdny blokoval v Senátu zákon prodlužující podporu milionům nezaměstnaných s tím, že je "podpora nečiní aktivními při hledání práce". Bunning se už o zvolení neuchází, a mohl si to tedy dovolit.

Bouřlivé demonstrace za reformu i proti reformě v létě 2009:

Jediná možnost

Čísla hovoří také jasně. Pro reformu zvedlo v neděli ruku 219 demokratů a všichni republikáni a 34 demokratů bylo proti. Ať už dopadnou volby v listopadu jakkoliv, je jasné, že demokraté o nějaké hlasy přijdou. Způsob, jakým by tedy mohl Obama protlačit podobný reformní zákon Kongresem v příštím roce, neexistuje.

Právě postup, jakým však nakonec reforma prošla, je další příčinou frustrací Američanů na obou stranách politického spektra. Místo otevřenosti a nadstranickosti, kterou Obama sliboval, viděli lidé jednání za zavřenými dveřmi, neochotu ke kompromisu a spoustu demokratické i republikánské arogance.

Obama-usmiřovatel se podobně jako Bush stal prezidentem, který Spojené státy rozděluje.

Efekt až roku 2014

Zůstává tak otázka, do jaké míry pomůže prosazení zdravotnické reformy Obamovi ke znovuzvolení. Prezident si sice může odškrtnout prosazení iniciativy, se kterou neuspěl ani Richard Nixon, ani Bill Clinton, většinu pozitivních dopadů však Američané pocítí teprve od roku 2014, tedy v polovině případného Obamova druhého funkčního období.

Mezi ně patří například rozšíření pojištění pro chudé Medicaid o 16 milionů lidí nebo vytvoření státních burz, kde budou moci lidé i firmy jednoduše porovnávat konkurenční pojišťovací nabídky.

Zatím také není jasné, jaký efekt budou mít úpravy, které vstoupí v platnost během 90 dnů až 6 měsíců. Jde například o zákaz, aby pojišťovny rušily lidem krytí v případě náhlé těžké nemoci nebo jim ho kvůli chronickým potížím vůbec nenabídly.

Zákon má 2500 stran a tedy i mnoho děr a kliček, kterých mohou finanční ústavy využít. Těžce nemocní tak mohou dostat nabídky pojištění, které si stejně nebudou moci dovolit.

Rozzlobená levice

Finální návrh zákona neuspokojuje ani demokratickou levici - včetně předsedkyně parlamentu Nancy Pelosiové. Takzvaní "progresivní" demokraté se cítí podvedeni, protože v něm není zřízení veřejné pojišťovny (tzv. "public option"), která by mohla soukromníkům konkurovat, a nastavila tak pro zákazníky přijatelnější ceny.

Někteří z progresivních by chtěli jít ještě dál a umožnit všem lidem, aby si měli možnost pořídit Medicaid, druh pojištění v současnosti fungující pro Američany starší 64 let Medicare. Případně zřídit vládou garantovaný systém pojištění podobný tomu v ČR. Podle různých průzkumů by si tento takzvaný "single payer" systém přálo 32 až 59 procent Američanů.

Levicová základna strany kritizovala rovněž to, že prezident do poslední chvíle vyjednával s konzervativními demokraty o ústupcích týkajících se potratů, ale stejným způsobem ruku k progresivním nenapřáhl. Právě odsud se však rekrutují Obamovi nejoddanější stoupenci a všichni různí dobrovolníci a je nutné je aktivovat, aby přišli k volbám i letos v listopadu,

Začátek, ne revoluce

Sám Obama v neděli přiznal, že zákon vlastně není tím typem zdravotnické revoluce, kterou měl v úmyslu podepsat.

"Nejedná se o radikální reformu, ale je to velká reforma," prohlásil. "Není to zákon, který spraví všechno, co zatěžuje náš zdravotní systém, ale rozhodujícím způsobem nás pohne správným směrem."

Debata o zdravotnictví totiž zdaleka nekončí. Bílý dům hodlá okamžitě rozjet informační kampaň, která má výhody reformy představit lidem. Republikáni naopak budou v Senátu blokovat pozměňovací návrhy, které označují za protiústavní.

Největší boj se však očekává na úrovni jednotlivých států. Progresivní tam slibují zavést státní pojišťovny, republikáni takovéto kroky i celou reformu naopak rozcupovat.

Obamův strach

Donedávna nerozhodní demokratičtí kongresmani, se kterými se Obama v posledních dnech scházel, přiznali, že je prezident varoval, že neschválení reformy by ohrozilo jeho znovuzvolení a svázalo mu ruce i na zbytek nynějšího funkčního období.

Expertka píše, co potřebuje zdravotnictví u nás a v USA

Jejím schválením naopak získal do ruky - přinejmenším rétorický - trumf a má před listopadovými volbami do Kongresu sedm měsíců na to, aby Američany přesvědčil, že tato karta stojí za to.

Podobně ji využije i při svém druhém pokusu dostat se do Bílého domu. Zda jej však lidé opět zvolí, o tom rozhodnou i jiné věci. Především stav ekonomiky a výše nezaměstnanosti ve volebním roce 2012, jak silný bude jeho soupeř a pak i další Obamovy reformní plány, které dosud tlačilo zdravotnictví před sebou.

13 milionů voličů k mání

Jeden z nich se připomněl i o víkendu. Desítky tisíc Američanů latinskoamerického původu zaplavily Washington, aby donutili prezidenta a Kongres zabývat se reformou přistěhovalectví. Ve Spojených státech nyní žije 13 milionů ilegálních imigrantů bez dokladů a bez práv.

Naprostá většina z nich jsou hispánci, kteří tvoří i nejrychleji rostoucí demografickou skupinou voličů. Takřka všichni volí demokraty a dalších 13 milionů oddaných stoupenců by se Obamovi velmi hodilo.

Získat je však chce i republikánská strana, která potřebuje voličskou základnu stůj co stůj rozšířit.

Imigrační reforma by se tak na rozdíl od té zdravotnické mohla stát skutečně nadstranickou. Minulý týden základní obrysy plánu představili demokratický senátor za New York Charles Schumer a jeho republikánský kolega z Jižní Karolíny Lindsey Graham.

autor: Roman Gazdík | 22. 3. 2010 16:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama