Obama se bojí našeho spojení s Čínou, říká ruský expert

Jiří Just
11. 7. 2009 23:42
Rozhovor Aktuálně.cz s předním ruským amerikanistou Viktorem Kremenjukem
Barack Obama na moskevském letišti Vnukjovo.
Barack Obama na moskevském letišti Vnukjovo. | Foto: Reuters

Moskva (Od našeho spolupracovníka) - Tento týden se uskutečnila první návštěva Baracka Obamy v Rusku. Americký prezident a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv se předběžně dohodli na snížení počtu jaderných hlavic a na americkém vojenském transportu do Afghánistánu přes Rusko.

Podle zástupce ředitele Institutu USA a Kanady Ruské akademie věd Viktora Kremenjuka se v tomto směru Obamova návštěva vydařila. Na to, proč se například Spojené státy začaly znovu zajímat o Moskvu nebo jaký je vztah mezi politikou Západu a demokracií v Rusku odpovídá jeden z nejvýznamnějších ruských specialistů na vztahy s USA v interview pro Aktuálně.cz.

A.cz: Jak byste ohodnotil návštěvu amerického prezidenta v Moskvě. Přinesla očekávaný restart rusko-amerických vztahů?

Zaprvé zatím nikdo nevysvětlil, co to znamená. Za druhé je zřejmé, že se jedná o dlouhý proces a nelze ho vyřešit v rámci jedné návštěvy. Obamova návštěva však přinejmenším změnila rétoriku ve vzájemných vztazích. 

Ale nejen ji. Návštěva dala naději, že další smlouva o snížení strategických zbraní bude podepsána a že bude zahájena spolupráce ve vojenské oblasti. A hlavně ukázala vůli upozadit problematické otázky. Mám na mysli Kavkaz, Ukrajinu nebo protiraketovou obranu. Ony i nadále existují, ale není třeba se kvůli nim hádat.

Viktor Kremenjuk.
Viktor Kremenjuk. | Foto: Aktuálně.cz

Obama dělá dobrý, elementární krok. Mění systém priorit. A vzhledem k tomu, že tyto otázky byly upozaděny, je možné říci, že chce změnit vztahy mezi našimi státy. A Medveděv, nehledě na jeho rezervovanější postoj, chce to samé. Obama ho zjevně mohl přesvědčit, že i pro něho jako prezidenta je to šance.

Proto si myslím, že se určitá změna v rusko-amerických vztazích rýsuje. Jak bude velká a nakolik bude zásadní, se ještě ukáže.

A.cz: Jaká je příčina snahy Spojených států o přehodnocení vztahů s Ruskem?

Když jsem se pokoušel analyzovat, proč se tak náhle Obama zaměřil na Rusko, došel jsem k závěru, jestli hlavní příčinou není to, že se Moskva začala orientovat na Čínu.

Američané si uvědomili, že svou politikou napomáhali sblížení mezi Moskvou a Pekingem. A protože Čína je dnes druhou globální ekonomickou silou a Rusko disponuje významným jaderným potenciálem a zdroji surovin, v konečném důsledku by to mohlo vést k tomu, že by čelili silnému uskupení, které by nemohli nikdy zdolat.

A proto se mohla, jak se domnívám, objevit myšlenka přehodnotit vztahy s Ruskem, aby tomu předešli.

A.cz: Jaká mohou být hlavní témata spolupráce, která by napomohla restartu vzájemných vztahů?

Restart vztahů může mít dvě varianty. V první variantě to může být omezená spolupráce, která se týká témat, v níž oba státy mají blízké nebo shodné zájmy. Ostatní témata se prostě zametou pod koberec.

A může existovat ještě maximální program. Přestože naše vztahy s Amerikou nejsou stabilní, nemohu nevzpomenout loňské setkání prezidentů Putina a Bushe v Soči.

Obama a Putin v sídle Novo Ogarjovo v lesích za Moskvou.
Obama a Putin v sídle Novo Ogarjovo v lesích za Moskvou. | Foto: Reuters
 

Tam byla podepsána takzvaná sočská deklarace. Bylo až fantastické, jakými otázkami se zabývala. Změnou klimatu počínaje, přes problém energetické bezpečnosti, nešíření zbraní hromadného ničení a problematikou vesmíru konče. Všechny tyto problémy nemůže řešit nikdo jiný než Rusko a Spojené státy.

A.cz: O jaké společné zájmy se konkrétně jedná?

Není třeba vymýšlet něco nového, hlavní témata leží na stole. Afghánistán. Islámský radikalismus a terorismus, které jsou hrozbou pro Rusko i Spojené státy. Řešení finanční krize.

A.cz: Když jste zmínil Afghánistán, tak oba prezidenti podepsali smlouvu o tranzitu vojenského materiálu přes Rusko. Jak hodnotíte tento dokument?

Ta smlouva má jeden zajímavý aspekt. A tím je její název. Pokud jste si všiml, tak se nazývá smlouva o vojenské spolupráci. To je něco víc než jen transport do Afghánistánu.

A.cz: To znamená, že by se Rusko mohlo, kromě tranzitu, přímo zapojit i do operací proti Talibanu?

V současné době sotva. Lidem v hlavách zůstává syndrom naší afghánské války, a pak by také mohlo dojít k negativní reakci na Severním Kavkazu a v dalších islámských republikách, jako je například Baškirsko nebo Tatarstán. A vůbec nedej Bože, kdyby do Afghánistánu poslali například vojáky z Tatarstánu.

Bojovat proti Talibanu v Afghánistánu Rusové nepůjdou.
Bojovat proti Talibanu v Afghánistánu Rusové nepůjdou. | Foto: Reuters

Chci říct něco jiného. Je třeba nejen umožňovat tranzit nákladů a spolupracovat v Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. To je naše společná fronta. Je třeba hledat reálný způsob, jak regulovat situaci v Afghánistánu.

A.cz: Jaký může mít oteplení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem vliv na ruskou společnost?

Studenoválečný potenciál zůstává. Já se to někdy pokouším svým americkým kolegům vysvětlit. Říkám jim: Podívejte se, v roce 1995 jste se rozhodli rozšířit NATO a tady následně na to vyhnali Kozyreva (Andrej Kozyrev, první ruský ministr zahraničí, považovaný za stoupence prozápadního kurzu - pozn. red). Demokratické síly tím dostaly silný úder. Proč? Protože je obvinili: Vy spolupracujete s Američany a Američané dělají takové věci.

Pak přišel konflikt v Kosovu. A znovu, podívejte, co dělají vaši přátelé? A pak vyhnali i Jelcina. Je tedy možné konstatovat, že na omezování demokracie v Rusku mělo, jako jeden z mnoha faktorů, vliv i chování Západu.

A.cz: A v čem spočívá tento faktor?

U Ruska v paměti zůstal pocit zranitelnosti. Nikdo nemůže zapomenout 30 milionů obětí druhé světové války. To je velmi důležité. Na tento pocit hrají naši vojáci a stoupenci minulých pořádků.

A.cz: Na tiskové konferenci byla oběma prezidentům položena otázka, jak jejich národy hledí na ty druhé. Jak vy byste odpověděl na otázku, jaký vztah mají Rusové k Američanům?

Foto: Reuters
 

Na to je těžké odpovědět. Nehledě na to, že jsme postsovětský stát, názorový rozptyl je velký. Někteří Spojené státy považují za hlavního nepřítele. Mezi ně nepatří pouze mastodonti studené války, takoví se najdou i mezi mládeží.

Tento pocit se objevuje se ztrátou víry ve vlastní síly. Američané jdou vpřed, Američané upevňují ekonomiku, Američané upevňují armádu. Američané zkrátka ukazují schopnost přežít a my naopak začínáme čím dál tím víc zaostávat.

Pokud Obama pomůže Americe překonat krizi a Amerika opět půjde rychlým tempem vpřed, tak nám nezbude nic jiného, než se dívat, jak se nám vzdaluje. A to zde v Rusku vyvolá krajně negativní pocity až do přání zasadit USA úder.

Žijí zde mladí lidé, kteří naopak Spojené státy mají rádi a chtěli by to samé, co je tam, zavést i v Rusku. A samozřejmě tu jsou lidé se střízlivým pohledem, zejména v byznysu, kteří chápou, že se Spojenými státy je nutné spolupracovat. Protože bojovat s nimi je zbytečné a konfrontace je hloupost. Je třeba spolupracovat, neboť to bude výhodné pro ně i pro nás.

A.cz: Spojené státy tedy nejsou celou společností považovány za nepřítele?

Myslím si, že ne. V daleko větší míře je za něj považován islám. A to zejména kvůli velkému počtu muslimských imigrantů v Rusku.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Zastupitelé západoněmecké obce z vedení sesadili člena neonacistické strany

Západoněmeckou obec Waldsiedlung již nevede člen krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Stefan Jagsch, v úterý ho zastupitelé odvolali a ve funkci ho vystřídala zástupkyně křesťanských demokratů (CDU). Informovala o tom agentura DPA.

Jagsch byl do funkce zvolen v září, a to i s pomocí hlasů CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP), což vyvolalo na celoněmecké úrovni tvrdou kritiku. NDP je totiž označována za neonacistickou a zavedené strany s ní spolupracovat odmítají.

Ačkoli CDU, FDP a SPD oficiálně s NPD nespolupracují, zastupitelé těchto tří stran v hesenského Waldsiedlungu, kde žije asi 2600 lidí a který je součástí obce Altenstadt, to nerespektovali. Následnou kritiku odmítali s tím, že nikdo jiný o tuto funkci, která byla volná od června, zájem neměl a že stranická příslušnost nehrála žádnou roli.

Další zprávy