Havel byl mým vzorem, revoluce mě fascinovala, píše Obama. Klaus u něj posílil obavy

ČTK ČTK
18. 11. 2020 11:52
Někdejší americký prezident Barack Obama byl za svých studentských let ohromen a inspirován protesty během takzvané sametové revoluce v Československu, jež pro něj byly hnutím, v nějž věřil a chtěl být jeho součástí. Obama to uvádí v prvním svazku svých pamětí, který se v úterý dostal do prodeje.
Barack Obama se v Praze setkal s bývalým prezidentem Václavem Havlem.
Barack Obama se v Praze setkal s bývalým prezidentem Václavem Havlem. | Foto: Ondřej Besperát

Československého a českého prezidenta Václava Havla v knize označuje za jeden ze svých vzorů, zatímco o jeho nástupci Václavu Klausovi píše, že u něj posílil obavy o odolnost demokratických hodnot ve střední Evropě.

Obama byl prvním americkým prezidentem černé pleti a v Bílém domě úřadoval v období 2009-2017. Ve své nové knize s názvem A Promised Land (Země zaslíbená) mimo jiné vzpomíná na svůj projev o jaderném odzbrojení, který pronesl v dubnu 2009 v Praze.

Při cestě na Pražský hrad prý Obama myslel na to, že Pražany rozháněly v roce 1968 sovětské tanky, nicméně o 21 let později svými pokojnými protesty "vyvolali pád komunistické vlády".

Události z konce roku 1989 v Československu sledoval jako 28letý student práv na Harvardově univerzitě v malém sklepním bytě. "Pamatuji si, že jsem byl ohromen a obrovsky inspirován. Byl to stejný pocit, který jsem měl o něco dříve ve stejném roce, když jsem viděl osamělou postavu, jak si stoupla do cesty tankům na (pekingském) náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men)," píše exprezident USA. Snaha mnohých Čechů a Slováků "zbavit svět starých krutostí, hierarchií, rozdělení, nepravd a nespravedlností", souzněla s hodnotami samotného Obamy a doprovázela ho celý život až do pozice nejmocnějšího muže na světě.

Obama popisuje setkání s Václavem Havlem, jehož - stejně jako prvního jihoafrického černošského prezidenta Nelsona Mandelu - označuje za jeden ze svých vzorů. Havlovy eseje četl ještě při studiích. Poslední československý a první český prezident podle něj dokázal zůstat věrný svým hodnotám i poté, co jeho strana zvítězila a on stal se hlavou státu. To pro Obamu bylo důkazem, že je možné zachovat si i po vstupu do politiky "nepoškozenou duši".

Foto: Reuters

Postava Václava Klause, který byl v době Obamovy návštěvy Prahy prezidentem České republiky, však u tehdejšího amerického prezidenta vyvolávala obavy o odolnost demokratických hodnot. Podobným dojmem na něj přitom působil například i nynější turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Ekonomická krize z konce prvního desetiletí tohoto století podle Obamy vedla k nárůstu nacionalismu, antiimigrantských postojů a skepticismu ohledně hlubší evropské integrace, přičemž Klaus byl ztělesněním některých těchto postojů. "Ačkoli jsme se snažili udržovat naši konverzaci v lehkém tónu, to, co jsem věděl o jeho veřejných postojích - že podporoval snahy o cenzuru v České televizi, že byl přezíravý k právům gayů a leseb a že je proslulým popíračem klimatických změn - ve mně nevyvolalo zvlášť velké naděje ohledně politických trendů ve střední Evropě," píše Obama.

Video: Václav Klaus při uctění památky 17. listopadu odmítl mít nasazenou roušku

Václav Klaus při uctění památky 17. listopadu odmítl mít nasazenou roušku | Video: ČTK

Klaus by přitom podle něj dobře zapadl mezi republikány v americkém Senátu; americký exprezident se ovšem nemůže rozhodnout, zda to považovat za dobré, či špatné.

První svazek Obamových pamětí pojednává o jeho začátcích v politice až po události z roku 2011, kdy jako prezident USA nařídil akci, jejímž cílem bylo zabití teroristického vůdce Usámy bin Ládina. Očekává se, že první díl knihy bude bestseller, stejně jako memoáry Obamovy ženy Michelle, které vyšly v roce 2018 a jichž se prodalo na deset milionů výtisků. Obama chystá ještě další díl pamětí, není však zatím jasné, kdy by měl vyjít.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Juška, Svoboda a Švábíková přijdou o halové ME

Tři čeští atleti přijdou o halové mistrovství Evropy, které začne ve čtvrtek v Toruni. Ze zdravotních důvodů nepojedou do Polska někdejší šampioni Petr Svoboda a Radek Juška ani tyčkařka Amálie Švábíková. Česká výprava bude mít 23 závodníků, řekl dnes novinářům při on-line tiskové konferenci reprezentační šéftrenér Jan Netscher.

Halový mistr Evropy v běhu na 60 metrů překážek z roku 2011 Svoboda, kterému zranění už v minulosti výrazně narušila kariéru, se potýká s bolavou achilovkou. Nejlepší český dálkař Juška, šampion z HME v Praze 2015, je nachlazený. "Vypadli nám dva matadoři, to je razantní oslabení výpravy," konstatoval Netscher.

Se Švábíkovou mluvil půl hodiny před tiskovkou. "Zkoušela poslední trénink a bolavá záda jí neumožní odcestovat," řekl šéftrenér.

Díky tomu bude mít v Toruni osobního trenéra čtvrtkařka Lada Vondrová, jejíž kouč Jaroslav Jón zaplní uvolněné místo po trenéru Švábkové Pavlu Beranovi.

Další zprávy