Havel byl mým vzorem, revoluce mě fascinovala, píše Obama. Klaus u něj posílil obavy

ČTK ČTK
18. 11. 2020 11:52
Někdejší americký prezident Barack Obama byl za svých studentských let ohromen a inspirován protesty během takzvané sametové revoluce v Československu, jež pro něj byly hnutím, v nějž věřil a chtěl být jeho součástí. Obama to uvádí v prvním svazku svých pamětí, který se v úterý dostal do prodeje.
Barack Obama se v Praze setkal s bývalým prezidentem Václavem Havlem.
Barack Obama se v Praze setkal s bývalým prezidentem Václavem Havlem. | Foto: Ondřej Besperát

Československého a českého prezidenta Václava Havla v knize označuje za jeden ze svých vzorů, zatímco o jeho nástupci Václavu Klausovi píše, že u něj posílil obavy o odolnost demokratických hodnot ve střední Evropě.

Obama byl prvním americkým prezidentem černé pleti a v Bílém domě úřadoval v období 2009-2017. Ve své nové knize s názvem A Promised Land (Země zaslíbená) mimo jiné vzpomíná na svůj projev o jaderném odzbrojení, který pronesl v dubnu 2009 v Praze.

Při cestě na Pražský hrad prý Obama myslel na to, že Pražany rozháněly v roce 1968 sovětské tanky, nicméně o 21 let později svými pokojnými protesty "vyvolali pád komunistické vlády".

Události z konce roku 1989 v Československu sledoval jako 28letý student práv na Harvardově univerzitě v malém sklepním bytě. "Pamatuji si, že jsem byl ohromen a obrovsky inspirován. Byl to stejný pocit, který jsem měl o něco dříve ve stejném roce, když jsem viděl osamělou postavu, jak si stoupla do cesty tankům na (pekingském) náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men)," píše exprezident USA. Snaha mnohých Čechů a Slováků "zbavit svět starých krutostí, hierarchií, rozdělení, nepravd a nespravedlností", souzněla s hodnotami samotného Obamy a doprovázela ho celý život až do pozice nejmocnějšího muže na světě.

Obama popisuje setkání s Václavem Havlem, jehož - stejně jako prvního jihoafrického černošského prezidenta Nelsona Mandelu - označuje za jeden ze svých vzorů. Havlovy eseje četl ještě při studiích. Poslední československý a první český prezident podle něj dokázal zůstat věrný svým hodnotám i poté, co jeho strana zvítězila a on stal se hlavou státu. To pro Obamu bylo důkazem, že je možné zachovat si i po vstupu do politiky "nepoškozenou duši".

Foto: Reuters

Postava Václava Klause, který byl v době Obamovy návštěvy Prahy prezidentem České republiky, však u tehdejšího amerického prezidenta vyvolávala obavy o odolnost demokratických hodnot. Podobným dojmem na něj přitom působil například i nynější turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Ekonomická krize z konce prvního desetiletí tohoto století podle Obamy vedla k nárůstu nacionalismu, antiimigrantských postojů a skepticismu ohledně hlubší evropské integrace, přičemž Klaus byl ztělesněním některých těchto postojů. "Ačkoli jsme se snažili udržovat naši konverzaci v lehkém tónu, to, co jsem věděl o jeho veřejných postojích - že podporoval snahy o cenzuru v České televizi, že byl přezíravý k právům gayů a leseb a že je proslulým popíračem klimatických změn - ve mně nevyvolalo zvlášť velké naděje ohledně politických trendů ve střední Evropě," píše Obama.

Video: Václav Klaus při uctění památky 17. listopadu odmítl mít nasazenou roušku

Václav Klaus při uctění památky 17. listopadu odmítl mít nasazenou roušku | Video: ČTK

Klaus by přitom podle něj dobře zapadl mezi republikány v americkém Senátu; americký exprezident se ovšem nemůže rozhodnout, zda to považovat za dobré, či špatné.

První svazek Obamových pamětí pojednává o jeho začátcích v politice až po události z roku 2011, kdy jako prezident USA nařídil akci, jejímž cílem bylo zabití teroristického vůdce Usámy bin Ládina. Očekává se, že první díl knihy bude bestseller, stejně jako memoáry Obamovy ženy Michelle, které vyšly v roce 2018 a jichž se prodalo na deset milionů výtisků. Obama chystá ještě další díl pamětí, není však zatím jasné, kdy by měl vyjít.

 

Právě se děje

před 37 minutami

ČNB ponechala limity pro poskytování hypoték beze změny, upozornila na nedostupnost bydlení

Česká národní banka ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech. Zároveň nepovažuje nyní za nezbytné další dva limity pro poskytování hypoték obnovit a ani zpřísňovat jiné parametry pro poskytování hypoték, informovala na čtvrteční tiskové konferenci.

V červnu centrální banka zrušila u posuzování žádostí o hypotéku limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Předtím v dubnu zrušila limit poměru výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI).

ČNB zároveň konstatovala, že pokračující silný růst cen nemovitostí v Česku zhoršil příjmovou dostupnost bydlení a způsobil nárůst nadhodnocení cen bydlení. Banka nadhodnocení odhaduje v průměru na 17 procent, ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů jde až o 25 procent.

ČNB současně nechala rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 0,5 procenta.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Policie propustila muže, který naboural do brány sídla Merkelové

Řidiče, který ve středu autem narazil do příjezdové brány sídla německé kancléřky Angely Merkelové v centru Berlína, policie ve čtvrtek propustila. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že není důvod muže dále zadržovat. Případ kvůli politickému pozadí prověřuje kriminální policie. K motivu se nevyjádřila, muž ale podobný čin spáchal již před šesti lety, kdy rovněž najel do plotu kancléřství.

Auto 54letý muž popsal nápisy, které byly protiglobalizační. V roce 2014 měl na voze vzkaz o ochraně klimatu a také vyznání lásky. To, že za oběma událostmi stojí jeden člověk, potvrdilo ve středu ministerstvo vnitra.

Německá média bezprostředně po incidentu spekulovala, že muž se mohl potýkat s psychickými problémy. Podle policie ale převoz na psychiatrické oddělení není třeba. Při nehodě, která byla zřejmě úmyslná, se nikdo nezranil, škody na plotu i na voze jsou jen malé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy