Obama mění zdravotnictví. 47 milionů lidí bez pojištění

Roman Gazdík
23. 7. 2009 12:00
Americký prezident pro reformu lobboval v televizi
Nebude to stát mnoho, asi takhle. Barack Obama během tiskové konference.
Nebude to stát mnoho, asi takhle. Barack Obama během tiskové konference. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Barack Obama bojuje za reformu amerického zdravotnictví, které se nachází dlouhodobě v krizi. Sedmačtyřicet milionů Američanů není pojištěno vůbec a dalších dvacet pět milionů není pojištěno dostatečně.

Obama v živě vysílané televizní konferenci v noci z úterý na středu SELČ Američanům slíbil, že reformu zdravotního systému, který je podle WHO vůbec nejdražším na světě, prosadí do konce tohoto roku.

"Prosadíme reformu, která sníží cenu, podpoří možnost výběru a zajistí pojištění, na které se každý Američan bude moci spolehnout," prohlásil Obama. "Spěchám, protože každý den dostávám dopisy od rodin, které nemohou vydržet vysoké ceny zdravotního systému a žádají mě o pomoc."

Změnit systém se pokoušeli i předchozí prezidenti. Na začátku prvního funkčního období Billa Clintona přišla například s rozsáhlým plánem tehdejší první dáma a nynější ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Program "Hillarycare" si však nezískal podporu mezi zákonodárci, pojišťovnami ani nemocnicemi.

Thompson: reforma je nutná, vědí to všichni
Thompson: reforma je nutná, vědí to všichni | Foto: Tomáš Adamec, Aktualně.cz

Teď je však situace jiná a Američané si podle pozorovatelů uvědomují, že je reforma skutečně potřeba.

"Časy se změnily. Senátorka Clintonová se pustila do příliš mnoha různých skupin, které ji nepodpořily. Tyto skupiny ale nyní prosazují změnu. Zdravotnictví tehdy nepotřebovalo opravu tak nutně," řekl krátce po amerických prezidentských volbách Aktuálně.cz bývalý Bushův ministr zdravotnictví Tommy Thompson.

"Nyní pojišťovny, poskytovatelé, velký byznys i odbory společně chtějí změnu systému zdravotnictví. Bude to nyní mnohem jednodušší," prohlásil Thompson.

V Kongresu teď koluje několik návrhů reformního zákona a Obama v posledních dnech rozjel agresivní kampaň, která má pomoci reformu prosadit. Zatím se mu však nedaří získat podporu republikánů. Návrh, který minulý týden schválil senátní zdravotnický výbor, podpořilo 13 demokratů, všech 10 jeho republikánských členů se postavilo proti.

Republikáni se obávají zvyšování už tak obrovského federálního dluhu, podle Obamy však reforma - během příštích deseti let bude stát odhadem přes bilion dolarů - bude ve skutečnosti finančně výhodná, protože zlevní zdravotní pojištění a zlepší zdraví desítkám milionů Američanů.

Je třeba změnit také systém pojištění pro seniory Medicare, který hrozí v nejbližších letech zkolabovat kvůli rostoucímu počtu amerických seniorů ze silných poválečných let.

Americký prezident prosazuje zavedení veřejného pojišťovacího systému, který by konkuroval soukromým pojišťovnám, a tlačil tak jejich ceny dolů. Pojištění by bylo pro Američany povinné.

Různými návrhy zákona se nyní zabývá pět různých výborů Kongresu. Spory se vedou zejména o přesnou podobu veřejného pojištění i o to, z čeho reformu zaplatit.

Obama doufá, že obě komory ovládané demokraty návrhy zákona schválí ještě v srpnu. Svůj podpis by pod ten definitivní chtěl připojit v říjnu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

V centru Bagdádu došlo ke dvěma útokům. Během výbuchů zemřelo nejméně 28 lidí

Při dvou sebevražedných útocích na rušném bagdádském tržišti přišlo ve čtvrtek o život nejméně 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. V minulosti za podobnými atentáty ale stáli radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS). S odkazem na irácké úřady o tom informovala agentura AP.

Útoky zasáhly obchodní čtvrť Báb aš-Šarkí v době, kdy se země potýká se zvýšeným politickým napětím kvůli ekonomické krizi a předčasným volbám plánovaným na říjen. Irácká armáda uvedla, že zahynulo 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno, někteří vážně. Nemocnice v Bagdádu po útoku aktivovaly tzv. traumaplán. Podle mluvčího armády příslušníci bezpečnostních složek před útokem pronásledovali dva sebevražedné atentátníky. Ti se poté odpálili na náměstí Tajaran.

Jde o první útoky v rušné bagdádské obchodní čtvrti za poslední tři roky. Naposledy se na místě odpálil sebevražedný atentátník v roce 2018 krátce poté, co tehdejší premiér Hajdar Abádí oznámil, že teroristická organizace Islámský stát byla v Iráku poražena.

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

Británie odmítá udělit zastoupení Evropské unie v Londýně diplomatický status

Británie odmítla v rozporu s obvyklou praxí udělit zastoupení Evropské unie v zemi diplomatický status, unijní vyslanci budou namísto toho považováni za pracovníky běžné mezinárodní organizace. S odvoláním na vyjádření britského ministerstva zahraničí o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní rozhodnutí vzbudilo v Bruselu otevřenou nevoli.

Británie opustila EU loni na konci ledna a na konci loňského roku skončilo i přechodné období, během kterého ještě dodržovala většinu unijních pravidel.

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítá udělit diplomatický status a s tím spojené výsady velvyslanci EU ve Spojeném království Joau Valemu de Almeidovi a dalším pracovníkům zastoupení. Zdůvodnilo to tím, že EU není svrchovaným národním státem, a tudíž jí takovýto status nepřísluší.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle serveru stanice BBC napsal dopis britskému ministrovi zahraničí Dominiku Raabovi, v němž v souvislosti s postupem Londýna vyjádřil "hluboké znepokojení".

Evropská komise podle agentury Reuters uvedla, že všech 143 unijních delegací ve světě užívá stejného diplomatického postavení jako mají zástupci států. Londýn si je toho podle ní vědom.

"Poskytnutí recipročního zacházení na základě Vídeňské konvence o diplomatických vztazích je standardní praxí mezi rovnými partnery a jsme si jisti, že si tuto záležitost s našimi přáteli v Londýně můžeme uspokojivým způsobem vyjasnit," řekl mluvčí komise Peter Stano.

Dokud byla Británie součástí bloku, podporovala diplomatický status delegací EU v jiných zemí, dodal Stano. Nynější změnu britského postoje podle něj nic neospravedlňuje.

Londýn podle BBC ve svém kroku argumentoval, že udělení diplomatického statusu pro unijní zástupce by vytvořilo precedent v očích představitelů dalších mezinárodních organizací. EU oproti tomu tvrdí, že není typickou mezinárodní organizací.

Podobný krok jako nyní Londýn učinila před více než dvěma roky administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která ponížila diplomatický status mise EU ve Washingtonu. Komentátoři opatření hodnotili jako důkaz zhoršujících se vztahů mezi Bruselem a Washingtonem. Po silných protestech unijních představitelů bylo původní diplomatické postavení mise EU v USA po několika měsících obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy