Obama a Barak se na židovských osadách nedohodli

Martin Novák Martin Novák
3. 6. 2009 7:17
Bílý dům a izraelská vláda se v otázce expanze existujících osad liší
Židovští osadníci z osady Ramat Gilad na západním břehu Jordánu po ranní modlitbě.
Židovští osadníci z osady Ramat Gilad na západním břehu Jordánu po ranní modlitbě. | Foto: Reuters

Washington - Barack Obama potvrzuje, že pro izraelskou vládu nebude tak příjemným partnerem, jako byl jeho předchůdce George Bush.

Obzvláště poté, co volby vynesly do čela izraelského kabinetu pravicového politika Benjamina Netanjahua.

Ačkoliv se oba muži zatím vyhýbají přímé kritice druhé strany, zásadní spor o budoucnost židovských osad na Západním břehu Jordánu ukazuje na rozdílné představy Izraelců a Američanů.

Bílý dům jasně deklaruje, že mírové řešení blízkovýchodního konfliktu je možné jen při zajištění existence dvou států - izraelského a palestinského - vedle sebe. Žádá také zastavení dalšího rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu, v nichž nyní žije už na 300 tisíc Izraelců.

Mladí Palestinci házejí kameny na skupinku židovských osadníků u Nábulusu na západním břehu Jordánu.
Mladí Palestinci házejí kameny na skupinku židovských osadníků u Nábulusu na západním břehu Jordánu. | Foto: Reuters

Netanjahu ale o právu Palestinců na vlastní stát zatím nehovoří, přičemž v minulosti se několikrát zmínil o tom, že takové řešení není v bezpečnostním zájmu židovského státu.

A moratorium na rozšiřování osad odmítá s odůvodněním, že je třeba zajistit jejich obyvatelům prostor pro "přirozený růst." Slibuje pouze, že Izrael už nebude stavět nové osady, pouze rozšíří ty už existující.

Obama v noci na dnešek zopakoval své negativní stanovisko izraelskému ministru obrany Ehudu Barakovi. "Obama a Barak tak Bílý dům opouštěli, aniž dosáhli shody," uvedl jeden z izraelských činitelů, který si nepřál být jmenován.

Benjamin Netanjahu.
Benjamin Netanjahu. | Foto: Reuters
 

Barak prý nejprve jednal dvě hodiny s poradcem amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Jimem Jonesem, poté se k nim překvapivě na necelou čtvrthodinu přidal i Obama

Americký prezident jede tento týden na Blízký východ, v Káhiře má pronést projev adresovaný muslimům celého světa. Očekává se, že Izraelci pro ně nepopulární výzvy ke zmrazení výstavby osad uslyší znovu.

"Každá strana má své závazky. Na izraelské straně mezi ně patří zastavení výstavby osad," řekl americký prezident minulý týden po setkání se svým palestinským protějškem Mahmúdem Abbásem.

Foto: Aktuálně.cz

Tomu ale připomněl, že závazky mají i Palestinci. Musejí skoncovat s terorismem a ze školních osnov odstranit agresivní protiizraelskou rétoriku.

Ačkoliv Spojené státy jsou pro Izrael nejdůležitějším a hlavním spojencem, Netanjahu zatím nenaznačuje, že by ustoupil. Podle něj rozšiřování osad musí pokračovat.

Potvrdil to dnes také izraelský ministr životního prostředí Gilad Erdan. Podle něj se dohodli na další výstavbě osad v roce 2004 americký prezident George Bush a tehdejší izraelský premiér Ariel Šaron. A Bílý dům by prý měl tuto dohodu ctít.

Americko-izraelské vztahy už v minulosti procházely občasnými turbulencemi.

Například v roce 2000 americký Kongres židovskému státu pohrozil sankcemi poté, co izraelská vláda chtěla prodat Číně sofistikovaná letadla včasného varování a kontroly AWACS. Izraelci pak raději obchod zrušili.

Spor mezi oběma zeměmi propukl kvůli výstavbě osad na Západním břehu Jordánu už na začátku devadesátých let, kdy prezident George Bush starší hrozil Izraeli zastavením hospodářské pomoci.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy