


Rusko a Čína mohou útok USA na Venezuelu brát jako potvrzení sfér vlivu: „Vy tedy máte Latinskou Ameriku, my si půjdeme pro své ve východní Evropě a my v jihovýchodní Asii,“ říká Ivan Pilip, člen vedení nadace CASLA, která se zabývá Latinskou Amerikou.

Venezuelské angažmá v drogovém byznysu je jednoznačně zástupný důvod, stejně jako údajné posílání zločinců do USA. Je pravda, že ve Venezuele bylo propojeno vedení státu s vedením narkomafií, ale podíl Venezuely na obchodu s drogami byl srovnatelný s dalšími zeměmi regionu.
Mnohem důležitější je zájem USA o politický vliv na celý region, protože Donald Trump nikdy nezmiňoval hlavní důvod, proč bylo opravdu žádoucí, aby režim padl: šlo o násilný autoritářský režim falšující volby, se stovkami politických vězňů a čtvrtinou národa v emigraci.
Venezuelský režim se dostal k moci v roce 1999 jako populisticko-levicový projekt inspirovaný Kubou a podobnými systémy. Jeho tehdejší představitel Hugo Chávez byl charismatický bývalý důstojník a také si díky příznivé ekonomické situaci, zejména cenám ropy, udržoval podporu obyvatel.
Po jeho smrti v roce 2013 nastoupil Nicolás Maduro a režim stále více směřoval k autoritářskému řízení. Maduro dokončil rozklad ekonomiky, započatý za Cháveze, spolupracoval s Ruskem, Íránem a Čínou, celkově byl jedním z nejhorších režimů na západní polokouli.
Madurova podpora byla velmi nízká, odhady hovořily o 15 až 20 procentech. Nejpřesnější obraz daly volby z léta roku 2024, kdy přes masivní kampaň a zcela neférové prostředí dokázala opozice získat téměř 2/3 hlasů, A to navzdory tomu, že hlavní kandidátce Maríi Corině Machadové nebylo umožněno kandidovat a opozice nasadila málo známého diplomata Edmunda Gonzáleze.
Maduro ale pevně ovládal ozbrojené složky a paramilitární jednotky zvané colectivos…
Pokud byl Maduro opravdu zatčen, režim padne. Hlavní problém ale bude zemi stabilizovat – má sice legálně zvolené vedení a respektovanou hlavu opozice, nositelku Nobelovy ceny míru Maríu Corinu Machadovou, ale veškeré ozbrojené složky byly kontrolované režimem, infiltrované agenty Kuby, podílely se na nelegálních obchodech s drogami a nerosty...
Zemi bude určitě hrozit nestabilita a násilí.
Většina latinsko-amerických zemí pád režimu přivítá, byl na obtíž i umírněným levicovým vládám a jeho jediní spojenci byla Kuba a Nikaragua. Kontinent se navíc posunul po volbách v Bolívii a v Chile doprava, takže levice (ve své více méně demokratické verzi) vládne jen v Brazílii, Mexiku a Kolumbii (tam ale tento rok zřejmě také prohraje).
Obavy ovšem budou z obnovování příliš mocenského přístupu USA, který se nemusí líbit ani umírněně pravicovým nebo centristickým politikům a obyvatelům.
Režim měl blízké vztahy s Čínou, Ruskem a dalšími obdobnými režimy, zejména Íránem. Čínská delegace dokonce právě jednala v Caracasu. Přesto nelze očekávat víc než formální protesty.
Riziko spočívá v něčem jiném – Rusko a Čína mohou útok USA brát jako potvrzení sfér vlivu: „Vy tedy máte Latinskou Ameriku, my si půjdeme pro své ve východní Evropě a my v jihovýchodní Asii…“



Viceprezident největšího německého autoklubu ADAC rozpoutal bouři nevole, když se veřejně postavil za zdražování fosilních paliv kvůli ochraně klimatu. Členové masově ruší členství, trhají průkazky a obviňují klub ze zrady motoristů. Spor odhaluje hlubší proměnu ADAC i napětí mezi klimatickými cíli a každodenní realitou řidičů.



Z hlubin vesmíru k nám dorazil záblesk, který otevírá okno do dávné minulosti. Vědci zachytili desetisekundový signál z jednoho z nejvzdálenějších koutů kosmu. Pochází podle nich nejspíš z výbuchu supernovy, která explodovala v době, kdy byl vesmír starý pouhých 730 milionů let. Podle nich tak jde o unikát: o vůbec nejstarší dosud zaznamenanou supernovu.



Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.



Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba předpovídá, že do konce zimy nedojde k dohodě s Ruskem o příměří, protože Rusko má zájem pokračovat ve své strategii ničení ukrajinské ekonomiky a energetického sektoru. Politik to uvedl v rozhovoru pro web Ukrajinska Pravda.



Jan Jireš pracoval na resortu obrany jako vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie. Patřil mezi klíčové lidi. Loni odešel do Hospodářské komory a své know-how z ministerstva předává zbrojařům. V rozhovoru pro deník Aktuálně popisuje svůj pohled na diskriminaci zbrojařů ze strany bank, na kterou si stěžují zejména malé a střední firmy obranného průmyslu a které deník Aktuálně mapuje.