Ve Středomoří manévrují armády, napětí sílí každý den. O co jde ve sporu Turků s Řeky

Helena Truchlá Helena Truchlá
28. 8. 2020 5:30
Napětí ve Středozemním moři neustává. Naopak. Do řecko-tureckého územního sporu se zapojují další členské státy NATO. Francie a Itálie ve středu zahájily společné cvičení s Kyprem a Řeckem. Ankara protestuje a v oblasti pořádá vlastní armádní cvičení. O co se hraje při vleklém střetu Řecka a Turecka?
Manévry řeckého námořnictva ve Středozemním moři.
Manévry řeckého námořnictva ve Středozemním moři. | Foto: ČTK

Klíč k řecko-tureckému sporu leží na ostrovech. Jedním z nich je Kastellorizo, velikostí jen o něco větší, než městská čtvrť v centru Prahy. Oficiálně patří Řecku, ale leží pouhé dva kilometry od turecké pevniny. Ankara tvrdí, že nárok na mořské území, a s tím i na nerostné zdroje, které se nacházejí na jeho dně, se odvíjí pouze od vzdálenosti od pevniny. Řekové to odmítají s tím, že rozhodující pro rozdělení vlivu je poloha ostrovů. Těch má helénská republika několik tisíc. 

Spor 10. srpna vyhrotilo rozhodnutí Turecka do vod poblíž Kastelloriza vyslat svou průzkumnou loď doprovázenou pěti vojenskými plavidly. Řecko to označilo za narušení své suverenity. Turci v oblasti provádějí průzkum nalezišť ropy a zemního plynu. Evropská unie, která se už před lety přiklonila k rozdělení výsostných vod podle polohy ostrovů, chování Ankary odsoudila. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně varoval, že je při obraně údajných tureckých nároků připraven nasadit i vojenskou sílu. Agentura DPA připomíná, že turecký parlament v roce 1995 označil rozšíření řeckých výsostných vod za důvod k vyhlášení války. 

Situace ve Středozemním moři
Situace ve Středozemním moři | Foto: Aktuálně.cz

Podle Karolíny Lahučké, expertky na Turecko z Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky, nechce žádná strana zůstat poražená. "Z mého pohledu ale není skutečná ozbrojená eskalace pravděpodobná. Turecko ani Řecko nejsou ekonomicky ani jinak v pozici, aby skutečně riskovaly střet, navíc s vědomím, že by se do celého problému musel angažovat Západ, ale třeba také Rusko," vysvětluje.

Okamžiky napětí v oblasti Egejského moře se podle ní opakují pravidelně posledních padesát let. "Nejvíce střetů bylo 90. letech, v posledním desetiletí jejich počet opět narůstá," říká Lahučká. 

Rozdělený Kypr

Dalším klíčovým místem v celém sporu je ostrov Kypr. Jeho jižní část patří mezinárodně uznávané Kyperské republice, blízkému spojenci Řecka. Na severu si ale už od konce občanské války v 80. letech udržuje faktickou kontrolu Severokyperská turecká republika. Tu uznává z celého světa jen Ankara, stejně jako její nároky na právo těžby v okolních vodách, které by Erdogan sám rád využil. 

"Z pohledu práva je to velmi složité. V Egejském moři prostě není dost místa," hodnotí situaci Alexander Proelss, expert na mořské právo z Hamburské univerzity. "Řecko má z pohledu mezinárodního námořního práva automatický nárok na svůj kontinentální šelf (okrajová část pevniny pod mořskou hladinou, pozn. red.), a pokud vysloví nárok, tak také na výlučnou hospodářskou zónu v té oblasti. A Turecko nemůže tvrdit, že ostrovy takový šelf nemají," vysvětluje Proelss.

Jenže obdobný nárok jako Atény má i Ankara. Ten vyplývá z Úmluvy OSN o mořském právu, kterou Turecko sice nepodepsalo, ale která je považována za všeobecně závaznou. "V takovém případě si musí státy vymezit svoje nároky uzavřením smlouvy. Turecký postup je sice jednostranný a nezákonný, nicméně Ankara musí mít možnost uplatňovat své suverénní nároky. Jediným řešením je skutečně vyjednávání a dohoda," míní právník Proelss. 

Jedna dohoda za druhou

Různých dohod v oblasti už nyní existuje několik. Prořecká Kyperská republika se dohodla s Řeckem, Libanonem, Egyptem a Izraelem poté, co se u jeho pobřeží našly velké zásoby plynu. Turecko tam následně poslalo dvě vlastní průzkumná plavidla s tím, že severní část Kypru má vlastní výsostné vody. V listopadu loňského roku podepsala Ankara dohodu s mezinárodním společenstvím uznávanou vládou v rozdělené Libyi a vytvořila jakýsi koridor výlučného nároku, který vede od Afriky na sever až k tureckému pobřeží. Přímo v něm leží ale také největší řecký ostrov Kréta, což Atény označily za "absurdní". 

Když pak letos v květnu Turecko oznámilo svůj záměr provádět výzkum v oblasti západně od Kypru, Egypt a Řecko zareagovaly uzavřením další dohody, vytvářející vlastní zónu výlučného nároku. S turecko-libyjským koridorem, ve kterém už Ankara mezitím udělila povolení k těžbě domácím petrochemickým společnostem, se zčásti překrývá. 

"Turecko potřebuje mít pocit, že je regionálním hráčem a součástí velké světové politiky," vysvětluje aktuální postup Ankary expertka Lahučká. Podle ní Erdogan jedná pragmaticky. "Nejde mu o vojenskou obnovu území Osmanské říše nebo něco podobného, ale o politický a ideový vliv," dodává. Loď, kterou prezident na výzkumy do Středozemí vyslal, nese jméno Oruça Reise, slavného osmanského mořeplavce a vládce v západním Středomoří.

Turecké průzkumné plavidlo doprovázené vojenskými loděmi podniká průzkum ve sporných vodách Středozemního moře.
Turecké průzkumné plavidlo doprovázené vojenskými loděmi podniká průzkum ve sporných vodách Středozemního moře. | Foto: Reuters

Nerostné suroviny, které se ve Středozemí nachází, nicméně Turecko potřebuje akutně. Země je zadlužená, kvůli Erdoganovu autoritářskému režimu do ní neproudí zahraniční investice, turecká lira ztrácí na hodnotě a nezaměstnanost a inflace zůstávají na vysoké úrovni. Koronavirová pandemie pak velmi poškodila klíčový sektor cestovního ruchu. Turecku i proto letos hrozí několikaprocentní propad celé ekonomiky. 

"Spor Řecka a Turecka graduje v podstatě celý poslední rok. Za to, že dosáhl vrcholu právě teď, možná může i koronavirus, protože se hodí odpoutat pozornost společnosti od problémů doma," hodnotí Lahučká. Velké ekonomické naděje nyní Erdogan vkládá především do zásob asi 200 miliard krychlových metrů zemního plynu v sousedním Černém moři, objevených v srpnu. Věří, že první dodávky by mohly k zákazníkům z pro Turecko rekordně velkého nového naleziště doputovat už za tři roky.

Ankara by se tím vyvázala z nutnosti za desítky miliard eur ročně nakupovat suroviny v Rusku, Íránu a Ázerbájdžánu. Analytici nicméně upozorňují, že množství plynu je jen předběžným odhadem. Není jasné, kolik ho bude skutečně možné vytěžit, jak rychle a s jakými náklady. Zahájení těžby si podle nich vyžádá ještě několik let příprav. Miliardové investice a Erdoganem zmiňovaný rok 2023 je tak "příliš ambiciózní".

Napětí každým dnem sílí

Společné manévry Řecka, Kypru, Itálie a Francie probíhají v prostoru mezi Krétou a Kyprem, skončit mají v pátek. Paříž, která opakovaně viní Erdogana z porušování embarga na dovoz zbraní do Libye, do oblasti poslala tři stíhačky a jednu fregatu s vrtulníkem. Spojené arabské emiráty, které v Libyi podporují jinou stranu než Turecko, se rovněž podílejí několika letouny. Ve stejnou dobu pořádá vlastní manévry jižně od Kréty i Turecko. 

"Napětí sílí každým dnem a přítomnost francouzských sil tomu příliš nepomohla. O dialog se zasazuje hlavně německá diplomacie," hodnotí zapojení dalších stran Karolína Lahučká. Řecký parlament pak ve středu večer potvrdil dvě dohody s Egyptem a také Itálií, které Aténám potvrdily nárok na pevninský šelf a výlučné ekonomické území vymezené polohou řeckých ostrovů.

Řecko a Turecko se v posledních měsících přou také kvůli situaci na pevninské hranici, kterou se dlouhodobě pokouší překračovat uprchlíci a migranti směřující do Evropy. Letos na jaře se tu nepřímo střetla turecká a řecká policie. 

Podle Lahučké je v tuto chvíli vojenská eskalace pro Turecko až tou poslední variantou. "Stále mohou kromě Řecka jednat i s dalšími hráči, například s Egyptem. A kvalitně připravená diplomacie ze strany Evropské unie nebo NATO tomu může pomoci, musí být ale skutečně ochotné vést dialog s oběma stranami," dodává Lahučká. 

Video: Turecké válečné lodě doprovází průzkumné plavidlo Oruç Reis

Turecké válečné lodě doprovázely plavidlo, které provedlo průzkum nalezišť zemního plynu ve sporné oblasti východního Středomoří. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Americká sonda úspěšně přistála na planetce Bennu

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně přistála na planetce Bennu, kde se pokusila odebrat vzorky horniny. Zda byl odběr úspěšný, se uvidí až v následujících dnech, uvedla dnes agentura AP.

"Nemůžu uvěřit, že jsme to doopravdy dokázali," řekl po přistání sondy jeden ze členů týmu NASA, profesor Dante Lauretta z Arizonské univerzity. "Sonda udělala všechno, co měla."

Poté, co OSIRIS-REx poslala na Zemi potvrzení o kontaktu s asteroidem vzdáleném více než 322 milionů kilometrů, propuklo v sále nadšení. Může však trvat až týden, než bude jasné, zda a případně kolik horniny se podařilo sondě odebrat a jestli bude potřeba další pokus.

Zdroj: ČTK
Další zprávy