O azyl v Česku žádá další ukrajinský politik

Alexandra Malachovská
19. 12. 2012 7:15
Jde o někdejšího kolegu Tymošenkové, opozičního poslance Andrije Škila
Jako první získal politický azyl v Česku v roce 2011 bývalý ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn.
Jako první získal politický azyl v Česku v roce 2011 bývalý ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn. | Foto: Ondřej Besperát

Kyjev - Bývalý ukrajinský opoziční poslanec Andrij Škil chce v Česku požádat o politický azyl.

Podle ukrajinských médií se někdejší spolupracovník vězněné vůdkyně opozice Julije Tymošenkové už nachází v České republice, aby se tak vyhnul pronásledování ve své vlasti.

"Všechno záleží na Ukrajině. Pokud se události budou vyvíjet tak, jak se nyní vyvíjejí, pak tuto možnost nevylučuji," řekl ukrajinskému listu Dzerkalo tyžňa v reakci na dotaz, zda se chystá požádat o politický azyl. Podle portálu zn.ua potvrdil, že pobyt na Ukrajině je pro něj nebezpečný. Kvůli letošním parlamentním volbám totiž přišel o poslaneckou imunitu.

Škil uvedl, že jeho politické pronásledování trvá od roku 2001, kdy se účastnil protestních akcí namířených proti bývalému ukrajinskému prezidentovi Leonidu Kučmovi. Byl tehdy zatčen a více než rok strávil ve vězení. Propuštěn byl po zvolení poslancem za stranu Tymošenkové Vlast.

Politik zároveň řekl, že mu na Ukrajině byla zabavena část majetku, ačkoli netuší důvod tohoto opatření. "Nikdy jsem se nevěnoval jiné činnosti než politické," zdůraznil.

Škil se neúspěšně ucházel o zvolení do Nejvyšší rady v letošních parlamentních volbách. Na seznamu politického bloku Tymošenkové Baťkivščyna byl ovšem až na 87. místě. V nové Nejvyšší radě strana nakonec obdržela 62 mandátů. Škil tak ztratil poslaneckou imunitu a údajně by mohl být znovu zatčen.

Obrazem: Vzestup a pád Julije Tymošenkové:

V roce 2001 se Škil aktivně podílel na organizování protestních akcí, které se na Ukrajině konaly pod heslem Ukrajina bez Kučmy. Před prezidentským úřadem v Kyjevě byl v březnu 2001 zatčen a zhruba 13 měsíců strávil za mřížemi. Díky zvolení do parlamentu byl ovšem osvobozen a působil pak ve frakci Julije Tymošenkové.

Škil už je třetí

Protesty proti bývalému ukrajinskému prezidentovi vypukly na Ukrajině koncem roku 2000 poté, co byly zveřejněny tajné nahrávky Mykoly Melnyčenka, který pracoval v ochrance hlavy státu.

Záznamy kompromitující vedení země tehdy motivovaly opozici k vyvolání akcí občanské neposlušnosti. V centru Kyjeva byly postaveny stany opozičních aktivistů a denně se tam konaly protestní mítinky.

Oleksander Tymošenko na snímku z léta 2011.
Oleksander Tymošenko na snímku z léta 2011. | Foto: Reuters

V březnu 2001 se před budovou prezidentského úřadu střetli zástupci opozičních stran s policií. Tehdejší vůdce ultranacionalistické strany UNA-UNSO Andrij Škil byl mezi zhruba desítkou zatčených aktivistů, kteří byli za účast v protestech odsouzeni. 

Politický azyl v České republice získal v roce 2011 bývalý ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn, který působil ve vládě Tymošenkové. Na Ukrajině mu hrozí vězení za údajné škody, které měl státu způsobit sjednáváním nevýhodných zakázek v přepočtu za několik desítek milionů korun.

Letos v lednu české úřady udělily azyl také Oleksandru Tymošenkovi, manželovi někdejší šéfky ukrajinského kabinetu, která si druhý rok odpykává sedmiletý trest za zneužití úředních pravomocí.    

 

Právě se děje

před 14 minutami

Čas se krátí, je třeba jednat o kontrole jaderných zbraní, řekl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před středečním setkáním ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Joem Bidenem v Ženevě zdůraznil, že podle Moskvy je zapotřebí urychleně zahájit jednání o dohodě o kontrole jaderných zbraní. Obě země letos o pět let prodloužily smlouvu známou pod zkratkami START 3 či Nový START, jejíž platnost by jinak vypršela v únoru. Prezidenti podle Peskova mají mimo jiné řešit, jak a kdy nová jednání na toto téma začnou.

"Ano, dohoda (Nový START) byla prodloužena, Bidenova administrativa učinila politické rozhodnutí. To je pozitivní fakt, ale čas se krátí (…) Je nutné začít jednání," uvedl podle agentury TASS kremelský mluvčí.

Podle Peskova Moskvu zaujalo, že americký prezident Joe Biden podle něj připustil "hypotetickou možnost" vstupu Ukrajiny do NATO. "Dříve žádná taková prohlášení nebyla učiněna. V Moskvě tomu samozřejmě věnujeme plnou pozornost," nechal se slyšet Peskov s tím, že Putin má vždy jasno v tom, kde jsou pro Rusko "červené čáry" a věří, že pokud to bude nutné, na setkání šéf Kremlu postoj Moskvy jasně sdělí.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Ceny v českém průmyslu v květnu zrychlily růst na 5,1 procenta

Ceny v průmyslu v Česku vzrostly v květnu počtvrté za sebou, meziročně se zvýšily o 5,1 procenta. Jejich růst tak dál zrychlil. Proti loňskému květnu byly o 4,4 procenta vyšší také ceny v zemědělství. Meziročně dražší byly rovněž stavební práce a tržní služby pro firmy. Oznámil to ve středu Český statistický úřad. Ceny v průmyslu, zemědělství a stavebnictví byly vyšší také v meziměsíčním srovnání, ceny služeb dál stagnovaly na úrovni z předešlého měsíce.

Ceny u výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Míra spotřebitelské inflace v květnu klesla na 2,9 procenta z dubnových 3,1 procenta. Na květnovém růstu cen se podepsalo hlavně zdražování pohonných hmot, meziročně naopak dále zlevnila řada potravin.

Ceny průmyslových výrobců loni v prosinci a letos v lednu stagnovaly, od té doby tempo jejich meziročního růstu zrychluje. Květnový růst o 5,1 procenta je stejně jako bylo už dubnové zvýšení cen v průmyslu o 4,6 procenta nejvýraznější od listopadu 2011. Vyšší byly v květnu proti loňsku ceny ropy a zemního plynu téměř o dvě třetiny a chemických látek a výrobků o 43,3 procenta. Ceny kovů a kovodělných výrobků se zvýšily o víc než desetinu. Klesly ceny dopravních prostředků o 3,7 procenta, ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se snížily o necelé procento.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 29 minutami

Izrael podnikl nálety na Pásmo Gazy, odkud byly vypuštěny zápalné balony

Izraelské vzdušné síly v noci na středu podnikly nálety na palestinské Pásmo Gazy. Stalo se tak nedlouho poté, co zápalné balony vypuštěné z Pásma Gazy způsobily asi dvacítku požárů na jihu Izraele. Jedná se o první významnější incidenty mezi Izraelci a Palestinci od příměří z 21. května, které ukončilo 11denní přeshraniční boje, informovala agentura AFP. Podle Hamásu nebyl při náletech nikdo zraněn.

Izraelská armáda uvedla, že její letadla zasáhla vojenské cíle využívané členy Hamásu v Chán Júnisu a ve městě Gaza. "Ta místa, na něž jsme útočili, využívali k teroristickým aktivitám," sdělil armádní mluvčí. Dodal, že šlo o odvetnou operaci za žhářské útoky na jižní Izrael.

Izraelská média uvádějí, že Palestinci v úterý vyslali přes hranici z Pásma Gazy zápalné balony, které způsobily 26 požárů v západním Negevu. Patnáct z nich vzplálo v lese u kibucu Beeri. K jednomu z balonů bylo připojeno výbušné zařízení, které explodovalo ve vzduchu nad školkou v západním Negevu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy