O azyl v Česku žádá další ukrajinský politik

Alexandra Malachovská
19. 12. 2012 7:15
Jde o někdejšího kolegu Tymošenkové, opozičního poslance Andrije Škila
Jako první získal politický azyl v Česku v roce 2011 bývalý ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn.
Jako první získal politický azyl v Česku v roce 2011 bývalý ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn. | Foto: Ondřej Besperát

Kyjev - Bývalý ukrajinský opoziční poslanec Andrij Škil chce v Česku požádat o politický azyl.

Podle ukrajinských médií se někdejší spolupracovník vězněné vůdkyně opozice Julije Tymošenkové už nachází v České republice, aby se tak vyhnul pronásledování ve své vlasti.

"Všechno záleží na Ukrajině. Pokud se události budou vyvíjet tak, jak se nyní vyvíjejí, pak tuto možnost nevylučuji," řekl ukrajinskému listu Dzerkalo tyžňa v reakci na dotaz, zda se chystá požádat o politický azyl. Podle portálu zn.ua potvrdil, že pobyt na Ukrajině je pro něj nebezpečný. Kvůli letošním parlamentním volbám totiž přišel o poslaneckou imunitu.

Škil uvedl, že jeho politické pronásledování trvá od roku 2001, kdy se účastnil protestních akcí namířených proti bývalému ukrajinskému prezidentovi Leonidu Kučmovi. Byl tehdy zatčen a více než rok strávil ve vězení. Propuštěn byl po zvolení poslancem za stranu Tymošenkové Vlast.

Politik zároveň řekl, že mu na Ukrajině byla zabavena část majetku, ačkoli netuší důvod tohoto opatření. "Nikdy jsem se nevěnoval jiné činnosti než politické," zdůraznil.

Škil se neúspěšně ucházel o zvolení do Nejvyšší rady v letošních parlamentních volbách. Na seznamu politického bloku Tymošenkové Baťkivščyna byl ovšem až na 87. místě. V nové Nejvyšší radě strana nakonec obdržela 62 mandátů. Škil tak ztratil poslaneckou imunitu a údajně by mohl být znovu zatčen.

Obrazem: Vzestup a pád Julije Tymošenkové:

V roce 2001 se Škil aktivně podílel na organizování protestních akcí, které se na Ukrajině konaly pod heslem Ukrajina bez Kučmy. Před prezidentským úřadem v Kyjevě byl v březnu 2001 zatčen a zhruba 13 měsíců strávil za mřížemi. Díky zvolení do parlamentu byl ovšem osvobozen a působil pak ve frakci Julije Tymošenkové.

Škil už je třetí

Protesty proti bývalému ukrajinskému prezidentovi vypukly na Ukrajině koncem roku 2000 poté, co byly zveřejněny tajné nahrávky Mykoly Melnyčenka, který pracoval v ochrance hlavy státu.

Záznamy kompromitující vedení země tehdy motivovaly opozici k vyvolání akcí občanské neposlušnosti. V centru Kyjeva byly postaveny stany opozičních aktivistů a denně se tam konaly protestní mítinky.

Oleksander Tymošenko na snímku z léta 2011.
Oleksander Tymošenko na snímku z léta 2011. | Foto: Reuters

V březnu 2001 se před budovou prezidentského úřadu střetli zástupci opozičních stran s policií. Tehdejší vůdce ultranacionalistické strany UNA-UNSO Andrij Škil byl mezi zhruba desítkou zatčených aktivistů, kteří byli za účast v protestech odsouzeni. 

Politický azyl v České republice získal v roce 2011 bývalý ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn, který působil ve vládě Tymošenkové. Na Ukrajině mu hrozí vězení za údajné škody, které měl státu způsobit sjednáváním nevýhodných zakázek v přepočtu za několik desítek milionů korun.

Letos v lednu české úřady udělily azyl také Oleksandru Tymošenkovi, manželovi někdejší šéfky ukrajinského kabinetu, která si druhý rok odpykává sedmiletý trest za zneužití úředních pravomocí.    

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Výbor vyšetřující útok na Kapitol, chce obvinit Trumpa ze tří trestných činů, píší americká média

Americký kongresový výbor vyšetřující nepokoje v budově Kapitolu 6. ledna 2021 bude v pondělí hlasovat, zda doporučí ministerstvu spravedlnosti obvinit bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa z nejméně tří trestných činů. Píše to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s vyšetřováním.

Mezi obviněními, která by výbor mohl ministerstvu navrhnout, je vzpoura, maření úředního řízení a spiknutí proti vládě Spojených států, uvádí Politico s dodatkem, že není jasné, zda návrhů na obvinění bude víc než tyto tři.

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Peru zemřelo při protivládních protestech 18 lidí, vláda z úmrtí viní prezidentku

V souvislosti s protivládními protesty zemřelo od neděle v Peru 18 lidí a několik stovek bylo zraněno. V pátek to řekla ministryně zdravotnictví Rosa Gutiérrezová. Ministryně školství Patricia Correaová a ministr kultury Jair Pérez dnes podali demisi kvůli nepřiměřené reakci policie na demonstrace, napsala agentura EFE. Znepokojení nad děním v latinskoamerické zemi vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. Parlament v pátek zamítl návrh prezidentky Diny Boluarteové na svolání předčasných voleb.

Nepokoje vyvolal minulou středu nástup Boluarteové k moci. Boluarteová nahradila sesazeného prezidenta Pedra Castilla, který čelí mimo jiné obvinění z pokusu o převrat.

Od čtvrtka v souvislosti s demonstracemi zemřelo deset lidí. Demonstrace pokračují navzdory středečnímu vyhlášení výjimečného stavu, kdy spolu s policií může zasahovat v ulicích i armáda. Vláda navíc může omezit svobodu pohybu a shromažďování. Podle agentury Europa Press vyhlásila na části území zákaz nočního vycházení. Dnes demonstranti pokračovali v blokádách silnic a některých letišť.

Regionální vláda v oblasti Ayacucho, kde si protesty vyžádaly nejvíce obětí, viní z těchto úmrtí prezidentku a vyzvala policii a ozbrojené síly k okamžitému zastavení represí a používání střelných zbraní. "Smrt spoluobčanů nemá žádné ospravedlnění," uvedla při podání demise ministryně školství Correaová. Její kolega Pérez označil umírání lidí v ulicích za neudržitelný stav.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Do severoněmeckého Lubminu dorazil plovoucí terminál na LNG

Do severoněmeckého Lubminu v pátek dorazil plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Oznámila to společnost Deutsche ReGas, která ho bude provozovat. Terminál prozatím nemá konečné povolení k zahájení provozu, ReGas nicméně nadále očekává, že ho dostane ještě tento měsíc. Ve čtvrtek připlul terminál na LNG také do Wilhelmshavenu, fungovat začne jako první takové zařízení v Německu od soboty. Zatímco terminál ve Wilhelmshavenu si pronajala německá vláda, ten v Lubminu je plně soukromý projekt.

"Jsme velmi potěšeni, že Neptune je již v Lubminu," řekl šéf dozorčí rady ReGas Stephan Knabe o plavidle Neptune, které je plovoucím zařízením na opětovné převedení LNG do plynného skupenství. "Naším cílem je dodávat plyn co nejdříve. Uvedení do provozu ale samozřejmě může nastat až poté, co budou všechna potřebná povolení. Nadále vycházíme z prosince," dodal.

Neptune byl od 23. listopadu v nedalekém přístavu Mukran na Rujáně, kde podstoupil poslední úpravy před chystaným uvedením do provozu. Technici mimo jiné museli kvůli podmínkám v Lubminu upravit ponor na zhruba 5,2 metru, což provedli vypuštěním vody ze zátěžových nádrží. Plavidlo kvůli tomu nemohlo plně manévrovat, proto z Rujány do Lubminu odplulo ve vleku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy