Evropa v krizi čtyřikrát selhala. Uprchlíci mají nulovou šanci přijet legálně, varuje nová zpráva

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
19. 1. 2016 20:00
Lékaři bez hranic (MSF) vydali novou zprávu "Překážky na cestě do Evropy". Popsali v ní čtyři základní problémové kroky, jimiž Evropská unie přispívá k humanitární krizi na cestě uprchlíků za lepší budoucností. Starý kontinent se podle ní stále "v šoku otřásá" kvůli jednomu milionu uprchlíků. Své domovy napříč planetou přitom muselo z rozličných důvodů opustit na 60 milionů lidí - v době, která je označována za největší uprchlickou krizi od druhé světové války.
Uprchlíci přecházejí hranici z Makedonie do Srbska. Ilustrační foto.
Uprchlíci přecházejí hranici z Makedonie do Srbska. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Evropa selhala v ochraně uprchlíků. Zhruba tak se dá shrnout poselství Lékařů bez hranic (MSF), rozepsané v nové zprávě "Překážky na cestě do Evropy".

"Nejenže Evropská unie a evropské vlády selhaly v řešení krize, ale také aktivně zhoršily podmínky tisíců zranitelných mužů, žen a dětí. Tím, že se soustředily na politiku odstrašování, a jejich reakce na humanitární potřeby prchajících lidí byla chaotická," uvedl ředitel operací Lékařů bez hranic Brice de le Vingne.

Zpráva stojí na svědectvích pracovníků, ale i pacientů či lidí, s nimiž se během své práce setkali. Rozebírá čtyři zásadní kroky, které Evropa udělala a které měly značně negativní dopady.

Aktuálně.cz přehledně shrnuje, v čem Evropa podle Lékařů bez hranic selhala. A jak se dá nastalá situace řešit. 

Krok č. 1: Útěk

Problém:
Opustit rodnou zemi je těžké samo o sobě. Asi 85 procent lidí, kteří vloni dorazili do Evropy, přišlo ze zemí, které "produkují uprchlíky". Polovina ze Sýrie, pětina z Afghánistánu a další například z Iráku, Eritreje, Somálska či Súdánu. Řadě uprchlíků navíc cestu do Evropy zkomplikovali vykořisťovatelé, kteří zneužili jejich situaci. Prchající lidé mnohdy nemají legální možnost, jak dosáhnout lepšího života v Evropě. Musejí proto volit nebezpečné cesty.

Svědectví:
"Když jsme byli na cestě, prožívali jsme tragédii horší, než byla sama válka. Tragédii býti uprchlíkem: procházení mnoha nebezpečími a nenacházení země, která vás uvítá.“ (nejmenovaný muž ze Sýrie)

Řešení:
Důvody, proč lidé opouštějí domov a svoji zem, se různí. O jejich ochraně proto nelze rozhodovat pouze na základě státu, ze kterého přicházejí, nebo na základě jejich národnosti. Je nutné posoudit jejich konkrétní příběh. Je nutné vyhýbat se diskriminaci.

Krok č. 2: Cesta přes moře

Problém:
Migranti a uprchlíci na cestě do Evropy nemohou využít legálních cest. A tent ofakt se hojně zneužívá. Lidé na cestě k lepšímu životu riskují smrt na moři. Na moři loni zemřelo podle dostupných údajů nejméně 3771 lidí.

Svědectví:
"Měli jsme na sobě těžké zimní oblečení. Já jsem celkem dobrý plavec, ale moje žena není. Mému synovi je jen rok a půl. Popadli jsme záchranný kruh a plavali. Naše vlněné a kožené šaty byly stále těžší a začali jsme být unavení. Začal jsem křičet… ve vodě jsme byli hodinu. Tu hodinu si budu pamatovat celý svůj život. Představte si, jak těžké je držet v náručí svého syna a nebýt už schopen ho unést. Byl jsem na pokraji toho, že bych nás oba pustil ke dnu." (nejmenovaný muž ze Sýrie, srpen 2015)

Řešení:
Legální alternativy k nebezpečnému překonávání moře v podstatě neexistují. EU se soustředí na blokování uprchlické vlny a vojenské operace proti pašerákům. Unie se na konci roku 2014 rozhodla přerušit operaci Mare Nostrum, která zachránila na 170 tisíc lidí, a raději zvolila varianty, které usilují spíše o posílení vnější ochrany hranic (operace Frontexu Triton a Poseidon). Tzv. "search and rescue" operace jsou důležité pro záchranu životů, ale nejsou řešením pro nucenou migraci přes moře.

Přehlíženou legální alternativou by mohl být například přechod suchou nohou z Turecka do Řecka či do Bulharska. Lékaři bez hranic také navrhují vytvořit proaktivní pátrací mise ve Středozemním moři co nejblíže místům, odkud lodě s uprchlíky vyplouvají.

EU by měla poskytnout bezpečné a legální možnosti pro žadatele o azyl. Například aby uprchlíci mohli žádost podat už na vnějších hranicích EU.

Krok č. 3: Příchod do Řecka a Itálie

Problém:
Po šťastném opuštění lodi na řeckých březích Evropy čeká uprchlíky další kolotoč. Musejí pochopit registrační proces, pokusit se dohledat základní služby a nalézt si úkryt. Podmínky jsou mnohdy nedostačující, ať už při registraci, nebo v dočasných táborech. Chybí čistá voda i deky, na některých ostrovech i celá přijímací centra. Registrační proces v Řecku je proměnlivý a složitý, nedostatek informací vede k chaosu.

Itálie přijímá uprchlíků mnohem méně a je na jejich přijímání lépe připravena. I v Itálii se ale projevují problémy s celým procesem a základními službami.

Svědectví:
"Viděli jsme řadu těhotných žen a dětí, které několik dní postávaly v bahně. Déšť je promáčel a ony neměly čím se ochránit. Některé z nich na sobě měly jenom tričko. Nemohly už stát, protože měly nohy nateklé z nekonečného mokra….registrační proces se navíc neustále mění, k lidem ani humanitárním organizacím se nedostanou žádné informace. Je to úplně nelidské." (koordinátor MSF v Řecku)

Řešení:
Podmínky v Řecku jsou morálně a eticky nepřijatelné, zejména vzhledem ke zranitelnosti uprchlíků. Řecko se soustředí hlavně na policii a registrační proces, poskytovat základní potřeby nezvládají. Situace v Řecku je ale i kolektivní chybou, a to zejména vadného azylového systému EU. Nutné je investovat do přijímacích procedur namísto odstrašování.

Krok č. 4: Přechod z jihu na sever

Problém:
Lidé dorazivší do Řecka se rychle vydávají dál na sever západobalkánskou cestou a míří nejčastěji do Rakouska, Německa či Švédska.

V první polovině loňského roku byla cesta nebezpečnější, alespoň s ohledem na hlášení o krádežích a bití. Mezi červencem až listopadem lidem cestu usnadnily legální tranzitní cesty. V listopadu ale padla opatření, která uprchlíkům cestu usnadňovala.

Nové rozhodnutí umožnilo průchod jen lidem ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Domino efekt v minulém roce pak vyvolalo uzavírání hranic a nedostatečná koordinace mezi evropskými státy.

Svědectví:
"Mám pocit, že je to cesta z pekla do neznáma." (Syřanka, matka dvou malých dětí, říjen 2015).

Řešení:
Uprchlíci se na cestě po Evropě kvůli rozhodnutím států a nedostatečné koordinaci mezi nimi ocitali často jakoby v zemi nikoho a museli volit nebezpečné varianty. Pašeráci si mnuli ruce. Pokud nefunguje celkový azylový systém EU, je třeba investovat do bezpečných variant vnitroevropských přesunů uprchlíků.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Salač zajel v trénincích Moto3 v Aragónu šestý nejlepší čas

Český motocyklový závodník Filip Salač si v pátek v rámci Velké cenu Aragónu třídy Moto3 zapsal v kombinovaném pořadí obou měřených tréninků šestý nejlepší čas. Výkonem 1:59,103 minuty zaostal o půl vteřiny za nejrychlejším mužem dne, jímž se stal Ital Andrea Migno. Salačův týmový kolega Jakub Kornfeil obsadil dvanáctou příčku se ztrátou tři čtvrtě vteřiny na lídra.

Další zprávy