Nový Zéland vyrazil do boje proti přemnoženým krysám. S nutellou a pastičkami

Jana Václavíková Jana Václavíková
6. 6. 2020 22:10
Po miliony let žili ptáci na Novém Zélandu bez většího nebezpečí. To se změnilo s příchodem dalších obyvatel Polynésie, se kterými na lodích připluly i krysy, a později s příjezdem Evropanů s dalšími hlodavci - kromě krys i lasičkami nebo fretkami. Nyní na Novém Zélandu žije pět milionů lidí, ale také až 70 milionů kusuů a sto milionů krys. Vláda proto vyhlásila plán na vyhubení těchto zvířat.
Jedna z pastí přichystaná pro nepůvodní novozélandské druhy.
Jedna z pastí přichystaná pro nepůvodní novozélandské druhy. | Foto: Kimberley Collins / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-4.0

Hlodavci, kteří připluli na lodích, začali před stovkami let na Novém Zélandu útočit na místní zvířata - takzvané endemity, kteří žijí jen na jediném místě na světě. Mezi nimi byli také ptáci, kteří během let ztratili schopnost bránit se a někteří i létat. 

Z 245 původních druhů ptáků, žijících jen a pouze na Novém Zélandu, od té doby vyhynulo mimo jiné kvůli predátorům 59. Ze zbývajících druhů hrozí vyhynutí další třetině, píše americký časopis Wired.

Tamní vláda proto letos v březnu schválila plán Predator Free 2050 (v překladu "Bez predátorů 2050"). Jeho cílem je zachránit mizející ptáky a zbavit Nový Zéland do třiceti let "cizích" krys, vačnatců kusuů liščích, lasiček, hranostajů nebo fretek.

"Nemáme rádi zabíjení zvířat, ale situace je taková, že naše jedinečné druhy nemohou existovat společně s některými predátory. Takže pokud chceme zachránit druhy, které najdete jenom tady a nikde jinde na světě, zvířata, která jsou pro nás pokladem, musíme zabít predátory, kteří způsobují jejich zánik," uvedla pro britskou stanici BBC Sky Daviesová z ochranářské organizace Tasman Environmental Trust.

"Většinu Nového Zélandu tvoří cizí krajina, ve které vás obklopují (pro Nový Zéland) exotické druhy. Děti, a dokonce ani naši studenti ekologie a ochrany přírody nikdy na vlastní oči neviděli původní ještěrku. Nikdy neviděli původní žábu," říká také Doug Armstrong, profesor ochranářské biologie na novozélandské Masseyově univerzitě.

Nutella a domácí pastičky

Vláda testuje první fázi projektu od loňského června v Miramaru, dvacetitisícovém předměstí hlavního města Wellington. Už dříve tu lidé bojovali s kusuy tak, že umisťovali pasti na své zahrady. Ty ale nakonec nestačily.

"Něco takového vám k vyhubení nestačí," míní John Hambidge, vedoucí projektu v Miramaru. "Musíte udělat krok vpřed, který bude úplně nový. Od toho se odrážíme."

V oblasti proto zřídili centrum a zaměstnali 26 lidí, jejichž úkolem je umisťovat a kontrolovat pastičky s jídlem, které má zvířata nalákat - ta větší v nich najdou králičí maso, ta menší i burákové máslo nebo nutellu. "Milují tyhle věci," popisuje Hambidge jídelníček predátorů.

Tým zároveň učí místní instalovat pasti a radí jim, jak nahlásit predátora ve svém okolí. Většina obyvatel podle médií projekt podporuje. Zapojili se dokonce i v době pandemie, kdy ho úřady kvůli obavám z šíření koronaviru pozastavily. "Zažili jsme vtipné příhody, kdy se pastičky v supermarketech vyprodaly, jak se lidé snažili zapojit," říká James Willcocks, který je vedoucím týmu pro celou oblast Wellingtonu.

Rok od spuštění projektu v Miramaru zbyly jen krysy a naopak vzrostl počet ptáků, kteří si nyní v oblasti budují hnízda. 

Letos v červnu proto Hambidge spolu se zbytkem týmu oblast opustí a přesune se do Wellingtonu, který se chce stát prvním hlavním městem na světě bez škůdců. Toho chce docílit do deseti let. 

Úprava genů místo hubení

Přestože projekt má u většiny obyvatel Wellingtonu podporu a z Miramaru hlásí dobré výsledky, někteří vědci se domnívají, že vyhubit všechny predátory v zemi bude nesmírně drahé. Také bude nesmírně těžké stoprocentně uspět.

Například podle profesorky Lisy Ellisové z novozélandské Univerzity Otago se projekt zaměřuje jen na jeden problém, kvůli kterému vzácné druhy mizí. "Když nebudeme věnovat pozornost i jiným příčinám, jako je úbytek přirozeného prostředí, snahy o návrat původních druhů neuspějí," řekla organizaci Science Media Centre.

Podle ní navíc existuje lepší a levnější řešení, než je odchyt a hubení zvířat, a sice úprava jejich genů. Podle serveru Vice ale ještě dlouho potrvá, než vědci budou schopni něčeho podobného.

Video: S delfíny si na Novém Zélandu už nezaplavete

S delfíny na Novém Zélandě si už nezaplavete | Video: Dolphin Seafaris
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Osobní vlak u Černošic nedaleko Prahy se odpoledne dostal na stejnou kolej jako rychlík z Klatov. Nikdo není zraněný

Osobní vlak u Černošic nedaleko Prahy se odpoledne dostal na stejnou kolej jako rychlík z Klatov, který jel za ním. Strojvedoucí rychlíku ale stačil zareagovat a vlak zastavil. Událost se obešla bez zranění, nevznikla ani žádná hmotná škoda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy