Nový únik dat o firmách z daňových rájů. V dokumentech figuruje i bývalá eurokomisařka Kroesová

Martin Ehl Martin Ehl
21. 9. 2016 22:00
Po Panama Papers je tu letos už druhý únik informací o firmách registrovaných v daňových rájích – nově odtajněné dokumenty „Bahamas Leaks“ získal německý deník Süddeutsche Zeitung a prostřednictvím organizace investigativních novinářů ICIJ se o ně podělil se svými partnery, jako je britský list Guardian nebo polská Gazeta Wyborcza. Mezi jmény, která se v těchto dokumentech objevila, figuruje i nizozemská politička a bývalá eurokomisařka Neelie Kroesová, která oficiálně bojovala i proti firmám registrovaným v daňových rájích.
Neelie Kroesová byla v letech 2000 až 2009 ředitelkou firmy Mint Holdings. Evropskou komisi o tom neinformovala.
Neelie Kroesová byla v letech 2000 až 2009 ředitelkou firmy Mint Holdings. Evropskou komisi o tom neinformovala. | Foto: Evropská komise

Berlín Nizozemská politička a bývalá eurokomisařka Neelie Kroesová je nejvýše postavená politička, jejíž jméno se objevilo v nově odtajněných dokumentech „Bahamas Leaks“, které mapují firmy registrované v daňovém ráji na Bahamských ostrovech mezi lety 1990 až 2016.

Po Panama Papers je to letos už druhý únik informací o firmách registrovaných v daňových rájích, proti nimž oficiálně Neelie Kroesová také bojovala. Nikdy ale nezveřejnila, že byla členkou vedení firmy Mint Holdings Ltd., registrované na Bahamách. Ve firmě působila i v letech 2000 až 2009, kdy byla zároveň také členkou Evropské komise.

Příběh Kroesové je zatím nejvážnější spojení politiky a byznysu, které z Bahamas Leaks vyplynulo. Dokumenty získal německý deník Süddeutsche Zeitung a prostřednictvím organizace investigativních novinářů ICIJ se o ně podělil se svými partnery, jako je britský list Guardian nebo polská Gazeta Wyborcza.

Největší databáze offshorových firem

Novináři zkoumali 1,3 milionu dokumentů, které se týkaly 175 tisíc firem.

Novináři propojili data z Panama Papers a Bahamas Leaks a na adrese https://offshoreleaks.icij.org/ vytvořili největší veřejně přístupnou databázi offshorových firem z daňových rájů. Lze v ní dohledat údaje o majitelích a členech výkonných orgánů více než půl milionu firem. Podle této databáze mají například název Czech – Český – v Bahamas Leaks čtyři nyní již neaktivní firmy. Některé jsou provázané s panamskou právní firmou Mossack Fonseca, známou právě díky Panama Papers.

Neelie Kroesová prostřednictvím právníka uvedla, že firma, v níž byla registrována ředitelkou, nebyla nikdy aktivní. Nicméně, v Evropě se nyní vede po politice úspor kvůli finanční krizi tažení proti daňovým rájům, protože voliči začali být citliví na odliv peněz. Po zveřejnění Panama Papers měl na začátku letošního roku potíže například tehdejší britský premiér David Cameron.

Bahamy umožňují nahlédnout do rejstříku svých firem pouze v hlavním městě Nassau, jeho internetová verze je neúplná.

Na Bahamách žije někdejší hvězda české kuponové privatizace Viktor Kožený, který se brání vydání do USA a do Česka kvůli obviněním z podnikatelských podvodů. Jeho jméno databáze sestavená ICIJ ale nezná.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 22 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy