Deset let za stržení sochy, pět za znásilnění. Návrh zákona vyvolal v Británii bouři

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
19. 3. 2021 6:19
Zásah londýnské policie na pietní akci, která připomínala vraždu mladé ženy, vyvolala bouřlivou reakci. Po záběrech, jak policisté zaklekávají protestující ženy, mnozí požadují rezignaci policejní šéfky. Britský parlament ale zaměstnává jiná debata. Projednává zákon, který by pravomoci policie ještě více posílil. Opozice s ním zásadně nesouhlasí, vláda novelu zdůvodňuje jako nutnou.
Násilná smrt Sarah Everardové vyvolala v Londýně silné protesty. Její památku uctila i choť prince Williama Kate Middletonová. | Video: Reuters, Twitter/ Thomas Newton

Obraz britských policistů se v posledních letech měnil. Zatímco v minulosti byli často považováni za smířlivé kontrolory pořádku, kteří ani nenosili zbraně, v posledních letech bezpečnostní složky přitvrdily a ozbrojily se, připomíná pro deník Aktuálně.cz Kryštof Kruliš, odborník na Británii z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Minulý týden vláda v Dolní sněmovně představila novou policejní a kriminální reformu. Obsahuje řadu změn, které mají posílit pozici policejních složek a urychlit soudní procesy. Velkou pozornost vzbudila pasáž týkající se potlačování demonstrací.

Policie nyní může protest omezit, pokud by hrozilo vážné poškození majetku nebo vážné narušení života zasažené komunity. Stejně tak mohou policisté nařídit konkrétní trasu, kudy pak musí protestující pochodovat. Většinou se policie na podobných omezeních dopředu dohodne s organizátory demonstrace, připomíná server BBC.

Nově by si však policisté vůči protestujícím mohli klást mnohem více podmínek, včetně omezení hluku a času shromáždění. Za demonstraci má navíc být považován i protest jediné osoby, které by pak policie mohla odebrat transparent nebo megafon a hrozila by jí pokuta až 2500 liber (více než 76 tisíc korun), pokud by na žádost mužů zákona protest neukončila. Stejně tak by bylo trestné neuposlechnout rozkaz, o kterém by demonstrující "měli" vědět, ať už byl policií přímo vyřčen, nebo ne. Doteď totiž policie musela dokazovat, že protestující na změnu trasy nebo nutnost se ztišit upozornila.

Kritici ale varují před velmi vágní formulací v zákoně. Podle nich by po přijetí návrhu mohl být protest potlačen, pokud by "obtěžoval veřejnost" nebo byl "hlasitý". Policie tím chce zabránit tomu, aby demonstranti zaplavili veřejná místa nebo omezili běžný chod života. Přitom právě kvůli tomu se o protestech často mluví nebo píše, dodává BBC.

Ochrana soch

Nový zákon se snaží prosadit konzervativní vláda premiéra Borise Johnsona. Opoziční labouristi už ale prohlásili, že návrh nepodpoří. Příliš podle nich zasahuje do svobody projevu a shromažďování. Před schválením varovala i lidskoprávní organizace Amnesty International, podle které by vedl k podobně problematickému potlačení protestu, jako byl ten na vzpomínkové akci pro Sarah Everardovou tento víkend. Z vraždy 33leté ženy je podezřelý policista.

"Boris Johnson od začátku své volební kampaně akcentoval důrazné dodržování práva a pořádku. Zákon chápu hlavně jako završení předvolebních slibů," vysvětluje odborník Kryštof Kruliš. Podle něj se jedná hlavně o ideologický spor mezi dvěma hlavními stranami britské politiky. "Kromě přístupu k ekonomice je tohle hlavní témata, kde spolu konzervativci a labouristé nesouhlasí a představují jiná řešení. Tím se pak snaží oslovit voliče," dodává analytik AMO.

Současné protesty na ochranu žen, ale i letní demonstrace hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) nicméně současnou debatu v Británii výrazně ovlivnily. Dokonce i samotné znění zákona, který chce přísněji trestat například ničení a shazování soch. Právě je z veřejných míst odstraňovali demonstranti z Black Lives Matter.

Změna je nutná, tvrdí vláda

Kritici poukazují také na to, že návrh nenavrhuje přísnější tresty pro násilné sexuální trestné činy, po kterých ženská hnutí v zemi už dlouho volají. Podle chystané legislativy by za poničení válečného památníků hrozilo až deset let vězení, zatímco nejnižší trest za znásilnění je pět let. To kritizuje například labouristický poslanec David Lammy na svém Twitteru.

Podle britské vlády je ale změna zákona nutná. Současná legislativa byla přijata v roce 1986 a neodpovídá dnešní situaci, upozorňuje server Guardian. Ministryně vnitra Priti Patelová tvrdí, že policie není schopná reagovat na protesty například ekologického hnutí Extinction Rebelion.

Vláda odmítá, že by zákon jakkoliv omezoval lidská práva. "Tato opatření mají pouze balancovat práva protestujících s právy ostatních, aby mohli nerušeně pokračovat ve svých životech," reagovalo na kritiku ministerstvo vnitra. Nový zákon má podle Patelové pomoci policii v její práci a zvýšit bezpečnost na ulicích Londýna.

Novela obsahuje i řadu dalších změn. Umožní například soudcům udělovat trest doživotí za vraždu dětí nebo bude přísněji trestat sexuální zneužívaní od lidí v pozici autority, jako jsou sportovní trenéři či náboženští představitelé. Tvrdší postihy mají také přijít za útoky na bezpečnostní složky a policie zároveň bude moci důkladněji dohlížet na extremisty, kteří byli propuštěni z vězení, ale jsou spojovaní s terorismem.

Video: Strážníci v Uherském Hradišti zalehli otce bez roušky před jeho dítětem

Strážníci v Uherském Hradišti zalehli otce bez roušky před jeho malým dítětem. | Video: Facebook/Thomas-Georg Poehlmann
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 49 minutami

Evropa je zasažena různými formami nacionalistického egoismu, řekl papež František

Papež František dnes přicestoval do Atén, kde kritizoval evropské země za přístup k migrační krizi. Evropa je podle něj zasažena nejrůznějšími formami nacionalistického egoismu a její chování je často zablokované a nekoordinované, místo aby byla "motorem solidarity". Hlava katolické církve to prohlásila v projevu v prezidentském paláci.

Papež dorazil do Atén dnes ráno. Cílem návštěvy Řecka je posílit vztahy mezi Vatikánem a pravoslavnou církví a zároveň upozornit na neutěšené osudy migrantů, kteří se přes Řecko snaží dostat dál do Evropské unie.

Na letišti v řecké metropoli přivítalo Františka několik dětí v tradičních řeckých oděvech. Jde o první návštěvu papeže v řecké metropoli za posledních 20 let, upozornila agentura AFP. V neděli pontifex navštíví zařízení pro migranty na ostrově Lesbos. Právě tento ostrov už František navštívil v roce 2016, prošel si tehdy uprchlický tábor Moria, setkal se se stovkami uprchlíků a s některými i poobědval. Zároveň s sebou odvezl do Říma tři syrské muslimské rodiny, celkem 12 lidí, z toho šest dětí.

Aktualizováno před 1 hodinou

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) nadále povede Tomio Okamura

Předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se opět stal jeho dosavadní šéf Tomio Okamura. Na volební stranické konferenci v sobotu dostal hlasy 84 delegátů z 85 možných, sám Okamura se hlasování zdržel. ČTK to sdělila mluvčí SPD Barbora Šťastná. Konference se kvůli pandemii koronaviru koná online. Okamura bude v čele SPD stát další tři roky, hnutí vede od jeho založení v roce 2015. Delegáti budou dnes volit i další členy vedení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy