Egypťané objevili nový druh dinosaura. Byl velký jako autobus a může objasnit dávnou záhadu

Zahraničí Zahraničí
30. 1. 2018 14:12
Kostra mansourasaura, která ležela ukrytá v saharské poušti, pochází z období před 80 miliony let.
Takhle nějak mohl vypadat Mansourasaurus, jehož ostatky nalezli paleontologové v Egyptě.
Takhle nějak mohl vypadat Mansourasaurus, jehož ostatky nalezli paleontologové v Egyptě. | Foto: Reuters

Káhira - Egyptští paleontologové objevili na severu Afriky nový druh dinosaura. Pro vědce je přitom osídlení kontinentu pravěkými plazy dodnes záhadou.

Kostra mansourasaura, která ležela ukrytá v saharské poušti, pochází z období před 80 miliony let. Zvíře, ze kterého zbyla, zřejmě nebylo ještě úplně vzrostlé, přesto vážilo pět tun, tedy zhruba jako slon. Bylo dlouhé asi jako školní autobus.

Většina dinosauřích kostí, které byly objeveny do té doby, pocházela z Evropy, Severní Ameriky nebo Asie. Ostatky obřího tvora ze severu Afriky tak mohou znamenat klíčový objev pro pochopení dinosauří evoluce.

"Bylo to jako najít svatý grál - dobře zachovalý dinosaurus z konce věku dinosaurů v Africe -, který paleontologové hledali už velmi, velmi dlouho," cituje americká stanice CNN Matta Lamanna z Carnegie Muzea přírodní historie.

Dinosauři obývali planetu v období druhohor před zhruba 250 až 66 miliony let. V té době se svět skládal z jednoho velkého superkontinentu a oceánu, který ho obklopoval. Pangea, jak jej vědci nazývají, se někdy před 200 miliony let začala důsledkem pohybu tektonických desek dělit na menší kontinenty. Paleontology zajímá, jak a kteří živočichové zůstali odříznutí na jednotlivých částech a jaký to mělo vliv na jejich následný vývoj.

Nově objevený mansourasaurus by mohl tuto záhadu pomoci objasnit. Objev však už nyní dokazuje, že alespoň někteří druhohorní plazi se mezi Evropou a Afrikou mohli přesouvat.

Takhle nějak mohl vypadat Mansourasaurus, jehož ostatky nalezli paleontologové v Egyptě.
Takhle nějak mohl vypadat Mansourasaurus, jehož ostatky nalezli paleontologové v Egyptě. | Foto: Reuters

Jméno dostal podle univerzity v Mansúru. Expedici, která za objevem stála, vedl geolog Hesham Sallam. Býložravý dinosaurus měl dlouhý krk, v kůži kostěné pláty a byl příbuzným titanosaurů, největších doposud objevených dinosaurů, kteří žili v Evropě a Asii. Znamená to tedy, že v Africe nebyl úplně izolován.

"Dokazuje to, že Afrika nebyla tím zvláštním místem ztracených dinosaurů, kteří nežili nikde jinde na světě," vysvětlil Matt Lamanna. "Alespoň někteří afričtí dinosauři udržovali blízké vztahy s ostatními kontinenty."

Objevené ostatky mansourasaura jsou navíc nejzachovalejší a nejkompletnější fosílií, která byla doposud na africkém kontinentě nalezena. Většina dřívějších nálezů se omezovala jen na zuby nebo jednotlivé kosti.

Video: Na čínském staveništi našli dinosauří vejce. Podle vědců jsou stará 70 milionů let

Na čínském staveništi našli dinosauří vejce. Podle vědců jsou stará 70 milionů let. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy