Trable "nové Merkelové". Šéfka německých konzervativců bojuje o důvěru

Helena Truchlá Helena Truchlá
25. 11. 2019 20:17
Annegret Kramp-Karrenbauerová, německá ministryně obrany a šéfka vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), jela na sjezd strany do Lipska s obavami. Patrné to bylo i z jejího úvodního projevu. Na pódium vystoupala s viditelným napětím v obličeji a tichým hlasem opatrně formulovala první věty. Postupně ale nabývala stále větší sebejistoty a po bezmála hodině a půl řečnění ji dojal dlouhý potlesk.
Annegret Kramp-Karrenbauerová (vlevo) s kancléřkou Angelou Merkelovou na sjezdu.
Annegret Kramp-Karrenbauerová (vlevo) s kancléřkou Angelou Merkelovou na sjezdu. | Foto: Reuters

Lipsko (od naší zpravodajky) - Na AKK, jak je politička veřejně známá, padl v loňském roce náročný úkol. Její předchůdkyně v čele křesťanských demokratů, kancléřka Angela Merkelová, si ji vybrala, aby stranu vyvedla z krize.

Z celkem sedmdesátileté poválečné historie země držela CDU vládu po 52 let. Teď ji ale oslabují zleva Zelení a zprava nacionalističtí populisté z Alternativy pro Německo (AfD). Podle průzkumů strana ztratila za poslední dva roky dva a půl milionu voličů, velkou část právě ve prospěch těchto dvou uskupení.

Merkelová stála v čele CDU 18 let, čtrnácté výročí v čele spolkové vlády oslavila shodou náhod zrovna v Lipsku. "Byla to dlouhá éra a tato éra skončí. Už nestačí být jenom opravnou této republiky, my se musíme znovu stát dílnou budoucnosti," pokusila se AKK od dlouhé vlády své úspěšné předchůdkyně, označované za nejmocnější ženu svobodného světa, distancovat.

Německá ekonomika zpomaluje, podle analytiků zemi schází investice do infrastruktury, zaostává v digitalizaci. Přetrvávající nerovnosti v životní úrovni mezi západem a východem spolkové republiky posilují nespokojenost lidí s nastavením sociálního systému. Ne náhodou se sjezd 30 let po pádu železné opony konal právě v Lipsku, kde v 80. letech masové demonstrace proti tehdejšímu režimu začaly.

Nejistá pozice

V CDU je předseda nebo předsedkyně tradičně také tím, kdo stranu vede do parlamentních voleb a kdo za ni kandiduje na nejdůležitější úřad v zemi: post spolkového kancléře. Němci se k urnám vydají nejpozději za dva roky na podzim. Měla by to tedy být právě Kramp-Karrenbauerová, kdo se stane volebním lídrem.

Sedmapadesátiletá politička ale nemá svou pozici v čele strany zdaleka jistou. Nepomáhá jí, že vládní CDU v poslední době utrpěla sérii porážek na zemské úrovni i ve volbách do Evropského parlamentu. "Série chyb, které udělala ona sama, podkopala její oblibu. Přišla tak o výhodu, kterou získala zvolením do čela strany jako oblíbenkyně Merkelové," vysvětluje Matthias Dilling, expert na německou politiku z Oxfordské univerzity.

AKK se musela omlouvat za několik vyjádření na adresu sexuálních menšin či klimatických aktivistů, kritika na její hlavu se snesla také v souvislosti s návrhem na vytvoření mezinárodní ochranné zóny v Sýrii.  

CDU navíc oslabuje i vnitřní pnutí mezi jednotlivými křídly. "Strana se nachází ve vážné krizi, Merkelová podcenila riziko, které představuje předání moci," hodnotí situaci politolog Stephan Bröchler z Humboldtovy univerzity v Berlíně.

Proti liberálnějšímu, středovějšímu proudu ve straně, který svým přístupem k migraci a ke společenským otázkám, jako například povolení sňatků homosexuálních párů v roce 2017, zastupovala právě Merkelová a drží se ho i AKK, totiž sílí opozice konzervativnějších straníků.

Friedrich Merz.
Friedrich Merz. | Foto: Reuters

Kdo bude vyzyvatelem?

I proto se před sjezdem němečtí komentátoři předháněli v předpovědích, od koho ze zastánců návratu k tradičnější křesťanskodemokratické politice by v Lipsku proti předsedkyni mohl přijít útok. Nejčastěji se objevovalo jméno Friedricha Merze, kterého AKK v souboji o předsednictví na sjezdu v roce 2018 jen těsně porazila.

Dnes patří konzervativní politik k nejhlasitějším vnitrostranickým kritikům koaliční vlády Merkelové a sociálních demokratů. Netají se navíc svými ambicemi na kancléřskou židli.

I kvůli Merzovi vyrazila AKK do Lipska připravená se bránit. "Jako předsedkyně to budu já, kdo tento proces začne," vyjádřila se v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung k otázce, zda se letošní sjezd stane prvním dějstvím boje o to, kdo by se za CDU mohl ucházet o post spolkového kancléře. A svoje slova potvrdila tím, když v závěru dlouhého proslovu nečekaně nabídla delegátům rezignaci. "Ukončíme to dnes a tady," nabídla AKK těm, kdo nesouhlasí s jí navrženým směřováním strany a země.

"Bylo to strategicky správné rozhodnutí, získala si tím čas," hodnotí Bröchler. Delegáti totiž AKK vyjádřili podporu sedm minut trvajícím aplausem. Merz, který se ke slovu dostal záhy, se pak vůči předsedkyni nedokázal vymezit. Média ho proto označují za jednoho z poražených sjezdu.

Podle Bröchlera to neznamená, že by se vzdal, příliš mnoho šancí mu ale nedává. "Chybí mu schopnost týmové hry, nedokáže kolem sebe stranu sjednotit," myslí si.

Boj o moc

Boj o kancléřskou kandidaturu, a tedy potenciálně možnost stanout v čele spolkové vlády a tím i nejlidnatější země a největší ekonomiky Evropy, ale teprve začíná. Hlasovat o ní budou delegáti na sjezdu příští rok.

"Pro mnohé v rámci strany i z řad veřejnosti není AKK volbou číslo jedna," hodnotí šance stávající předsedkyně Bröchler. Podle průzkumu agentury Insa pro časopis Focus je u voličů oblíbenější celá řada politiků z řad křesťanských demokratů.

Kromě kancléřky je to již zmíněný Friedrich Merz, následovaný ministrem zdravotnictví Jensem Spahnem a oblíbeným premiérem spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Arminem Laschetem. Právě jejich jména se v německých médiích skloňují jako možní adepti na post volebního lídra.

"Podobně jako Merze i Spahna podporují mladší straníci. I on ale stranu rozděluje," hodnotí Bröchler. S tím souhlasí i Dilling. "Já bych sledoval, co bude dělat Laschet. Vloni chytře nekandidoval na předsedu, s klesající oblibou AKK a pochybách o volitelnosti Merze a Spahna má slibnou pozici," říká Dilling.

Jeho domovské Severní Porýní-Vestfálsko je navíc nejpočetnější spolkovou zemí, na nominační sjezd vysílá nejvíc delegátů. "On sám pak má zkušenosti s vedením kabinetu, svým umírněným stylem připomíná Merkelovou," dodává Bröchler.

Černý bavorský kůň

Druhý den sjezdu ukázal, že soupeření o kancléřskou nominaci může mít nečekaného "černého koně". CDU totiž na celoněmecké úrovni vystupuje společně se sesterskou stranou, Křesťansko-sociální unií (CSU), která se o přízeň voličů uchází pouze ve spolkové zemi Bavorsko.

Markus Söder na sjezdu sesterské CDU.
Markus Söder na sjezdu sesterské CDU. | Foto: Reuters

Lídr, který tandem CDU/CSU do voleb povede a v případě vítězství se stane kancléřem, může být z obou partají. V minulosti už se o to dvakrát politici z CSU pokusili, křeslo předsedy spolkové vlády ale nikdy nezískali.

V Lipsku to byl ale právě šéf CSU Markus Söder, kterému se podle komentátorů podařilo to, v čem Friedrich Merz i AKK selhali. Ještě loni v létě patřil bavorský ministerský předseda k nejhlasitějším kritikům německé migrační politiky, zasadil se o posílení kontrol v bavorsko-českém pohraničí.

Letos dokázal svým charismatickým projevem, který měl být v podstatě jen pozdravem od hosta sjezdu, oslovit členy CDU bez ohledu na jejich názor a nabídnout nadšenou a na konkrétních návrzích založenou strategii proti AfD i Zeleným. Söder sice popírá, že by o post kancléře stál, podle analytiků je s ním ale po letošním sjezdu potřeba počítat. 

Video: V Německu bude s kůrovcem bojovat Bundeswehr, spolková armáda

Německo se potýká s přívalem kůrovce. Do boje s broukem vyslalo armádu | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 11 minutami

Při útoku povstalců na vojenský tábor v Jemenu zemřelo 70 lidí

Sobotní útok jemenských šíitských povstalců na vojenský výcvikový tábor v provincii Maríb v centrální části země má 70 mrtvých vojáků, dalších několik desítek lidí bylo zraněno. S odvoláním na lékařské a vojenské zdroje o tom informovala agentura AFP. Saúdskoarabská státní televize Al-Ichbáríja uvedla, že povstalci použili balistické střely a drony. Zaútočili na mešitu ve vojenském táboře v Maríbu, asi 170 kilometrů východně od metropole Saná. Útok se odehrál během sobotních večerních modliteb. Jemenský prezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí teroristický útok odsoudil a označil ho za zbabělý, uvedla agentura Saba. "Odporné akce húsíjských milic bez jakýchkoli pochyb potvrzují jejich neochotu dosáhnout míru. Neznají nic jiného než smrt a destrukci," uvedl podle agentury Hádí. Húsíové se nicméně k útoku zatím nepřihlásili.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

ČEZ nabere do Temelína kolem 100 nových zaměstnanců

ČEZ letos přijme do jaderné elektrárny Temelín asi 100 lidí. Potřebuje je na různá místa v provozu i jako operátory. Fluktuace v Temelíně je jedno procento, jde hlavně o generační obměnu. Při hledání nových pracovníků pomáhá elektrárně spolupráce s technickými vysokými školami. Temelín přijme zaměstnance do provozu, na pozice spjaté s bezpečností, řízením techniky, péčí o zařízení, IT i nové operátory. "Budeme pokračovat ve standardní generační obměně a ve vykrývání běžných personálních potřeb, což znamená nábor téměř stovky nových lidí," řekl mluvčí. Fluktuace v Temelíně, který má 1288 zaměstnanců, je nízká. Z elektrárny dobrovolně ročně odejde pár lidí, asi procento ze všech zaměstnanců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy