Žádné jiné předchozí pandemii nebo světové ekonomické krizi se za posledních sto let nepodařilo tolik snížit emise. Celosvětová produkce oxidu uhličitého klesla v dubnu o 17 procent ve srovnání s průměrnými hodnotami z loňského roku. Vychází to ze studie publikované ve vědeckém časopise Nature.
Stejná studie předpokládá, že na konci roku zjistíme, že letos emise klesly oproti minulým rokům o čtyři až sedm procent.
Global CO2 emissions are set for their biggest fall since WWII because of the coronavirus pandemic. They could drop by 7.5% in 2020, finds first peer-reviewed analysis of covid-19 impact on emissions. Study by @Peters_Glen, @clequere and team: https://t.co/6XoJHX1vQZ pic.twitter.com/ARtfcFC9Zz
— Adam Vaughan (@adamvaughan_uk) May 19, 2020
I to je poměrně vysoké číslo. Loni OSN odhadla, že aby lidstvo dokázalo naplnit klimatickou dohodu z Paříže z roku 2015 a zabránit těm nejhorším dopadům klimatických změn, musí se emise od letoška začít snižovat každý rok o sedm procent. A to je pro většinu států nedosažitelný cíl.
Jde o globální měřítko, v některých zemích je současný propad emisí mnohem menší, jinde zase větší. Někde je dokonce vidět na první pohled. Třeba v nepálské metropoli Káthmándú, která je obvykle zahalená ve smogu, se natolik zlepšil vzduch, že je vidět nedaleké pohoří Himálaj.
Vědci ale předpokládají, že jakmile pandemie pomine a nastartuje se ekonomika, emise se zase navýší. Nikdo z nich moc nečeká, že by v případě koronaviru platilo přísloví, že "všechno zlé je k něčemu dobré". Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se při návratu do normálu zpomalila výroba nebo se mnohem více investovalo do zelené energie.
Mezitím se řeší sucho. A to nejen u nás v Česku, ale také v sousedním Německu nebo Polsku. Němci se obávají už třetí suché sezony za sebou a nedostatek vody trápí i Polsko, kterému se přezdívá "evropská poušť". Podle polského hydrologa a bývalého předsedy Polské akademie věd Paweła Rowińského za sucho může jednak klimatická změna, ale hlavně špatné hospodaření s vodou.
Jde hlavně o to, začít vodu v krajině zadržovat. Praha se o to snaží například revitalizací Říčanského potoka.
Vody je méně všude na světě a stále častěji se o ni vedou spory. O tom, jakou roli voda hraje ve válečných konfliktech a proč bychom neměli trávit 30 minut ve sprše, i když zrovna žijeme na místě s dostatkem vody, mluvil server Aktuálně.cz s předním americkým expertem na vodu Charlesem Icelandem z neziskové organizace World Resources Institute.
Kromě sucha se jako každý rok vrací i další sezonní problém, a to lesní požáry. Po loňském létě, kdy během měsíce shořelo přes 30 tisíc kilometrů čtverečních lesů a odborníci mluvili o ekologické katastrofě, letošní jaro začalo ještě divočeji. Oheň v sibiřských rašeliništích nejspíš doutnal přes zimu, a když roztála sněhová pokrývka, znovu se rozhořel. Vědci to označují za "zombie požáry".
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované fotogalerie nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Už jsme napsali:
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
Projekt vznikl za podpory 
