Brutální vraždu novináře Pearla teroristé natočili. Teď je únosce volný, jde z vězení

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 25. 3. 2021 10:26
Osmnáct let v pákistánském vězení seděl Chálid Umar Šajch. Sedmačtyřicetiletý muž hrál v roce 2002 klíčovou roli při vraždě, která šokovala svojí brutalitou. Původní rozsudek zněl smrt, nakonec z toho nebude ani doživotí. Pákistánský Nejvyšší soud ve čtvrtek nařídil Šajcha propustit, definitivně rozhodl o jeho odchodu z vězení v Karáčí. Zamítl tak výhrady obžaloby i rodiny zavražděného novináře.
Vražda novináře Daniela Pearla | Video: Reuters

Americký novinář Daniel Pearl zmizel na začátku roku 2002 v pákistánském Karáčí. Pracoval pro deník Wall Street Journal na reportážích o islamistech spojených s organizací al-Káida.

Za pět týdnů dostal americký konzulát v Karáčí balíček s videozáznamem Pearlovy smrti. Muž v masce mu nožem uřízl hlavu. Byla to první vražda provedená takovým způsobem a snímaná kamerou. Přibylo jich až v posledních letech, zejména v době rozmachu teroristické organizace Islámský stát v Iráku a Sýrii. Videa zveřejňovaná na internetu a sociálních sítích sloužila džihádistům k propagandě a zastrašování.

Chálid Umar Šajch nebyl přímo vrahem novináře. Vylákal ho ale na schůzku do restaurace a potom ho s dalšími třemi muži unesl a předal do rukou jednoho z předáků al-Káidy a organizátorů útoků z 11. září Chálida Šajcha Muhammada. Ten Pearla osobně zavraždil.

Americká vláda s propuštěním Chálida Umara Šajcha nesouhlasí, protestuje také rodina Daniela Pearla a pákistánská vláda se proti rozsudku dříve odvolala. S Šajchem mají vyjít na svobodu i tři muži, kteří mu pomáhali v Karáčí reportéra unést. Nový ministr zahraničí USA Antony Blinken rozhodnutí označil za urážku obětí terorismu a potvrdil, že Spojené státy požádají Pákistán o vydání Šajcha.

Nebezpečná půda

Daniel Pearl se specializoval na muslimské země. Pro novináře jako on představovaly teroristické útoky al-Káidy z 11. září 2001 a válka proti terorismu mnoho námětů pro reportáže a analýzy. V té době pracoval ve Wall Street Journal jako zpravodaj z jižní Asie. To znamenalo především pohybovat se v Pákistánu, kde měly al-Káida a afghánské hnutí Tálibán mnoho spolupracovníků a sympatizantů.

Pákistánská vláda a prezident Parvíz Mušaraf se sice po 11. září přihlásili ke Spojeným státům jako jejich spojenec, ale část vlivné a mocné pákistánské rozvědky ISI nadále spolupracovala s Tálibánem a al-Káidou.

Pearl se snažil proniknout k duchovnímu Mubaraku Alímu Gílánímu. Spekulovalo se totiž o tom, že jeden z teroristů al-Káidy, Brit Robert Reid, je s ním ve spojení. Reid se neúspěšně pokoušel odpálit bombu ve své botě na palubě letadla American Airlines, letícího 22. prosince 2001 z Paříže do Miami.

Americký novinář se ale pustil na velmi nebezpečnou půdu. Přes prostředníky se dostal až k Chálidovi Umaru Šajchovi, který mu však zatajil svoji skutečnou identitu. Slíbil, že ho přiveze na rozhovor s duchovním Gíláním. Namísto toho Pearla předal lidem z al-Káidy, kteří ho uvěznili ve sklepě jednoho domu na okraji Karáčí.

Kdysi talentovaný šachista

Pákistánská policie zjistila, že Gílání o setkání s Pearlem nevěděl. Sám tvrdil, že s únosem nemá nic společného. Chálida Umara Šajcha zatkli policisté 12. února 2002, ostatky Pearla nalezli na zahradě domu v Karáčí až 16. května stejného roku. Chálid Umar Šajch přiznal únos, ale ne vraždu. Hájil se tím, že o úmyslu členů al-Káidy usmrtit novináře nevěděl a ani se ho nezúčastnil. Soud ho ale za podíl na vraždě poslal na popravu, která se však neuskutečnila.

Chálid Umar Šajch se narodil a vyrůstal v Londýně. Byl talentovaným šachistou a dostal se na prestižní London School of Economics, pak ale propadl ideologii džihádismu a odešel do táborů al-Káidy v Afghánistánu a Pákistánu. Bývalý pákistánský prezident Parvíz Mušaraf ve své knize pamětí In the Line of Fire (V linii ohně) napsal, že Šajch byl zároveň informátorem britské rozvědky MI6, ale není to potvrzené z jiných zdrojů.

Bolestivé vzpomínky na zmizení a pak smrt svého manžela sepsala Mariane Pearlová v knize nazvané Mighty Heart. Na jejím základě pak vznikl film s českým názvem Síla srdce, kde Pearlovou hrála Angelina Jolie. Štáb některé exteriéry natáčel skutečně v Karáčí, ale všechny scény s herci se odehrávaly z bezpečnostních důvodů v indickém městě Púne. To však v Indii vyvolalo demonstrace, protože někteří Indové se cítili dotčení faktem, že filmový štáb používá jejich zemi pro natáčení filmu o nepřátelském Pákistánu.

Pearlův vrah a jeden z hlavních organizátorů 11. září Chálid Šajch Muhammad sedí od roku 2006 jako vězeň na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy