


Byl to výbuch, který šokoval Moldavsko. Do vzdušného prostoru země 17. srpna pronikl neznámý létající objekt, který následně dopadl u obce Talmaza nedaleko ukrajinských hranic a explodoval. Moldavské úřady zatím jeho původ definitivně neurčily, ukrajinské kanály však ve stejné době hlásily, že hranici překročila ruská střela Banderol.

Moldavské ministerstvo obrany zaznamenalo objekt v pondělí kolem půl šesté večer. V reakci na incident úřady na patnáct minut uzavřely centrální část vzdušného prostoru. Radar následně objekt ztratil z dosahu v oblasti obce Talmaza v okrese Ștefan Vodă.
Krátce poté oznámil Generální inspektorát policie (IGP) explozi přibližně tři kilometry od Talmazy. Podle prvotního šetření narazil dosud neidentifikovaný létající objekt do země a výbuch zapálil okolní vegetaci. Nikdo neutrpěl zranění a incident si nevyžádal žádné oběti.
Na místo okamžitě vyrazili hasiči, policisté a pyrotechnici, kteří požár uhasili a začali zkoumat trosky. Moldavské úřady chtějí určit přesný původ objektu a vyzvaly obyvatele, aby se místu vyhnuli a nedotýkali se nalezených součástí.
Ve stejné době informovaly ukrajinské telegramové kanály, že do moldavského vzdušného prostoru pronikla ruská střela Banderol. Tuto identifikaci však moldavské úřady zatím oficiálně nepotvrdily.
S8000 Banderol je ruská střela s plochou dráhou letu, kterou vyvinula společnost Kronstadt Group. Název Banderol lze do češtiny přeložit jako zásilka. Podle ukrajinské vojenské rozvědky HUR začalo Rusko tuto zbraň používat přibližně v květnu 2025.
Banderol má představovat poměrně levnou a snadno vyráběnou zbraň s vysokou manévrovatelností. Cena jednoho kusu se podle dostupných údajů pohybuje kolem 100 tisíc dolarů, tedy přibližně 2,4 milionu korun.
Stejně jako u řady dalších ruských raket pochází významná část součástek ze zahraničí. Rusko je často získává prostřednictvím nastrčených společností, překupníků a dalších cest, které obcházejí sankce.
Střela má dosahovat rychlosti kolem 700 kilometrů za hodinu a nést přibližně 150 kilogramů konvenční výbušniny. Rusko ji může odpalovat z vrtulníků Mi-28 i bezpilotních letounů Orion.
Incident v Moldavsku přitom není ojedinělý. Od začátku invaze narušily ruské rakety a drony vzdušný prostor sousedních zemí již v desítkách případů. Nejčastěji čelí přeletům či dopadům trosek právě Moldavsko a Rumunsko, kde ruské drony Šáhid pravidelně padají v deltě Dunaje.
Trosky raket či dronů v minulosti zasáhly také Polsko, kde v listopadu 2022 v obci Przewodów výbuch zabil dva lidi. Polsko opakovaně zaznamenává i přelety křídlatých střel. Neznámé drony a narušení nebe v minulosti řešilo i Bulharsko či Chorvatsko, kam na počátku války dopadl až z Ukrajiny zbloudilý průzkumný bezpilotní letoun Tu-141.



Pokud jde o elektromobily, může Evropa druhé nejlidnatější zemi světa vůbec něco nabídnout? Počet nových aut směřujících do Říše středu jasně ukazuje, že situace je nejspíš ztracená.






Andreje Babiše kontrolujeme, je přesvědčený předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora, navzdory schodku rozpočtu 389 miliard. Pikora přiznává, že jednání o státním rozpočtu jsou natolik náročná, že měl myšlenky, zda chce v politice pokračovat. Motoristé podle něj uvnitř budou schopni výslednou podobu rozpočtu změnit. „Jdeme bojovat o každou korunu,“ říká Pikora.



Volby do Poslanecké sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO, podle průzkumu agentury NMS pro Právo by získalo 31 procent hlasů voličů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN, jehož podpora stoupla na 18,1 procenta. Naopak třetí ODS oslabila na 12,2 procenta, čtvrtí Piráti by měli 8,9 procenta hlasů a hnutí SPD 7,4 procenta.



Bezpečnostní složky zahájily ráno cvičení zaměřené na znovuzavedení kontrol na státní hranici se Slovenskem. Zásadní dopravní komplikace policie nepředpokládá. Kontroly se zaměří na 27 bývalých hraničních přechodů, tedy 17 silničních, sedm železničních a tři říční. Policisté budou namátkově prověřovat i takzvanou zelenou hranici a kontroly budou i v mezinárodních vlacích.