Nové Monako bude v Černé Hoře, věří boháči

Zdeněk Mihalco, mih
16. 9. 2008 7:00
Láká je příroda, nízké daně i přístav pro luxusní lodě
Tivat má v současné době deset tisíc obyvatel
Tivat má v současné době deset tisíc obyvatel | Foto: Wikipedia Commons

Tivat - Některé cesty se rozpadají, elektřina občas vypadne. Ale investory to neodrazuje. Mají velké plány - slibují, že se z tohoto černohorského městečka brzy stane "Monako Balkánu".

To, co bývalo kotvištěm rybářských loděk, proměňují miliardáři v přístaviště luxusních jachet. A nejde o jen tak běžné podnikatele. V dnes desetitisícovém Tivatu začali investovat lidé jako finančník lord Rothschild, přítel prince z Walesu.

O proměně jadranského přístavu Tivat napsal ve svém článku britský deník The Times.

Projekt o rozpočtu 200 milionů liber (více než 6 miliard korun) je nápadem ruského miliardáře Olega Děripasky a osmdesátiletého Kanaďana Petera Munka, který vede těžařskou společnost Barrick Gold.

"Stane se z toho Monako Jadranu," říká Munk, podle něhož Černou Horu toto místo proslaví. Podnikatel předpokládá, že počet luxusních jachet - hlavně ruských vlastníků - se na Jadranu v dalších letech ztrojnásobí. A Tivat jim poskytne potřebné zázemí.

"Jachty jsou větší a větší. A lidé si stěžují, že pro ně nejsou vhodná přístaviště. To v Tivatu není problém," cituje The Times Munka, který upozorňuje na fakt, že přístav byl kdysi postaven tak, aby v něm mohly kotvit válečné lodě.

Foto: Aktuálně.cz

Podnikatel plánuje postavit kotviště pro 800 jachet, dále opravny lodí, hotely, restaurace a obchody. Projekt počítá s výstavbou 1000 nových bytů, kde vlastníci lodí budou moci přebývat. Ve městě už buduje svůj luxusní hotel řetězec Four Seasons. Otevírat by se mělo v roce 2010.

Developeři už jednají s firmami provozujícími kasina. Černá Hora navíc nabízí nově příchozím velkorysé daňové podmínky.

Největším lákadlem má však být krásné moře a příroda. Město leží v zátoce Boka Kotorská, v jednom z nejúchvatnějších míst Středomoří. Místo, kde z blankytné vody stoupají prudké svahy, kdysi údajně označil romantický básník Lord Byron za "to nejkrásnější setkání moře a pevniny".

V padesátých a šedesátých letech si oblast, která byla tehdy součástí Jugoslávie, oblíbily filmové hvězdy Sophia Lorenová nebo Kirk Douglas.

Po letech politické nestability Černá Hora opět začíná lákat celebrity. Prázdniny tu tráví lidé jako filmová herečka Catherine Zeta-Jonesová nebo automobilový závodník Michael Schumacher.

Tivat dnes
Tivat dnes | Foto: Wikipedia Commons

Hlavními investory zatím zůstávají bohatí Rusové, u břehů Černé Hory se ale stále častěji objevují třeba i jachty bohatých Arabů  z ropných emirátů, kteří se zajímají o místní investiční příležitosti.

Černá Hora sice stále pro náročnou klientelu nemá dostatečnou infrastrukturu, situace se však zlepšuje.

Kanadský podnikatel Peter Munk vzpomíná na své setkání s černohorským premiérem Milo Djukanovičem, který mu řekl, že největší předností Černé Hory je pobřeží, které se může stát novým Monakem.

Nejdřív prý považoval Munk premiérova slova za bláznivá, ale pak mu nedala spát. Protože Monako bylo kdysi taky jen chudou rybářskou vesnicí…

Čtěte také:

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy