* V pondělí začíná v Haagu proces s bývalým předákem bosenských Srbů Karadžićem * Bosna se zmítá v politické krizi. Srbové tvrdí, že stát se rozpadá * EU a USA se snaží zabránit vojenskému konfliktu
Sarajevo - Soudný den pro bývalého předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče se přiblížil.
V pondělí 26.října začne jeho proces před Mezinárodním tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii (ICTY) v Haagu.
Svět a Bosna si tak připomene temné období války z let 1992 až 1995, kdy v zemi zahynulo sto tisíc lidí a dva miliony osob musely opustit své domy a byty.
Zatímco v Haagu se řeší minulá válka, v Sarajevu se na obzoru rýsuje nová.
Tvrdí to alespoň vyjednavači z Evropské unie i Spojených států, kteří se snaží najít řešení údajně největší politické krize v Bosně za posledních čtrnáct let.
Bosna a Hercegovina je složena ze dvou částí. Muslimsko-chorvatské a srbské. Nad nimi je slabá centrální vláda s minimem pravomocí.
Nyní se především Muslimové a Srbové nemohou shodnout na ústavních změnách, které by zajistily lepší fungování země a umožnily její směřování do Evropské unie.
Napětí roste, protože Srbové neskrývají, že po vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku by se sami rádi od Bosny odtrhli a vyhlásili svůj stát.
Když mohou Albánci v Kosovu, proč ne Srbové v Bosně? říkají.
"Bosna a Hercegovina se stala neudržitelným státem. Návrhy ústavních změn jsou pro nás nepřijatelné," říká premiér srbské části Bosny Milorad Dodik. Nedávno vyzval k referendu o nezávislosti.
Srbové tvrdí, že nový návrh ústavy směřuje k posílení centrální vlády a tím k omezení srbské autonomie ve východních částech země.
Napětí znovu roste, přímo v Sarajevu se snaží situaci u jednacího stolu zklidnit za EU švédský ministr zahraničí Carl Bildt a za USA náměstek ministryně zahraničí James Steinberg.
Cílem je hlavně zabránit tomu, aby spory znovu přerostly ve válečný konflikt.
Vzhledem k mezinárodnímu tlaku a omezené možnosti Bosňanů dostat se k těžkým zbraním by sice asi nebyla tak ničivá jako ta první, ale křehká stabilita by se definitivně rozbila.
"Pokud budou Srbové pokračovat ve snaze oddělit se od Bosny, nepochybně to vyvolá konflikt. Otázka je pouze, jako podobu bude mít a zda vypukne za tři měsíce, půl roku nebo rok," řekl novinářům muslimský politik Sulejman Tihić.
Evropská komise už oznámila, že vzhledem k současným problémům možná zruší loni podepsanou stabilizační a asociační dohodu s Bosnou, protože Sarajevo neplní její podmínky.
Analytik pražského Ústavu mezinárodních vztahů a specialista ny bývalou Jugoslávii neočekává, že by spory přerostly až v nový ozbrojený konflikt mezi bosenskými Muslimy a Srby.
"Teď v současné době si to nemyslím. Srbové s požadavkem na své odtržení spíše licitují při jednání. Navíc už tak minimálně pět let nedošlo k žádnému incidentu mezi Muslimy a Srby. Starostové srbských měst naopak pobízejí muslimské uprchlíky k tomu, aby se vraceli. Rozhodně tam už není nějaký vzájemný strach," řekl Tesař Aktuálně.cz
V Bosně a Hercegovině nyní žije 4,4 miliony lidí. Z toho tvoří bosenští Muslimové 45 procent, Srbové 36 procent a Chorvati 15 procent.
Vážná krize se dostavuje paradoxně ve chvíli, kdy stát dosáhl velkých úspěchů na poli diplomacie i sportu. Bosna byla zvolena za nestálého člena Rady bezpečnosti OSN a její fotbalová reprezentace poprvé v historii postoupila ze základní skupiny do baráže o účast na Mistrovství světa.
