Rangún - Nová barmská ústava zakazuje členům opozičních stran účastnit se voleb. Zajišťuje pokračování vůdčí role armády v zemi a amnestii pro vojáky, kteří se podílejí na potlačování lidských práv.
Opozice vyzvala, aby lidé ústavu v referendu odmítli. Jak včera oznámily barmské úřady, hlasování se má konat 10. května. S přítomností zahraničních pozorovatelů se nepočítá. Aby ústava vstoupila v platnost, musí ji podpořit nejméně polovina voličů.
"Vybízíme lidi všech společenských vrstev, etnik, národností a jejich organizace, aby šli v každém případě k volbám a rozhodně do uren vhodili zamítavý hlas," citovala agentura AP z prohlášení Národní ligy pro demokracii (NLD), kterou vede slavná barmská disidentka Aun Schan Su Ťij.
Ústavu odmítly i Skupina studentů roku 88 a Spojená mnišská barmská aliance, které se podílely na organizaci mohutných protestů na přelomu září a října minulého roku.
Čtěte také: Krev a hrůza. Svědci popisují represe v Barmě
Civilně-armádní demokracie
Barmská junta je od těchto protestů v září minulého roku pod tlakem mezinárodního společenství, aby v zemi povolila opozici a přestala potlačovat demokratické instituce.
Čtěte také:
- Barmská junta slibuje referendum o ústavě a volby
- Barmská junta vytáhla do boje proti novému Rambovi
- Barmská junta dál zatýká kritiky, OSN navzdory
- Teror v Barmě ukázal v roce 2007 bezmocnost velmocí
Jedním z trumfů vojenské vlády v tomto směru má být právě ústava, kterou země nemá již od roku 1988. Ačkoliv se mají podle dokumentu roku 2010 konat všeobecné volby a země nastoupit cestu k civilní vládě, je z textu zřejmé, že se armáda své moci vzdát nehodlá.
Manželky cizinců do parlamentu nesmějí
Některé články jsou například sepsány tak aby neumožňovaly členům populárních opozičních stran účastnit se voleb. O parlamentní křeslo se nemůže ucházet ani Su Ťij. Důvod? Kandidovat nesmějí ti Barmánci, kteří si vzali cizince.
Su Ťij se v roce 1972 provdala za britského akademika a znalce tibetské kultury Michaela Arise, který v roce 1999 zemřel na rakovinu. Mají spolu dva syny.
Do voleb nesmějí jít ani strany, které jsou podporovány náboženskými organizacemi nebo zahraničními vládami. Právě NLD je obviňována z příjímání zahraničních peněz. Protesty minulý rok byly zase vedeny mnichy. Do parlamentu nesmí jít také nikdo, kdo byl v minulosti soudně trestán. Jen při těchto loňských demonstracích byly zatčeny 3000 lidí.
Ústava armádě dovoluje takřka kdykoli vyhlásit výjimečný stav a převzít moc, v obou komorách parlamentu má navíc zajištěnu čtvrtinu křesel.
194-stránkový dokument si mohou Barmánci koupit za 1000 kyatů, což je přibližně cena levného oběda.
Online rozhovor s barmským disidentem: Jak zajistit demokracii v Barmě? Tlakem na Čínu
