Surrey - Práce v noci může člověka přivést do hrobu. Rozhodí totiž v těle přirozený biorytmus a vyvolaný chaos může vést k rozvoji rakoviny, cukrovky druhého typu nebo může vyvolat infarkt či mrtvici.
Fakt, že začínat s prací po setmění k pohodě člověka zrovna nepřispívá, lékaři vědí už dlouho. To, jak destruktivní mohou noční směny být, ale badatele ze spánkového centra univerzity v britském Surrey šokovalo.
Přehozený spánkový režim se v lidském těle negativně podepisuje jednoduše na všem; od hladiny hormonů přes tělesnou teplotu a fyzickou výkonnost až po fungování mozku, včetně ovlivnění nálady.
Konec souznění genů
Studie spánkového centra v Surrey, publikovaná v odborném magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences, pracovala s dvaadvaceti dobrovolníky. Lékaři jim prohodili den s nocí a sledovali, co se s jejich organismem začne dít.
To, čeho byli svědky, nikdo z nich nečekal.
Z krevních testů vyšlo najevo, že je šest procent genů naprogramováno k větší nebo menší aktivitě v různých částech dne a noci. Pokud je ale režim přehozen, toto genetické sladění se prokazatelně vytrácí.
"Chrono-chaos"
Každá tkáň lidského těla má svůj vlastní denní režim, noční směny ale vedou například k rozladění spolupráce srdce s ledvinami, mozkem a dalšími orgány.
"Přes 97 procent rytmických genů je spánkem desynchronizováno, což vysvětluje, proč se při pásmové nemoci (tzv. jet lag) cítíme tak špatně," řekl BBC jeden z výzkumníků Simon Archer.
"Je to chrono-chaos. Je to, jako kdybyste měli dům a hodiny v každé místnosti by ukazovaly jiný čas," dodal jeho kolega Derk-Jan Dijk.
Chronické následky, jako například už zmíněná cukrovka, se podle něj objeví již po několika letech, s přibývajícím časem se ale přidávají další. Lékaře překvapilo také to, jak vážné jsou akutní důsledky nočního bdění.
