Nová paliva i spotřebiče. Tak hodlá Obama ochránit svět

ČTK Petr Jemelka ČTK, Petr Jemelka
26. 6. 2013 6:11
Šéf Bílého domu představil novou "zelenou strategii" na Georgetownské univerzitě
Musíme ochránit boží dílo pro další generace, hlásá Obama.
Musíme ochránit boží dílo pro další generace, hlásá Obama. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Barack Obama vyráží do boje s klimatickými změnami.

Chce si přitom vystačit se stávajícími zákony, jen se je pokusí využívat efektivněji, případně zajistí jejich vymahatelnost.

Šéf Bílého domu o nové strategii, jejímž cílem je snížení emisí oxidů uhlíku, hovoří jako o své vizi toho, kterým směrem by se měly Spojené státy ubírat.

V úterním projevu na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu představil rozsáhlý plán, jehož pilířem je omezení zplodin z uhelných elektráren a podpora obnovitelných energetických zdrojů.

Ropa není vše

Symbolem "jeho odhodlání" má být záměr blokovat případně projekt důležitého ropovodu z Kanady. "Náš národní zájem zůstane zachován, jen pokud tento projekt výrazně nezhorší problém znečištění emisemi," zdůraznil prezident v souvislosti se zamýšlenou stavbou vedoucí do rafinérií v Texasu.

Analytici původně odhadovali, že prezident kontroverzní stavbu v projevu kvůli politické citlivosti nezmíní.

Podle Heather Zichalové, Obamovy poradkyně pro životní prostředí, míří prezidentova snaha k zavedení emisních limitů elektráren. Až dosud Obamova administrativa odolávala tlaku ekologických sdružení tvrzením, že primární je omezovat nové znečišťovatele.

Navíc Bílý dům navrhne zvýšit výkon již existujících vodních elektráren.

Kromě většího důrazu na podporu obnovitelných zdrojů chce Obama tlačit rovněž podporu výroby a prodeje úsporných spotřebičů i budov. Díky všem těmto krokům by se do roku 2030 mohl v USA objem emisí oxidu uhličitého snížit o víc než tři miliardy tun, což je množství odpovídající půlročním emisím vypuštěným elektrárnami.

"Neexistuje žádné jednotlivé opatření, které by mohlo zvrátit dopady klimatických změn. Musíme se ale pokusit změnit svět, který zanecháme našim dětem. Dlužíme jim to," prohlásil.

Republikánské Ne

Prezident je kvůli svému plánu omezit emise skleníkových plynů terčem kritiky zejména ze strany republikánů. Podle Dona Stewarta, mluvčího vůdce republikánské menšiny v Senátu Mitche McConella, se zavedení emisních limitů pro elektrárny rovná zavedení celostátní energetické daně.

"Vysvětlí prezident tak obrovské náklady na pracovní místa? Vysvětlí prezident, jak Američané s nízkými příjmy zaplatí svoje nové, vyšší účty za elektřinu?" prohlásil.

Stavba ropovodu Keystone v americké Severní Dakotě.
Stavba ropovodu Keystone v americké Severní Dakotě. | Foto: Reuters

Obamův tým kritiku odráží tvrzením, že velké americké energetické společnosti jeho plán podporují - chtějí údajně "jen posoudit, zda se body slučují s již schválenými kroky strategie ekologické výroby energie a rozšíření rozvodné elektrické sítě".

Americká vláda chce svou novou zelenou strategii promítnout i do zahraničních vztahů. Plánuje zastavit financování výstavby nových uhelných elektráren mimo USA, s výjimkou nejchudších rozvojových zemí. K omezení emisí chce přivést i největší světové znečišťovatele, kterými jsou například Čína a Indie.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy