Nová observatoř v Chile dohlédne až ke zrodu vesmíru

Petr Jemelka Petr Jemelka
13. 3. 2013 14:55
Na výstavbě soustavy 66 radioteleskopů za 1,3 miliardy USD se podílel takřka celý svět
Soustava radioteleskopů ALMA v noci.
Soustava radioteleskopů ALMA v noci. | Foto: ALMA Observatory

Poušť Atacama - Středa je pro astronomy z celého světa dnem s velkým D. Na plošině Chajnantor v severním Chile zahajuje provoz dosud největší a nejdokonalejší vesmírná observatoř světa - ALMA.

Zařízení za více než 1,3 miliardy dolarů, na němž se podílely země z Evropy, Asie i Ameriky, včetně Česka, sestává z 66 radioteleskopů a je umístěno ve výšce 5050 metrů nad mořem. Jeho výstavba trvala více než desetiletí.

Obří mobilní radioteleskopy dohromady tvoří interferometr - zařízení lapající terahertzové paprsky elektromagnetického spektra (ležící mezi mikrovlnným a infračerveným zářením), jejichž sled je pak převáděn ve viditelný obraz.

Astronomové (a později i široká veřejnost) díky tomu mohou zahlédnout zrod hvězd i planet. "Podaří se pozorovat objekty staré jen několik set milionů let po velkém třesku. Největší přínos zde lze tedy čekat při objasnění raných epoch vývoje vesmíru, kdy se teprve tvořily první galaxie," vysvětlil Aktuálně.cz český astronom Jiří Grygar.

To ale není všechno, připomíná Grygar. "Další zásadní poznatky přinese výzkum tzv. hvězdných kolébek, tedy prachoplynových mlhovin, které svítí právě v dosud neprozkoumané submilimetrové oblasti elektromagnetického spektra. Je prakticky jisté, že při vzniku téměř každé hvězdy vznikají v kolébce také planety, takže i tady lze očekávat průlomové objevy. Kromě toho se můžeme těšit na zcela nové poznatky při studiu okolí černých děr v naší Galaxii a velmi hmotné černé veledíry v jejím centru."

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Kdyby měl stejná data získat jediný radioteleskop, musel by mít v průměru 14 kilometrů. Soustava radioteleskopů ALMA to řeší tím, že se skládá z více než půl stovky přesných parabol o průměrech 12 metrů, popřípadě 7 metrů. Tyto paraboly se navíc dají převážet a tím měnit rozlišení aparatury ALMA, zhruba tak, jako když je optická digitální kamera vybavena zoomem.

Rozteč mezi anténami se dá měnit v rozmezí od 150 metrů do 16 kilometrů.

K přemisťování stotunových radioteleskopů se používají speciální transportéry o rozměrech 10 na 20 metrů a hmotnosti 320 tun, jejichž trakční motory dosahují výkonu celého megawattu. Díky tomu dosahují rychlosti 12 kilometrů, dodává Jiří Grygar.

Na projektu se podílejí také Češi, konkrétně Astronomický ústav Akademie věd ČR, kde byl zřízen uzel pro mezinárodní koordinaci pozorování Slunce. To znamená, že ALMA bude pracovat nepřetržitě ve dne i v noci.

Pro srovnání: ta malá červená tečka v levém dolním rohu je auto.
Pro srovnání: ta malá červená tečka v levém dolním rohu je auto. | Foto: ALMA observatory

Unikátní vlastnosti nově otevřené observatoři krom špičkových technologií propůjčuje také jeho umístění na náhorní plošině nad Atacamou - nejsušší pouští světa. V pětikilometrové nadmořské výšce je řídký vzduch a velmi nízká vlhkost. Pro odborníky je nicméně výška nepříjemná. Přestože je řídící středisko observatoře o dva tisíce metrů níže, musejí při delším pobytu používat kyslíkové přístroje.

Precizní absorpci radiových paprsků zajišťuje takřka dokonalý parabolický tvar. Stotunové radioteleskopy z uhlíkových vláken se z původního tvaru nevychýlí více než o 0.019812 milimetru. Citlivé rádiové přijímače vyvinuté pro ALMA později najdou uplatnění i v pozemské sdělovací technice, stejně jako metody zpracování obrovských objemů pozorovacích dat v nejrůznějších aplikacích.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Mezinárodní Bookerova cena má šest finalistů, Tichý mezi nimi není

Mezi šesti finalisty letošní Mezinárodní Bookerovy ceny za nejlepší knihu přeloženou do angličtiny jsou díla autorů z Francie, Ruska, Dánska, Chile a Argentiny. Ve čtvrtek to oznámila porota, která vybírala ze 13 textů v širším výběru. O šanci na vítězství přišli mimo jiné Keňan Ngugi wa Thiong’o nebo Švéd s česko-polskými kořeny Andrzej Tichý nominovaný za knihu Mizérie, jež byla přeložena také do češtiny.

Dvě třetiny finalistů tvoří spisovatelé, kteří jsou pro anglickojazyčné čtenáře nováčky. Většina jich pochází z Evropy. Cenu může získat například ruská spisovatelka Marija Stěpanovová, Dánka Olga Ravnová, Francouzi Éric Vuillard a David Diop, ale také Argentinka Mariana Enríquezová či v Nizozemsku narozený prozaik Benjamín Labatut, který trvale žije v Chile.

Mezinárodní Bookerova cena je udělována za anglické překlady vydané v Británii či v Irsku. Doprovází ji odměna 50 tisíc liber, v přepočtu asi 1,5 milionu korun, která se rovným dílem rozděluje mezi autora a překladatele. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy