Ukrajina zkouší novou diplomatickou hru. Využívá své úspěšné údery hluboko v ruském týlu jako páku a navrhuje Rusku speciální „příměří pro letiště“, které má ochránit civilní infrastrukturu. Informuje o tom deník Kyiv Independent.
Když Ukrajinci zaútočili osmého května v ruské Rostovské oblasti na regionální centrum řízení letového provozu, ochromili provoz na 13 letištích a zasáhli přibližně 200 letů. Od léta 2023 také kvůli ukrajinským útokům přerušují pravidelně provoz i letiště v Moskvě a Petrohradu. Tentokrát se ale k narušení provozu vyjádřil i Vladimir Putin.
„Projednáme několik otázek. První a hlavní z nich je událost, ke které došlo dnes ráno. Kyjevský režim spáchal další teroristický čin.“ Tak zahájil Putin zasedání Bezpečnostní rady státu, které po úderu následovalo.
Analytici podle Kyiv Independent uvádějí, že tento incident by mohl Kremlu pohnout k diskuzi o možnosti specifického „letištního“ příměří. „Putinova reakce ukazuje, že tyto údery nejen způsobují ruským leteckým společnostem značné finanční škody, ale také přímo ovlivňují veřejnou podporu Kremlu,“ řekl Nazarij Barčuk, analytik z Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci.
Otevírá se tu cesta k dohodě, podle které by se obě strany zdržely úderů na svá civilní letiště? To by totiž umožnilo Ukrajině poprvé od začátku války otevřít svůj vzdušný prostor pro civilní dopravu – minimálně z letišť na západě země, jako je Lvov nebo Užhorod (kde letiště začíná jen 160 metrů od slovenské hranice).
Otázka je, zda by byla případná dohoda natolik „pevná“, aby letecké společnosti riskovaly lety do válkou zasažené země. „Pokud mluvíme o civilním letectví, pak jde o pojištění. Budou pojišťovny krýt rizika během války, i když Rusko slíbí, že nebude útočit?“ ptá se v rozhovoru pro Kyiv Independent Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu.
Merežko uvedl, že dřívější diskuze o otevření letišť na západní Ukrajině uvízly na mrtvém bodě částečně proto, že pojišťovny nebyly ochotny krýt rizika spojená s provozem ve válečné zóně.
Musela by se vyřešit řada sporných bodů. Jak by se monitorovalo porušování pravidel? Která infrastruktura by byla považována za chráněnou? Vztahovalo by se to i na nákladní lety? A jaké mechanismy by mohly zabránit Rusku v tvrzení, že civilní náklad slouží k vojenským účelům? „Rád bych slyšel konkrétní detaily – mechanismy implementace, mechanismy monitorování, ale ty zatím nevidím,“ řekl Merežko.
Barčuk dodal, že opakované narušování provozu na letištích by mohlo být pro Kreml obzvláště citlivé během letní dovolenkové sezóny. „Ruské letecké společnosti musely kvůli hrozbám dronů ve vzdušném prostoru opakovaně měnit termíny letů. Pokud k takovému kolapsu dojde během prázdninové sezóny, mohla by se nespokojenost veřejnosti široce rozšířit a vážně poškodit hodnocení ruských úřadů,“ řekl.
Historie ukazuje, že i uprostřed bojů jsou válčící strany schopny se domluvit na příměří v určitém segmentu.
Během první světové války vyhlásilo Německo totální ponorkovou válku, přesto neutrální státy (jako Švédsko nebo Nizozemsko) a humanitární organizace vyjednaly s bojujícími stranami tzv. „bezpečné koridory“ a specifické námořní trasy pro lodě přepravující potravinovou pomoc pro hladovějící okupovanou Belgii. Lodě musely být jasně označeny, plout po přesně definovaných trasách a nesměly převážet žádný vojenský materiál. Přesto Němci často tyto lodě podezřívali, že tajně vozí zbraně pro Dohodu, což vedlo k opakovaným incidentům a porušování dohod.
Během studené války Sověti zablokovali pozemní cestu do západního Berlína, ale tolerovali vzdušný koridor, kudy západní spojenci město zásobovali.
V době války v Bosně a obléhání Sarajeva existoval vzdušný most pod kontrolou sil OSN. Opakovaně se ale sarajevské letiště stávalo terčem palby a most musel být mnohokrát uzavřen.
A i během rusko-ukrajinské války existovala v letech 2022-2023 tzv. „obilná dohoda“ mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN. Nákladní lodě s obilím a specifická infrastruktury (přístav Oděsa) byly vyňaty z válečných úderů. V Istanbulu vzniklo společné koordinační centrum, kde zástupci všech stran (včetně Ruska) fyzicky kontrolovali lodě, zda nevezou na Ukrajinu zbraně či munici.
A v roce 2024 byly obě strany poměrně blízko dohodě o energetickém příměří. Obě strany v Kataru vyjednaly vzájemné moratorium na údery proti energetické infrastruktuře. Rusko mělo přestat raketami útočit na ukrajinskou energetickou síť (trafa, elektrárny) a Ukrajina měla výměnou za to zastavit dálkové útoky drony na ruské ropné rafinérie a sklady paliv. Vyjednávání zkrachovalo v momentě, kdy Ukrajina na začátku srpna 2024 spustila překvapivou ofenzívu v ruské Kurské oblasti.
Mohlo by vás zajímat: Mladý Ukrajinec popisuje překvapivé úskalí padajících granátů. „Něco na nás číhá.“
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Vítěz rekordního Eurojackpotu má 2,5 miliardy na účtu, může s nimi naložit dle libosti
Sázející, který na konci května ve hře Eurojackpot získal rekordních 2,911 miliardy korun, už má peníze na svém herním účtu. Po odečtení patnáctiprocentní daně mu přišlo zhruba 2,47 miliardy korun. Může s nimi nakládat postupně či najednou, je to pouze na jeho uvážení.
Čtyři mrtví po šílené jízdě v Bulharsku. Proč měli viníci české řidičáky?
Počet obětí páteční nehody autobusu, kterou v Bulharsku způsobili dva Bulhaři s českými řidičskými průkazy, vzrostl na čtyři. V nemocnici zemřel spolujezdec jednoho z viníků, informovala místní média. Podle vyšetřovatelů řidiči zorganizovali nelegální pouliční závod, při kterém jeli přes 150 kilometrů v hodině.
ŽIVĚ EU uvalila sankce na Írán za ohrožování plavby v Hormuzském průlivu
Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.
ŽIVĚ Evropští lídři po schůzce v Londýně představili pět bodů mírového plánu
Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.
Ledy se hnuly? Za Zelenským dorazil Putinův důvěrník. A není to jen tak někdo
Pohne se jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem? To je otázka, kterou si svět kladl po nenápadné květnové zprávě: „Kyjev navštívil ruský podnikatel, který se setkal se Zelenským“. Deník Financial Times nyní prozradil, že tím „podnikatelem“ je miliardář a oligarcha Roman Abramovič. Ten patří k malému okruhu lidí s respektem na obou stranách fronty. Setkání s ním nakonec potvrdil i sám Zelenskyj.