Nosit do práce islámský šátek? Zaměstnavatel to může zakázat, rozhodl evropský soud

Simona Fendrychová Simone Radačičová Simona Fendrychová, Simone Radačičová
Aktualizováno 14. 3. 2017 10:27
Evropský soudní dvůr v úterý rozhodl, že zaměstnavatel může zakázat ženám muslimského vyznání nosit do práce šátek zakrývající vlasy. Rozhodnutí padlo v případu dvou žen z Belgie a jedné Francouzky, které byly kvůli šátku propuštěny. Soud rozhodl, že se v jejich případě nejedná o diskriminaci. Verdikt má dopad na celou Evropskou unii, především pak ale na Francii a Nizozemsko, kde je téma islámu a migrace klíčovým prvkem předvolebních kampaní. Nizozemci budou volit už tuto středu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Lucemburk - Zaměstnavatel může zakázat svým zaměstnankyním nosit islámský závoj. Rozhodl tak Evropský soudní dvůr. Pravidla firem, která zakazují nosit viditelné symboly víry, nejsou podle něj diskriminační.

Soud, jehož rozhodnutím se musí řídit vnitrostátní soudy zemí Evropské unie, se zabýval dvěma konkrétními případy.

První se točí kolem Samiry Achbity z Belgie, která pracovala pro tamní pobočku společnosti G4S jako recepční. Poté, co pro firmu pracovala několik let, se muslimka rozhodla, že bude do práce nosit šátek. Firma ale uvedla, že tím by porušila nepsané pravidlo, které zakazuje všem zaměstnancům nosit do práce cokoliv, co by ukázalo na jejich náboženské či politické postoje.

Achbita si ale odmítla šátek sundat, a proto ji podnik propustil. Až o den později firma G4S přijala psané pravidlo, které podobné symboly zakazuje.

Druhý případ souvisí s Francouzkou Asmou Bougnaoui, která pracovala jako inženýrka ve společnosti Micropole. Ta běžně nosila šátek v práci, aniž by to jejímu zaměstnavateli vadilo.

Na její pokrývku hlavy si ale jednou stěžoval jeden z klientů. Přál si, aby "příště už žádný šátek neměla", popisuje agentura AFP. Firma inženýrku poté propustila, když odmítla chodit do práce bez šátku.

Obě ženy argumentovaly tím, že zákaz nosit šátek představuje přímou diskriminaci.

Evropský soudní dvůr však rozhodl, že pokud zákaz nosit náboženské symboly pochází od zaměstnavatele, o diskriminaci se nejedná. Zda bylo propuštění Asmy Bougnaoui způsobené nedodržením interního pravidla firmy, nebo šlo o zohlednění vůle zákazníka, bude muset rozhodnout francouzský nejvyšší soud.

Verdikt o nošení šátků padl v době, kdy se mnozí Evropané chystají k volebním urnám. A muslimské šátky a obecně integrace přistěhovalců či jejich postavení ve společnosti patří mezi témata předvolebních kampaní. Ať už v Nizozemsku nebo právě ve Francii, kde patří mezi hlavní favority prezidentských voleb šéfka protiimigrační Národní fronty Marine Le Penová.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy