Norsko počítá mrtvé, šílený střelec možná neútočil sám

Daniela Krolupperová
23. 7. 2011 17:53
Mrtvých je dosud 92, desítky dalších jsou zraněny
Vojáci střeží vládní čtvrť v norské metropoli den po krvavých útocích
Vojáci střeží vládní čtvrť v norské metropoli den po krvavých útocích | Foto: Reuters

Oslo (od spolupracovnice Aktuálně.cz) - Centrem norského hlavního města Oslo pochodují ozbrojení vojáci. Policie stále identifikuje oběti šíleného střelce. Vlajky jsou na půl žerdi.

A zděšení Norové stále nemohou uvěřit tomu, že to, co se v pátek odehrálo v hlavním městě a na ostrově Utoya, je skutečnost.

Norské zpravodajské kanály nyní plní tragická a zoufalá svědectví přeživších z tábora na Utoya. Vyprávějí o útěku, střelbě, mrtvých přátelích a zoufalé snaze o záchranu vlastního života.

"Cítil jsem jeho dech a slyšel jeho boty," popsal hrůzné okamžiky například Adrian Pracon. Ten CNN řekl, že přežil jen díky tomu, že se vydával za mrtvého a přitáhl k sobě těla už mrtvých kolegů.

Mnoha lidem se stalo osudným, že střelec na sobě měl policejní úbor.

"Říkali jsme si, jsme v bezpečí, je tu policie. Pak ten muž v policejní uniformě začal střílet lidi jednoho po druhém. Otočili jsme se a běželi. Snažili jsem se prostě dostat do bezpečí a pomáhat si navzájem. On byl velmi klidný," řekla BBC mladá norská politička Stine Renate Haheim.

Starosta Oslo Fabian Stang zapaluje svíčku za oběti pátečního masakru
Starosta Oslo Fabian Stang zapaluje svíčku za oběti pátečního masakru | Foto: Reuters

Komplic na útěku?

Dvaatřicetiletý Anders Behring Breivik, který má podle policie na svědomí celkem 92 obětí bombového útoku v Oslo a zběsilé střelby v táboře Strany pracujících, strávil celou noc u výslechu.

Pravicový extremista byl až dosud považován za jediného strůjce hrůzných zločinů. Norská policie ale oznámila, že akci zřejmě nepodnikl sám. A obává se, že druhý útočník může být stále na svobodě. 

Zatímco Breivik na sobě měl policejní uniformu, druhý podle listu Verdens Gang nikoliv.

Tábor mládeže na Utoyi

Utoya je ostrov, která vlastní mládežnická organizace Strany pracujících, leží zhruba 45 minut cesty z Oslo.

Mládežnický tábor trvá čtyři dny a obvykle se ho účastní na 800 členů organizace. Krátce se ho - coby hosté - měli zúčastnit předseda vlády Jens Stoltenberg (sám v mládí aktivní člen organizace) i jeho předchůdkyně Gro Harlem Brundtlandová.

Motivy zůstávají záhadou

Breivik policii doposud nikdy nezajímal. Žil v poklidné čtvrti Skoyen, nedávno se přestěhoval do čtvrti Rena, a provozoval firmu na pěstování zeleniny.

Na svém profilu na Facebooku o sobě píše, že je konzervativní křesťan. Podle článku norského deníku Aftenposten je však také členem zednářské lóže a další podobné organizace.

Podle deníku Verdens Gang je legálním držitelem tří střelných zbraní, některé zdroje uvádějí dvě zbraně. Letos na jaře přes svou firmu nakoupil velké množství (některé zdroje uvádějí 3 tuny) umělého hnojiva, které mohlo být použito na výrobu bomb.

Informace o útočníkovi se na veřejnosti objevují postupně. Tou nejnovější je, že byl v letech 1997 až 2007 členem Strany pokroku. Tato konzervativně liberální partaj má v současnosti největší zastoupení v norském parlamentu.

Velkou otázkou dosud jsou i Breivikovy pohnutky k útoku na tábor mládeže na ostrově Utoya.

Ten patří mládežnické organizaci Strany pracujících, jedné z nejstarších a nejserióznějších stran v zemi. Mezi vládní strany patřila v letech 1935 - 1965 a dále od roku 1973. Předseda této strany Jens Stoltenberg je v současné době také premiérem.

Velice oblíbená je stále i někdejší předsedkyně norské vlády Gro Harlem Grundtlandová, která straně předsedala v letech 1981 až 1992. Norská strana pracujících měla v roce 2010 rovných 49 407 členů. Mládežnická organizace má zhruba 9500 členů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Biatlonová exhibice se kvůli koronaviru ani letos lenpojede

Populární biatlonová exhibice se ani letos v tradičním termínu mezi Vánoci a Novým rokem na stadionu fotbalistů Schalke v Gelsenkirchenu neuskuteční. Kvůli koronavirovým opatřením ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko organizátoři akci s termínem 28. prosince přeložili na příští rok.

Exhibiční závod smíšených dvojic Biathlon World Team Challenge se kvůli šíření covidu-19 v Gelsenkirchenu nejel už loni. Byl přeložen do venkovní biatlonové arény v Ruhpoldingu, což je možnost, o které pořadatelé uvažují i letos. České jedničky Markéta Davidová a Michal Krčmář v soutěži obsadily šesté místo.

Aktualizováno před 33 minutami

Vláda chce mandát pro vyslání až 150 vojáků na polsko-běloruskou hranici

Vláda chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnutí podporuje, sdělila.

"Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci," uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a ve výboru pro zahraniční věci a bezpečnost v Senátu a následně pak v obou parlamentních komorách. "Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty," doplnil.

S návrhem souhlasí pravděpodobná nová ministryně obrany Černochová. "Pomoc Polsku jsme opakovaně navrhovali a já i kolegové z poslaneckého klubu ODS budeme s vysláními našich vojáků souhlasit. Polsko je náš soused a spojenec a ve chvílích, kdy na své hranici, která je zároveň i hranicí EU, brání migraci řízené běloruským autokratem (Alexandrem) Lukašenkem, je správné pomoci," řekla.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Státy Evropské unie se shodly na úpravě sazeb DPH

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy