Norové soudí muže, kteří se chtěli mstít za karikatury

Petr Jemelka Petr Jemelka
15. 11. 2011 17:24
U třech obviněných islamistů policie našla materiály potřební k výbušninám

Oslo - V Norsku začal proces s trojicí, jež připravovala útok na dánský list Jyllands-Posten. Mělo jít o odvetu za karikatury proroka Mohameda, které list otiskl v roce 2006.

Všichni tři obvinění uvedli, že necítí vinu. S tím ale nesouhlasí norská obžaloba a policie, která u nich našla předměty potřebné pro výrobu výbušnin.

Kromě norského občanství obžalované spojuje také radikální islám. Údajný vůdce skupiny Mikael Davud pochází z ujgurské menšiny v Číně, Shawan Sadek Saeed Bujak je původem irácký Kurd a poslední obviněný David Jakobsen je rodilý Uzbek.

Podle obžaloby chystali, tak jako už mnozí před nimi, pomstu za publikaci dvanácti zesměšňujících zobrazení proroka Mohameda.

Všichni tři na úvod procesu obvinění odmítli. Během výslechu u norské tajné služby PST však údajně učinili částečná doznání. Ujgur se měl přiznat také k přípravě útoku na čínské velvyslanectví v Oslu.

Prokuratura se domnívá, že byl útok připravován pod taktovkou pákistánské Al-Kájdy, u níž byl jeden z obviněných vycvičen.

S Mohamedem opatrně

Dvanáct náčrtků proroka Mohameda vyšlo jejich autora karikaturistu Jyllands-Postenu Kurta Westergaarda velmi draho. Stal se terčem nejméně třech útoků, přičemž při ataku mladého Somálce, ozbrojeného sekerou, unikl smrti doslova o vlásek.

Od té doby, co karikatury vyšly, musí žít pod neustálou policejní ochranou a ve strachu z teroristických útoků žije i celá redakce.

O tom, že utahování si z islámu nebo důležitých postav víry může být životu nebezpečné, se před necelými dvěma týdny přesvědčil francouzský satirický magazín Charlie Hebdo.

Za to, že vydal číslo věnované islámu a za editora označil samotného Mohameda, mu dosud neznámí pachatelé vypálili celou redakci.

Nizozemský dokumentarista Theo Van Gogh dokonce za svůj protimuslimský film v roce 2004 zaplatil životem.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy