Normu, jež má pohnout Unií, zatím provázejí jen otázky

Naďa Straková
12. 11. 2009 20:14
Nový legislativní nástroj zakotvený v Lisabonské smlouvě chce snížit demokratický deficit EU
Foto: Naďa Straková

Brusel - Budete-li chtít v budoucnosti přímo ovlivňovat rozhodovací procesy Evropské komise, stačí sesbírat milion podpisů a poslat je do Bruselu.

Tento nový legislativní nástroj zakotvený v Lisabonské smlouvě pod názvem občanská iniciativa (ECI) má zvýšit demokratičnost unijních procedur a přiblížit euro-úředníky sedící v Bruselu obyčejným lidem po celé Evropě.

Občanská iniciativa není sice ještě v platnosti, ale už nyní z něj má těžkou hlavu. Panuje kolem něj totiž řada nejasností a ještě větší počet dosud nezodpovězených otázek.

Zásadním problémem je otázka minimálního počtu zemí, z kolika by měly podpisy pocházet. Článek 11 Lisabonské smlouvy stanoví alespoň "jeden milion občanů, kteří jsou občany podstatného množství členských států". Interpretací slova "podstatný" se již ale nezabývá.

Komise má za to, že jedna třetina zemí je příliš málo, 14 zemí zas příliš mnoho. Proto navrhuje procentuální zastoupení členských států, a to 0,2 procenta, což by k milionové "petici" například u Německa vyžadovalo 160 tisíc podpisů a u Belgie 20 tisíc.

Jen ať má komise problémy, říká Margot Wallströmová, aspoň se dozví něco o svých občanech
Jen ať má komise problémy, říká Margot Wallströmová, aspoň se dozví něco o svých občanech | Foto: Naďa Straková

Ověřování a sbírání

Dalším sporným bodem se jeví ověřování a sbírání podpisů. Každý stát má pro obě kategorie zcela jiná pravidla. Někde sbírání podpisů je podstatně jednodušší než v jiných zemích. A to by znevýhodňovalo země s legislativou s komplikovanějšími podmínky.

Také zatím není jasné, zda by se měl počítat podpis dané osoby v zemi, kde se narodila nebo kde žije. Záhadou je rovněž, jak by se v členských státech občané dozvěděli, že právě vznikla nějaká občanská iniciativa.

U organizací zas nastává otázka, zda by mohly případné občanské iniciativy také podepisovat. V tom případě by Brusel měl znát jejich cíle a informace o tom, kdo organizace financuje.

Ve vzduchu dále zůstává otázka internetových petic, které nezaručují ochranu osobních dat, ale zas skýtají jednodušší možnost podepisování.

Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová, která má v komisi na starosti komunikační strategii, v minulosti naznačila, že občané iniciativy budou chtít rychle využívat.

Foto: Naďa Straková
Blog Margot Wallströmové k tématu:
Nechte zaznít svůj hlas

Podle Wallströmové je lepší, když bude "mít Komise nyní se zavedením občanské iniciativy problémy", alespoň ji to trochu více přiblíží obyčejným občanům. Ti si totiž na odtažitost Bruselu stěžují ve všech státech stejně.

Komise chce na řešení všech těchto nejasností přizvat samotné občany, kteří mohou na jejich speciálně vyhrazených stránkách posílat až do ledna 2010 návrhy nebo i další dotazy.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Indičtí policisté zastřelili podezřelé ze znásilnění a vraždy

Indičtí policisté zastřelili čtveřici mužů podezřelých ze znásilnění a vraždy 27leté veterinářky. Muži se pokusili během rekonstrukce na místě, kde se čin minulý týden odehrál, policisty odzbrojit a utéct. Ti ale zahájili palbu. Dva policisté jsou zranění. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC.

Spálené tělo veterinářky bylo nalezeno minulý čtvrtek pod silničním nadjezdem ve vesnici nedaleko města Hajdarábád. Podle policie byla oběť před smrtí zřejmě hromadně znásilněna, nicméně kvůli špatnému stavu jejího těla to lze jen těžko ověřit. Policie zatkla čtyři podezřelé a dočasně postavila mimo služby tři policisty, kteří podle rodiny oběti nereagovali dostatečně rychle poté, co byla veterinářka nahlášena jako nezvěstná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy