


Strana Alternativa pro Německo (AfD) by v nedělních volbách ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko mohla získat až 43 procent hlasů. Vyplývá to ze středečního průzkumu agentury INSA. Křesťanskodemokratická unie (CDU) současného premiéra Svena Schulzeho zaostává o 21 procentních bodů.

AfD vyhraje podle nového průzkumu také volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku za tři týdny, na prvním až třetím místě se drží v průzkumech před volbami v Berlíně.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240 tisíc žije v metropoli Magdeburku a 220 tisíc v Halle.
Od roku 2002 v čele země stojí premiéři z konzervativní CDU, které nyní na celoněmecké úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz. Ten v pondělí v Quedlinburgu varoval před tím, aby se Sasko-Anhaltsko stalo „polem pro experimenty naštvaných občanů“.
Dodal, že případná vláda AfD by Sasko-Anhaltsko hospodářsky poškodila, protože by odradila zahraniční investory. Kancléř zároveň vyjádřil naději, že jeho CDU dopadne lépe, než jí předpovídají průzkumy veřejného mínění.
Není vyloučeno, že AfD získá po nedělních volbách většinu v zemském sněmu a novým premiérem by se tak mohl stát lídr AfD Ulrich Siegmund.
Bylo by to poprvé, co by se do čela některé ze spolkových zemí dostal člen AfD. Organizaci strany v Sasku-Anhaltsku přitom místní tajná služba už od roku 2023 vede jako prokazatelně pravicově extremistickou.
Podle průzkumu agentury INSA by nyní AfD dostala 43 procent hlasů a CDU na druhém místě 22 procent. Poslední volby v roce 2021 CDU vyhrála s 37,1 procenta a AfD obdržela 20,8 procenta.
Do zemského sněmu v Magdeburku by se dostala také postkomunistická strana Levice s 12 procenty, sociální demokracie (SPD) se sedmi a strana Zelených s pěti procenty hlasů. Žádná další strana by pětiprocentní práh nutný pro zvolení nepřekročila.
Nová zemská vláda v Sasku-Anhaltsku by tak mohla být buď jednobarevná vláda AfD nebo koalice CDU, SPD a Zelených. V druhém případě by zřejmě byl kabinet menšinový a potřeboval by podporu opoziční strany Levice.
Předvolební průzkumy jsou spojené z řadou proměnných. Podle agentury INSA je statistická chyba v případě nového průzkumu ze Saska-Anhaltska 3,1 procentního bodu. Předchozí průzkum vypracovaný skupinou Forschungsgruppe Wahlen pro stanici ZDF sliboval AfD 40 procent a CDU 23 procent.
Dva týdny po volbách v Sasku-Anhaltsku se budou konat volby ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, která leží u Baltského moře a sousedí s Polskem. Tam podle středečního průzkumu agentury Forsa zvítězí rovněž AfD, a to s 37 procenty hlasů.
Na druhém místě by s 28 procenty měla skončit sociální demokracie (SPD) dosavadní premiérky Manuely Schwesigové. Také v tomto případě by se na třetím místě umístila postkomunistická Levice s 11 procenty. CDU by dostala jen deset procent hlasů a Zelení pět.
V Meklenbursku-Předním Pomořansku je na rozdíl od Saska-Anhaltska nepravděpodobné, že by se AfD mohla dostat do vlády. Skládání povolební koalice bude ale zřejmě i zde složité, mimo jiné kvůli tomu, že CDU odmítá přímou vládní spolupráci s postkomunistickou Levicí.
Týž den jako v Meklenbursku-Předním Pomořansku, tedy 20. září, se volby budou konat také v Berlíně. Podle úterního průzkumu zveřejněného agenturou Civey je těsně vyhraje Levice s 20 procenty hlasů, CDU by mohla dostat 19 procent a AfD 18 procent. Zelení by dostali 15 procent hlasů, SPD 13 procent. V Berlíně připadají v úvahu dvě koalice: CDU, SPD a Zelení nebo Levice, SPD a Zelení.





Budapešť vyhošťuje deset ruských diplomatů, kteří se podle maďarských úřadů podíleli na aktivitách odporujících pravidlům diplomatické práce. V úterý to na sociální síti X oznámila maďarská ministryně zahraničí Anita Orbánová. Ruské ministerstvo zahraničí podle tiskových agentur slíbilo tvrdou odvetu, která bude Maďarsko bolet.



Evropská komise potvrdila, že firmám z holdingu Agrofert pozastavila proplácení části dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Uvedla to v úterý mluvčí Evropské komise Louise Bogeyová. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že ho postoj Evropské komise k jeho střetu zájmů nezajímá.



Fotografie zachycující postřelenou ženu před rozhlasem zůstávala půl století bez informace o jménu oběti. Osud vedle ležícího zraněného muže je dodnes neznámý. Pozná ho někdo?



Volkswagen řeší budoucnost své německé továrny v Osnabrücku neobvyklým způsobem. Závod, v němž automobilka příští rok ukončí výrobu aut, má převzít izraelský investor Aurelius společně s Dolním Saskem a postupně ho přeměnit pro potřeby obranného průmyslu. První zakázky mají souviset s výrobou komponentů pro systémy protivzdušné obrany.