Strana Alternativa pro Německo (AfD) by v nedělních volbách ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko mohla získat až 43 procent hlasů. Vyplývá to ze středečního průzkumu agentury INSA. Křesťanskodemokratická unie (CDU) současného premiéra Svena Schulzeho zaostává o 21 procentních bodů.
AfD vyhraje podle nového průzkumu také volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku za tři týdny, na prvním až třetím místě se drží v průzkumech před volbami v Berlíně.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240 tisíc žije v metropoli Magdeburku a 220 tisíc v Halle.
Od roku 2002 v čele země stojí premiéři z konzervativní CDU, které nyní na celoněmecké úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz. Ten v pondělí v Quedlinburgu varoval před tím, aby se Sasko-Anhaltsko stalo „polem pro experimenty naštvaných občanů“.
Dodal, že případná vláda AfD by Sasko-Anhaltsko hospodářsky poškodila, protože by odradila zahraniční investory. Kancléř zároveň vyjádřil naději, že jeho CDU dopadne lépe, než jí předpovídají průzkumy veřejného mínění.
Není vyloučeno, že AfD získá po nedělních volbách většinu v zemském sněmu a novým premiérem by se tak mohl stát lídr AfD Ulrich Siegmund.
Bylo by to poprvé, co by se do čela některé ze spolkových zemí dostal člen AfD. Organizaci strany v Sasku-Anhaltsku přitom místní tajná služba už od roku 2023 vede jako prokazatelně pravicově extremistickou.
Podle průzkumu agentury INSA by nyní AfD dostala 43 procent hlasů a CDU na druhém místě 22 procent. Poslední volby v roce 2021 CDU vyhrála s 37,1 procenta a AfD obdržela 20,8 procenta.
Do zemského sněmu v Magdeburku by se dostala také postkomunistická strana Levice s 12 procenty, sociální demokracie (SPD) se sedmi a strana Zelených s pěti procenty hlasů. Žádná další strana by pětiprocentní práh nutný pro zvolení nepřekročila.
Nová zemská vláda v Sasku-Anhaltsku by tak mohla být buď jednobarevná vláda AfD nebo koalice CDU, SPD a Zelených. V druhém případě by zřejmě byl kabinet menšinový a potřeboval by podporu opoziční strany Levice.
Předvolební průzkumy jsou spojené z řadou proměnných. Podle agentury INSA je statistická chyba v případě nového průzkumu ze Saska-Anhaltska 3,1 procentního bodu. Předchozí průzkum vypracovaný skupinou Forschungsgruppe Wahlen pro stanici ZDF sliboval AfD 40 procent a CDU 23 procent.
Dva týdny po volbách v Sasku-Anhaltsku se budou konat volby ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, která leží u Baltského moře a sousedí s Polskem. Tam podle středečního průzkumu agentury Forsa zvítězí rovněž AfD, a to s 37 procenty hlasů.
Na druhém místě by s 28 procenty měla skončit sociální demokracie (SPD) dosavadní premiérky Manuely Schwesigové. Také v tomto případě by se na třetím místě umístila postkomunistická Levice s 11 procenty. CDU by dostala jen deset procent hlasů a Zelení pět.
V Meklenbursku-Předním Pomořansku je na rozdíl od Saska-Anhaltska nepravděpodobné, že by se AfD mohla dostat do vlády. Skládání povolební koalice bude ale zřejmě i zde složité, mimo jiné kvůli tomu, že CDU odmítá přímou vládní spolupráci s postkomunistickou Levicí.
Týž den jako v Meklenbursku-Předním Pomořansku, tedy 20. září, se volby budou konat také v Berlíně. Podle úterního průzkumu zveřejněného agenturou Civey je těsně vyhraje Levice s 20 procenty hlasů, CDU by mohla dostat 19 procent a AfD 18 procent. Zelení by dostali 15 procent hlasů, SPD 13 procent. V Berlíně připadají v úvahu dvě koalice: CDU, SPD a Zelení nebo Levice, SPD a Zelení.
Mohlo by vás zajímat: Předvolební návštěva kancléře Merze v Sasko-Anhaltsku.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Pikora: Měl jsem chuť složit mandát. Babiše kontrolujeme, bez Motoristů by byl vyšší deficit
Andreje Babiše kontrolujeme, je přesvědčený předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora, navzdory schodku rozpočtu 389 miliard. Pikora přiznává, že jednání o státním rozpočtu jsou natolik náročná, že měl myšlenky, zda chce v politice pokračovat. Motoristé podle něj uvnitř budou schopni výslednou podobu rozpočtu změnit. „Jdeme bojovat o každou korunu,“ říká Pikora.
Tajemný Zeman o prezidentské kandidatuře: „Uvažovat můžeme o čemkoliv lákavém“
„Láká mě to.“ Touto odpovědí na dotaz, zda nezvažuje návrat na Hrad, exprezident Miloš Zeman rozvířil velkou debatu. Dokonce na jeho možnou kandidaturu reagoval současný prezident Petr Pavel. Server Aktuálně.cz se proto zeptal Zemana, jak vážně to se svou další kandidaturou myslí. „Uvažovat ještě neznamená jednat,“ řekl exprezident.
„Sundejte si klaunské nosy.“ Ukrajinec se z údajně dobytého města vysmál Putinovi
„Pod kontrolou ruské armády je nově čtrnáct obcí, včetně města Svjatohirsk, které jsme obsadili včera,“ oznámil ruský prezident Vladimir Putin prvního září. Svjatohirsk je historické město v Doněcké oblasti, známé především svým monumentálním pravoslavným klášterním komplexem. Ukrajinci však jeho tvrzení vyvrací.
Stačí posunout jídlo o hodinu. Nová studie ukazuje na nenápadný zvyk spojený s rizikem infarktu
O víkendu si přispíte, snídani posunete a večeře se protáhne do pozdějšího večera. Zdánlivě nevinná změna režimu ale může mít větší význam, než se dosud předpokládalo. Nová studie, která celkově sledovala více než sto tisíc lidí, ukazuje, že u mužů souvisí každý další hodinový posun v čase jídla s citelně vyšším rizikem srdečních onemocnění.
Pozor na nejsložitější volby. Jedna chyba v křížkování a hlasy přijdou vniveč
Systém komunálních voleb je v Česku ten nejsložitější. Ve velkých městech je specifické, že se kromě zastupitelstva celého města volí také zastupitelstva jednotlivých městských částí nebo městských obvodů. Lidé si musí dát pozor, jak správně dát své hlasy. Jedna chyba může znamenat zneplatnění celého lístku.