Noční děsy mohou být prvotní známkou Parkinsona

Petr Jemelka Petr Jemelka
1. 5. 2012 11:35
Vědecké zajímavosti o spánku a snění
Ilustrační záběr.
Ilustrační záběr. | Foto: Reuters

Londýn -  Spánek a snění jsou nedílnou součástí života každého z nás.

To, jak se v noci vyspíme, do značné míry ovlivní celý náš den a nejrůznější spánkové poruchy komplikují život čím dál většímu počtu lidí.

Pro efektivnější noční odpočinek je důležité vědět, co se vlastně v našem mozku při snění odehrává.

Podle studie publikované v roce 2010 v odborném magazínu Journal of Neurology mohou například divoké noční můry, doprovázené trhavými pohyby a děsivými výkřiky, upozornit na vážná neurologická onemocnění, zejména Parkinsonovu chorobu nebo demenci.

Tyto příznaky se navíc mohou projevit i deset let před dalšími obtížemi, jež tuto nemoc provázejí.

Ti, kdo se bojí uléhat kvůli strachu z děsivých snů, by zase měli myslet na to, že čím později půjdou spát, tím spíš je noční můra vystraší.

Souvislost mezi ponocováním a zlými sny prokázala studie mezi 264 studenty. Ti dostali za úkol vyplnit dotazník o svých spánkových návycích a ohodnotit na stupnici od nuly do čtyř, jak často a s jakou intenzitou je trápí noční můry.

Ti, kdo chodili spát pozdě, uváděli v průměru číslo 2,10, zatímco takzvaná ranní ptáčata, tedy ti, kdo chodí spát dřív a dřív se probouzejí, uváděli průměrně jen 1,23.

Proč tomu tak je, vědci zatím nevědí, domnívají se ale, že to může mít souvislost s vylučováním stresového hormonu zvaného kortizol. Pokud se totiž kortizol vyplaví ve spánku, může podle všeho změnit povahu prožívaného snu, zejména ho zdramatizovat a udělat z něj noční můru.

Videohry jako trénink

Značný vliv na kvalitu spánku má i prostředí, roli ale hrají také geny.
Značný vliv na kvalitu spánku má i prostředí, roli ale hrají také geny. | Foto: Reuters

Naopak změnit děsivý sen na příjemný prožitek mohou lidé tím, že si uvědomí, že sní. A studie prokázaly skutečnost, že větší schopnost ovládat své sny mají lidé, kteří holdují počítačovým hrám.

"Pokud trávíte hodiny ve virtuálním světě, v podstatě to trénujete. Počítačoví hráči jsou zvyklí, že si mohou virtuální realitu upravovat a pak to uplatňují i ve spánku," vysvětlil severu MSNBC psycholog z Grant MacEwanovi University v Kanadě Jayne Gackenbach.

Na otázku, proč vlastně sníme, ale zatím vědci přesvědčivou odpověď nepřinesli.

Jisté je, že spát musí každý. Kdy a jak dlouho ale záleží na každém jednotlivci i společnosti, v jaké žije. Spánkové návyky ale máme do jisté míry zapsány i v genech.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy