Nobelovu cenu za fyziku dostala trojice vědců za přínos v laserové fyzice

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 2. 10. 2018 14:46
Nobelovu cenu za fyziku dostala trojice vědců Arthur Ashkin, Gérard Mourou a Donna Stricklandová.
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku v roce 2018.
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku v roce 2018. | Foto: ČTK

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová za průlomové vynálezy v oboru laserové fyziky. Jejich vynálezy mění světelné paprsky ve vysoce přesné nástroje, které mají široké využití, včetně laserových operací očí. Oznámila to v úterý Královská švédská akademie věd.

Polovina ocenění připadne podle akademie americkému vědci Ashkinovi "za vývoj optické pinzety a její využití v biologických systémech". Optická pinzeta dokáže svými laserovými rameny bez poškození uchopit miniaturní částice, atomy, viry a další živé buňky a manipulovat s nimi.

K zachycení a přemísťování mikro- a nanočástic využívá optická pinzeta mechanického účinku zaostřeného svazku laserového záření. Tlak záření posouvá částice ke středu svazku a udrží je tam.

Druhou polovinu ceny si odnášejí společně Francouz Mourou a Kanaďanka Stricklandová "za metodu generování velmi intenzivních ultrakrátkých optických pulzů", což má široké uplatnění v průmyslu i v lékařství. Nejznámějším využitím zmíněné techniky jsou v současné době laserové operace očí, kterých jsou prováděny miliony ročně po celém světě.

K vytvoření vysoce intenzivních ultrakrátkých laserových pulzů využili Mourou a Stricklandová techniku zesilování laserového svazku zvanou chirped pulse amplification (CPA). Ta je založená na časovém roztažení impulzu před zesílením a jeho následné kompresi. Časové prodloužení laserového impulzu je potřebné ke snížení intenzity laserového svazku tak, aby jeho velká intenzita nepoškodila aktivní médium, ve kterém se svazek zesiluje. Po zesílení v několika laserových zesilovačích se svazek zase zkrátí v optickém kompresoru.

Šestadevadesátiletý Ashkin je nejstarším laureátem Nobelovy ceny, Stricklandová je teprve třetí ženou s Nobelovou cenou za fyziku.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó za vývoj speciální imunologické léčby rakoviny.

Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Nobelova cena za literaturu letos udělena nebude a to kvůli skandálu, který otřásl Švédskou akademií, jež ji uděluje. Francouz Jean-Claude Arnault spjatý s akademií byl v pondělí za znásilnění odsouzen k dvouletému trestu vězení.

Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých). Ceny budou jako každý rok předány v den výročí smrti Alfreda Nobela 10. prosince.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy