


Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. V pondělí to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

„Letošní laureáti v oboru ekonomických věd, Robert E. Hall a Michael Woodford, vyvinuli nové makroekonomické modely, které výrazně zlepšily naši schopnost uplatňovat účinnou stabilizační politiku. Na základě těchto modelů mohou včasná opatření fiskální a měnové politiky zmírnit výkyvy ekonomiky – tedy její vrcholy i propady,“ zdůvodnil svou volbu výbor.
Hall je profesorem ekonomie na Stanfordově univerzitě, Woodford působí jako profesor na Kolumbijské univerzitě. Robert E. Hall a Michael Woodford obdrželi Nobelovu cenu za ekonomii za klíčový posun v oblasti makroekonomické stabilizační politiky, která nově stojí na mikroekonomických základech namísto pouhých zastaralých agregovaných vztahů.
Hall významně přispěl k teorii vyhlazování spotřeby (consumption smoothing) vlivným článkem z roku 1978, uvedl výbor. Článek ukázal, že změny ve spotřebě se odvíjejí od neočekávaných zpráv, ale ne od předvídatelných změn příjmů. Změny v příjmech tak poptávku ovlivňují jinak, než tvrdil tradiční keynesiánský model.
Na jeho práci navázal Woodford, který se stal hlavním tvůrcem takzvaného novokeynesiánského modelu, představujícího dnes globální standard pro analýzu měnové politiky centrálních bank i fiskální politiky, dodala akademie.
Podle ředitele výzkumného pracoviště CERGE-EI Marka Kapičky poznatky letošních nobelistů využívají pro své rozhodování prakticky všechny centrální banky. Porozumění tomu, jak domácnosti a firmy reagují na změny hospodářské politiky, cen a očekávání, je podle Kapičky zásadní pro přijímání účinných a důvěryhodných stabilizačních opatření.
„Klíčovou roli hrají očekávání lidí ohledně budoucího nastavení hospodářské politiky, která často omezují schopnost hospodářské politiky ovlivňovat ekonomiku již dnes. Pokud lidé například očekávají, že vláda nebude ochotná zredukovat fiskální deficit v budoucnu, může se to projevit vyšší inflací v současnosti,“ dodal Kapička.
V roce 2007 Hall s kolegou Charlesem Jonesem publikovali studii Hodnota života a nárůst výdajů na zdravotní péči. „Většina pozorovatelů vidí, jak zdravotní péče pohlcuje stále větší podíl hrubého domácího produktu (HDP), a dochází k závěru, že se něco pokazilo. Hall a Jones naopak argumentovali, že přesně tohle bychom od rostoucí prosperity měli očekávat,“ uvedl ekonom Alex Tabarrok.
„Jak se stáváme bohatšími, mezní hodnota zboží a služeb klesá; další auto nebo další dovolená mají menší význam, ale další rok života se stává cennějším. Čím více zboží a služeb již máte, tím větší cenu získává další rok života! Čím jste bohatší, tím je lepší žít déle. Jejich model tedy naznačoval, že by mohlo být optimální vynakládat do roku 2050 více než 30 procent HDP na zdravotní péči. Spojené státy jsou nejbohatší velkou zemí světa, proč by tedy neměly vynakládat velkou část HDP na to, aby si toto bohatství mohly užívat o několik let déle?“, dodal Tabarrok.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů tohoto ocenění tvoří Američané.
V loňském roce Nobelovu cenu za ekonomii obdrželi tři vědci. Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt ji dostali za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst.
Letos je součástí ceny finanční odměna ve výši 12 milionů švédských korun, což odpovídá přibližně 26 milionům českých korun. Cena bude předána ve Stockholmu 10. prosince, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Pro řidiče i pro ty, kteří o autech jen rádi čtou. Každý čtvrtek novinky, testy, rozhovory i praktické rady, které využijete za volantem.



Americká tajná služba zadržela u Bílého domu muže, který tvrdil, že mu hlasy v hlavě nařizují zabít prezidenta Donalda Trumpa. V kradeném autě pak příslušníci ochranky nalezli nemalý arzenál – dvě krátké střelné zbraně, útočnou pušku a desítky nábojů, informovala v pátek večer americká stanice CNN. Podle ministerstva pro vnitřní bezpečnost vstoupil muž do Spojených států nelegálně v roce 2024.



Ve funkci personální šéfky Bílého domu končí Susie Wilesová, v pondělí ji nahradí její dosavadní zástupce Stephen Miller. Na své sociální síti Truth Social to v pátek oznámil americký prezident Donald Trump, který Wilesové poděkoval s tím, že odvedla skvělou práci.



Německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump si v noci na pátek telefonovali. Tématem rozhovoru byly především nadcházející mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem v Abú Zabí, které Spojené státy zprostředkovávají. Novinářům to sdělil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius.



Federální agenti v pátek na Floridě zatkli Thomase Marklea, tchána prince Harryho, kvůli obviněním souvisejícím s držením dětské pornografie. Podle agentury Reuters to oznámila tamní prokuratura. Dvaaosmdesátiletý Markle je otcem Meghan Markleové, s níž se princ Harry oženil v roce 2018. Thomas Markle se svatby nezúčastnil, což vyvolalo spekulace médií o jejich vztahu.



Prezident Petr Pavel se ocitl na plakátech firmy Canis. Na snímcích má oblečení této firmy prodávající pracovní oděvy a oblečení do přírody. V podtitulu stojí „Prezident ví, co na sebe“. Hlava státu však podle vyjádření mluvčího Daniela Drakea s reklamním použitím nedala souhlas a ani o něm nevěděla. O případu v pátek informoval server iDnes.cz.