Nobelovu cenu za chemii dostali vědci za výzkum enzymů a peptidů

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 3. 10. 2018 14:41
Nositeli jsou Američané Frances H. Arnoldová a George P. Smith a Brit Gregory P. Winter. Metody, které tito vědci vyvinuli, se nyní využívají k podpoře ekologičtějšího chemického průmyslu a výrobě nových materiálů, biopaliv nebo léků ke zmírnění projevů různých nemocí.
Jedna z nositelek Nobelovy ceny za chemii za rok 2018 Frances Arnoldová.
Jedna z nositelek Nobelovy ceny za chemii za rok 2018 Frances Arnoldová. | Foto: ČTK

Stockholm - Nobelovu cenu za chemii získali Američanka Frances Arnoldová, Američan George Smith a Brit Gregory Winter, kteří se věnují výzkumu bílkovin. Ve středu to oznámila Královská švédská akademie věd, podle níž metody oceněných expertů přispívají například k výrobě biopaliv či nových léků.

Polovina ocenění připadne podle akademie Arnoldové, druhou polovinu ceny si rozdělí Smith a Winter.

Arnoldová provedla v roce 1993 první řízenou evoluci enzymů, což jsou látky bílkovinné povahy, které urychlují chemické reakce v organismech. Američanka imitovala proces přirozeného výběru, aby vyvinula enzymy, které jsou schopny provádět specifické úkoly.

Objevy Arnoldové našly upotřebení mimo jiné při ekologičtější výrobě chemických látek či produkci obnovitelných paliv, napsala Královská švédská akademie věd.

Smith vyvinul v roce 1985 laboratorní techniku zvanou fágový displej, kdy bakteriofág (virus, který infikuje bakterie) může být využit k vývoji nových bílkovin.

Winter použil fágový displej k řízené evoluci protilátek, tedy bílkovin, které jsou schopny jako součást imunitního systému identifikovat a zneškodnit cizí objekty (bakterie a viry). Jeho cílem byl vývoj nových léků.

První lék založený na této metodě byl schválen v roce 2002 a používá se k léčbě revmatické artritidy, lupenky a k léčbě zánětlivých onemocnění střev. Od té doby byly díky fágovému displeji vyvinuty protilátky, které dokážou neutralizovat toxiny, bojovat s autoimunitními onemocněními či s metastatickou rakovinou, uvedla švédská akademie věd.

Letos už byly ohlášeny dvě Nobelovy ceny. V pondělí získali prestižní ocenění za výzkum v oblasti lékařství Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó. Tohoto uznání se jim dostalo díky účasti na vývoji speciální imunologické léčby rakoviny.

V úterý se Nobelovy ceny za fyziku dočkali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová. U nich Královská švédská akademie věd ocenila průlomovou práci v oboru laserových technologií.

V pátek bude následovat oznámení držitele či držitelů Nobelovy ceny za mír. Příští týden v pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii. Nobelova cena za literaturu letos udělena nebude, a to kvůli skandálu, který otřásl Švédskou akademií, jež ji uděluje. Francouz Jean-Claude Arnault spjatý s akademií byl v pondělí za znásilnění odsouzen k dvouletému trestu vězení.

Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých). Ceny budou jako každý rok předány v den výročí smrti Alfreda Nobela 10. prosince.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Zákaz zakrývání tváře na demonstracích je neústavní, rozhodl soud v Hongkongu

Hongkongský nejvyšší soud v pondělí označil kontroverzní zákaz zakrývání tváře při demonstracích, který zavedla místní vláda v říjnu, za neústavní a neúměrný situaci. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ústavního soudu je zákaz neslučitelný se základním zákonem, tedy "miniústavou", na jejímž základě se bývalá britská kolonie vrátila v roce 1997 pod čínskou správu, píše Reuters.

Významný představitel prodemokratického hnutí Joshua Wong na Twitteru napsal, že verdikt je "vzácným vítězstvím" protestujících.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová zákaz oznámila 4. října na základě výjimečných pravomocí pocházejících ještě z koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let. Opatření vzápětí vyvolalo prudké potyčky mezi demonstranty a policií v hongkongských ulicích. Demonstranti se ale posléze zákazem často neřídili.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Čtyři lidé zemřeli po střelbě na soukromém večírku v Kalifornii. Střelec se vloupal na zahradu

Deset lidí bylo v neděli postřeleno na jihovýchodě města Fresno v Kalifornii, tři z nich na následky zranění zemřeli. Informovala o tom agentura AP, podle které k neštěstí došlo na zahradní party kolem 18:00 tamního času (03:00 SELČ). Podle policie se střelec vloupal na zahradu a začal pálit do lidí, kteří na večírku sledovali fotbalový zápas. Policie zatím v souvislosti se střelbou nikoho nezadržela, podezřelý z místa činu utekl.

Zdroj: Zahraničí
před 1 hodinou

Policie ve Francii zatkla amatérského atleta. Muž podle ní za pět let zapálil nejméně 900 aut

Francouzská policie zatkla muže, kterého podezírá, že je sériovým žhářem a v posledních pěti letech zapálil v Alsasku nejméně 900 aut. Podle úřadů způsobil škodu za nejméně 8,5 milionu eur (217 milionů Kč), informovala místní média. Podle alsaského tisku se muž k činům přiznal a uvedl, že se cítí sklesle, ale že se mu ulevilo.

Zadrženému je 33 let, na vysoké úrovni se věnuje běhu na krátké tratě a několikrát se díky svým úspěchům dostal na sportovní stránky lokálních novin a do televize. Amatérskému sportovci bez záznamu v trestním rejstříku hrozí deset let vězení a pokuta ve výši 150 tisíc eur (3,8 milionu Kč). Úřady nařídily jeho psychiatrické vyšetření.

Zdroj: ČTK
Další zprávy