Nobelovu cenu za chemii dostali vědci za výzkum enzymů a peptidů

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 3. 10. 2018 14:41
Nositeli jsou Američané Frances H. Arnoldová a George P. Smith a Brit Gregory P. Winter. Metody, které tito vědci vyvinuli, se nyní využívají k podpoře ekologičtějšího chemického průmyslu a výrobě nových materiálů, biopaliv nebo léků ke zmírnění projevů různých nemocí.
Jedna z nositelek Nobelovy ceny za chemii za rok 2018 Frances Arnoldová.
Jedna z nositelek Nobelovy ceny za chemii za rok 2018 Frances Arnoldová. | Foto: ČTK

Stockholm - Nobelovu cenu za chemii získali Američanka Frances Arnoldová, Američan George Smith a Brit Gregory Winter, kteří se věnují výzkumu bílkovin. Ve středu to oznámila Královská švédská akademie věd, podle níž metody oceněných expertů přispívají například k výrobě biopaliv či nových léků.

Polovina ocenění připadne podle akademie Arnoldové, druhou polovinu ceny si rozdělí Smith a Winter.

Arnoldová provedla v roce 1993 první řízenou evoluci enzymů, což jsou látky bílkovinné povahy, které urychlují chemické reakce v organismech. Američanka imitovala proces přirozeného výběru, aby vyvinula enzymy, které jsou schopny provádět specifické úkoly.

Objevy Arnoldové našly upotřebení mimo jiné při ekologičtější výrobě chemických látek či produkci obnovitelných paliv, napsala Královská švédská akademie věd.

Smith vyvinul v roce 1985 laboratorní techniku zvanou fágový displej, kdy bakteriofág (virus, který infikuje bakterie) může být využit k vývoji nových bílkovin.

Winter použil fágový displej k řízené evoluci protilátek, tedy bílkovin, které jsou schopny jako součást imunitního systému identifikovat a zneškodnit cizí objekty (bakterie a viry). Jeho cílem byl vývoj nových léků.

První lék založený na této metodě byl schválen v roce 2002 a používá se k léčbě revmatické artritidy, lupenky a k léčbě zánětlivých onemocnění střev. Od té doby byly díky fágovému displeji vyvinuty protilátky, které dokážou neutralizovat toxiny, bojovat s autoimunitními onemocněními či s metastatickou rakovinou, uvedla švédská akademie věd.

Letos už byly ohlášeny dvě Nobelovy ceny. V pondělí získali prestižní ocenění za výzkum v oblasti lékařství Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó. Tohoto uznání se jim dostalo díky účasti na vývoji speciální imunologické léčby rakoviny.

V úterý se Nobelovy ceny za fyziku dočkali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová. U nich Královská švédská akademie věd ocenila průlomovou práci v oboru laserových technologií.

V pátek bude následovat oznámení držitele či držitelů Nobelovy ceny za mír. Příští týden v pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii. Nobelova cena za literaturu letos udělena nebude, a to kvůli skandálu, který otřásl Švédskou akademií, jež ji uděluje. Francouz Jean-Claude Arnault spjatý s akademií byl v pondělí za znásilnění odsouzen k dvouletému trestu vězení.

Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých). Ceny budou jako každý rok předány v den výročí smrti Alfreda Nobela 10. prosince.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy