Nobelovka poprvé do Vatikánu? Papež František je favoritem

Martin Novák Martin Novák
10. 10. 2014 6:00
Výběr laureátů mohou od příštího roku ovlivnit změny na norské politické scéně.
Papež František při mši ve Svatopetrském chrámu ve Vatikánu.
Papež František při mši ve Svatopetrském chrámu ve Vatikánu. | Foto: Reuters

Oslo – Udělování Nobelovy cenu míru tradičně doprovází největší kritika a spory. Zatímco odborným oceněním za medicínu, chemii a fyziku málokdo rozumí, zásluhy o mír nejdou nijak exaktně změřit, je to daleko více věc názoru.

Leckdo zvedl oči v sloup, když dostali v nedávné minulosti ocenění například Barack Obama, Jásir Arafat, Kofi Annan, Evropská unie nebo Mezivládní panel pro klimatické změny.

Letos Nobelův výbor přijal 278 nominací. Nejvíce v historii.

Mezi často zmiňovanými jmény je papež František. Ani ne tak za změny, které se snaží prosadit v katolické církvi, jako za emotivní výzvy k míru na Ukrajině, v Sýrii nebo mezi Izraelci a Palestinci.

Renomovaná britská sázková kancelář William Hill ho považuje za pravděpodobného vítěze. Vypsala na něj nízký kurz pět ku dvěma.

Velké šance má také málo známý konžský gynekolog Denis Mukwege, který ve své válkou zmítané zemi usiluje o zastavení sexuálního násilí a pomáhá obětem znásilnění.

Z ženských kandidátek přichází v úvahu pákistánská školačka Malalaj Júsufzajová, která přežila atentát komanda Tálibánu a vede osvětovou kampaň za vzdělávání dívek a žen v Pákistánu a Afghánistánu.

Edward Snowden v Moskvě, kde nyní žije.
Edward Snowden v Moskvě, kde nyní žije. | Foto: Reuters

Edward Snowden, který prozradil rozsah sledování internetu a telefonické komunikace americkými zpravodajskými službami, by byl mnohem kontroverznější volbou než předchozí tři kandidáti a výbor se k němu patrně nepřikloní.

Stejně málo pravděpodobné je udělení ceny Vladimiru Putinovi nebo generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi.

Agentura Reuters si všímá toho, že už od příštího roku mohou udílení cen ovlivnit změny v norské politice. Pětičlenný výbor totiž jmenuje norský parlament, a protože po loňských volbách v něm převládají pravicoví politici, bude poměr pravice a levice ve výboru tři ku dvěma.

Foto: Reuters

Ve výboru tak možná skončí jeho dlouholetý šéf a bývalý norský levicový premiér Thorbjörn Jagland. Podle Reuters to bude znamenat, že ceny budou více dostávat disidenti v nedemokratických zemích a bojovníci proti diktaturám než politici či mezinárodní organizace.

Z řad disidentů a politických vězňů dostali Nobelovku v posledních letech Číňan Liou Siao-po v roce 2010 a Íránka Širín Ebadíová v roce 2003.

___

Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Hlasujte pro nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Svůj hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

 

Právě se děje

Další zprávy